Další den po práci si Kate zašla do knihovny. Včerejší rozhovor s Alexem jí nedal spát, a tak se rozhodla, že zjistí něco víc o posmrtném životě. Nechtěla si připustit, že neexistuje žádný způsob, jak by mohla Alexovi alespoň trochu pomoct.
Četla už třetí knihu, ale nikde ani zmínka o tom, jak by mohla dostat Alexe zpět. Začalo ji to vyčerpávat, jelikož v knihovně strávila už nějaké dvě hodiny. Když už to chtěla vzdát a šla vrátit ty tři knihy, ve kterých nic nenašla, zahlédla za knihami nějakou starou knihu. Něco jí řeklo, aby ji vzala, a tak to i udělala. Byla zaprášená, a tak se to Kate pokusila zfouknout. Pod tím vším prachem se skrýval nápis Posmrtný život a jak z něj uniknout. Přišlo jí to zvláštní, ale ještě na chvíli si sedla ke stolu a začala si tu knihu číst. Jak se po chvíli ukázalo, byly tam metody, jak by se dal mrtvý vrátit zpět do života. Sice Kate nevěřila, že by se dalo člověka oživit, ale v tu chvíli chtěla věřit úplně všemu. Psalo se tam, že tyto metody se využívaly ve 13. století, ale Kate to i přes to chtěla vyzkoušet, a tak si půjčila knihu domů.
___
Kate počkala, až se venku setmí, aby mohla začít se svým plánem vrátit Alexe zpět. Nachystala svíčky okolo sebe a doprostřed dala sklenici s vodou. Alexe poprosila, aby zůstal v pokoji a přišel, až na něj zavolá, jelikož věděla, že by byl Alex proti.
„Alexi?“ zavolala celkem nervózně. Alex otevřel dveře, a když viděl, co se děje, jeho výraz se změnil z usměvavého na nechápavý.
„Co se tady děje?“ zeptal se nechápavě a přešel blíž ke Kate. Ta se nejistě usmívala.
„Než něco začneš namítat, byla jsem v knihovně a přečetla si pár knih o posmrt-“ začala Kate vysvětlovat, ale Alexovi to došlo dříve, než to stačila dopovědět, a tak jí skočil do řeči.
„Ty mě chceš přivést k životu?“
Kate jemně přikývla na souhlas a zklopila hlavu. V Alexovo hlase šlo totiž slyšet, že není dvakrát nadšený.
„Včera jsem ti řekl, ať to necháš být,“ řekl Alex a při pohledu na všechny ty svíčky se ironicky zasmál.
„Já vím, ale myslela jsem, že by-“ chtěla Kate vysvětlit, ale Alex ji opět nenechal a řekl: „Co jsi myslela Kate?“
Alex začal být lehce naštvaný, jelikož nechtěl, aby Kate něco takového dělala.
„Chtěla jsem to jen zkusit,“ řekla Kate nechápavě, jelikož nevěděla, proč se Alex tak naštval. Myslela si, že dělá dobrou věc.
„Myslíš, že jsem to už nezkoušel?!“ vykřikl naštvaně. Kate se lekla, jelikož nečekala, že zařve. Začala se cítit blbě. Litovala, že vůbec něco začala hledat.
„Všechny tyhle metody a způsoby, které na světě existují, jsem já už milionkrát vyzkoušel!“ Alex se nechal lehce unést emocemi. Ty svíčky a to všechno v něm vyvolalo vzpomínky, které pro něj byly emocionální. První tři roky se Alex stále snažil najít způsob, jak by se mohl vrátit, jelikož měl pocit, že ještě nenadešel jeho čas, ale jak později zjistil, jeho čas nadešel a žádná šance na vrácení se neexistovala.
„Nic takovýho nefunguje!“ pokračoval dál a Kate mezitím pomalu vstala ze země, „když umřeš, tak jsi prostě mrtvý a není žádná cesta zpátky!“
Kate jen tiše stála a snažila se nedovolit slzám, aby vyšly z jejích očí. Bylo jí líto, že Alexe naštvala. Že to opět zkazila.
