kavárna

259 13 2
                                    

Bylo už deset večer, když se Kate vrátila domů. Alexovi se ulevilo, když ji zahlédl a viděl, že je po fyzické stránce v pohodě.

„Kde jsi byla?“ zeptal se Alex a díval se jí do obličeje.

„Na schůzce,“ odpověděla Kate velmi stručně a šla do pokoje. Alex ji následoval, jelikož nechápal její chování.

„Tolik hodin?“ zeptal se nedůvěřivě.

„Šla jsem ještě do práce,“ odpověděla Kate opět krátkou větou a snažila se uklízet pokoj. Nechtěla se s nikým bavit.

„Vždyť jsi dneska měla mít vo-“ chtěl Alex namítnout, ale Kate ho nenechala a řekla: „Chtěla jsem, jasný?“

Alex překvapením ztichl. Chvíli se díval, jak uklízí, ale nevydržel to dlouho a musel se jí zeptat: „Fajn, řekni mi proč se mnou nechceš mluvit a proč se mi vyhýbáš.“

„Nevyhýbám se ti,“ odpověděla mu lží a dál pokračovala ve své práci.

„Od včerejška jsi se mnou promluvila pár slov, nechápu, co se stalo,“ vysvětlil Alex a šel blíž ke Kate. Jasně, že věděl, že ji mrzelo, že se to nepovedlo, ale nevěděl, proč s ním nechce mluvit.

„Stalo se to, že jsem tě zklamala!“ vykřikla Kate upřímně a hodila se svým trikem, které držela v ruce. Alex stál hned naproti ní a nechápavě se na ni díval.

„Dávala jsem sobě i tobě falešné naděje, i když jsi mi jasně řekl, že to nefunguje!“ pokračovala dál a najednou jí začaly po tváři stékat slzy.

„Věřila jsem tomu na sto procent! Ani mě nenapadlo, že by to nemuselo vyjít a když jsem viděla, že se nic nestalo, dostalo mě to!“ Alex nevěděl, jak by se měl zachovat. Kate plakala a dávala si to za vinu, i když to její vina vůbec nebyla.

„Tak moc jsem chtěla, aby jsi byl opravdu se mnou,“ ztišila svůj hlas a Alex si ji přitáhl do objetí. Nesnášel, když plakala.

„Jsem tady s tebou,“ ujistil ji Alex a rukou ji hladil po vlasech, aby se uklidnila. To Kate pomohlo, jen nedokázala zastavit ten proud slz. Měla Alexe ráda a to, že ho nemohla vidět, ji trápilo. Někdy, i když velmi vzácně, přemýšlela, jestli Alex není jen její představa.

„Nedávej si to za vinu, ty za to nemůžeš,“ pokračoval v utišování a stále ji hladil.

„Měla by sis jít lehnout a odpočinout si,“ řekl Alex a podíval se na její obličej. Kate přikývla, a tak s ní Alex šel k posteli. Ona si lehla a Alex měl v plánu odejít z jejího pokoje, aby ji nechal odpočívat, ale její slova ho zastavila: „Zůstaneš tady?“

Alexe to sice lehce překvapilo, ale pohybem hlavy souhlasil a lehl si ke Kate. Ta se přisunula až k němu, takže měla hlavu u jeho hrudníku a držela ho za ruku. Alexovi bylo líto ji takhle vidět. Nemyslel si ale, že se tak chová jenom kvůli tomu, že to nevyšlo. Myslel si, že na tom má zásluhu i smrt její matky, i když se to stalo před dvěma lety.

Ráno, když se Kate probudila, měla už lepší náladu a plno energie. To, že se Alexovi včera svěřila, jí pomohlo a rozhodla se věnovat svou veškerou energii do naplnění svého snu. Proto i dnes po práci zašla do banky