„Chtěla jsem jen pomoct,“ řekla tiše Kate a utřela si rukávem neposlušnou slzu, která jí stékala po tváři.
„Nikdo se tě o pomoc neprosil,“ řekl už klidněji Alex, ale za to tahle věta Kate zabolela nejvíc. Se slzami v očích se podívala směrem, odkud hlas Alexe slyšela a nevěděla, co říct.
Když se na ni Alex podíval, uvědomil si, co všechno řekl a začal toho litovat. Nechal se unést pocity a říkal věci, které nechtěl. Nechtěl na ni řvát, ale uvědomil si to pozdě. Nevěděl co říct, a tak jen mlčel a díval se na ni. Začal se cítit strašně blbě, jelikož kvůli němu právě měla slzy v očích.Kate také nevěděla, co by mu na to měla říct. Snažila se pomoct a místo toho se akorát všechno pokazilo. Chvíli se na sebe dívali, a poté se Kate otočila, vzala si bundu a odešla z bytu. Alexe všechno, co řekl začalo mrzet. Začal cítit ale větší vztek sám na sebe, jelikož si uvědomil, že Kate neudělala nic špatně.
Naštvaně kopl do stolu a chytl se za hlavu. Chtěl za ní jít, ale to bohužel udělat nemohl. Musel jen čekat, až přijde, což ho užíralo.Kate se slzami šla k Bradovi. Doufala, že díky němu přijde na jiné myšlenky. Když už stála před jeho bytem, zkontrolovala, jestli nemá řasenku po celém obličeji a utřela si ještě slzy, které na tváři měla. Poté nasadila úsměv a zavolala Bradovi, aby jí přišel otevřít.
„Tebe jsem dnes nečekal,“ oznámil Brad, když otevřel dveře a zahlédl usmívající se Kate.
„Ty tam někoho máš?“ zeptala se se smíchem, vešla dovnitř a trochu se porozhlédla. Nikoho však neviděla.
„Samozřejmě, že ne,“ odpověděl Brad a zavřel za sebou dveře, „jen se už nevídáme každý den.“
„Já vím, promiň,“ omluvila se Kate, jelikož všichni ostatní se stále scházeli stejně. To jen Kate nikdy neměla čas a spíše zůstávala poslední dobou doma s Alexem, což jim ale říct nemohla.
„Holkám už to začíná chybět,“ řekl Brad a chytl Kate za obě ruce. Nad tím se Kate usmála.
„Mně to taky chybí,“ přiznala Kate a zavzpomínala na své kamarády. I když s nimi chtěla trávit čas, více se jí zamlouvalo zůstat doma a být s Alexem.
„Tak si udělej čas,“ snažil se Brad pomoct, „tak jako dřív.“
Kate přikývla a objala ho. Myslela si, že se bude cítit lépe, a že nebude myslet na Alexe, ale opak byl pravdou. Stále ho měla v hlavě a nemohla přestat myslet nad tím, co všechno řekl. Přemýšlela nad tím, co právě dělá, a jestli na ni také myslí. I když nechtěla, doufala, že jo.
Mezitím byl Alex stále doma a pokoušel se dostat z bytu, ale marně. Jakoby za dveřmi bytu byly další neviditelné dveře, s kterými nešlo ani hnout. Frustrovaně si sedl na postel a rukama se držel za hlavu. Takový pocit bezmoci ještě nezažil. Chtěl jít za Kate a vidět ji. Chtěl aspoň vidět, že je v pořádku, a kam vůbec šla, ale nemohl. Musel jen sedět a čekat, až Kate přijde, což trvalo celou noc. Celou noc Alex čekal a přemýšlel jen nad tím, jak se choval, a jak měla Kate slzy v očích. Celou noc si to vyčítal.
___
Ahoj všichni, doufám, že se vám příběh líbí, a že se máte všichni fajn😄🖤
x moon x
ČTEŠ
Alexander
FantasyCo se stane, když se lidská bytost zamiluje do nadpřirozené bytosti? 1. 9. 2021 - 8. 10. 2022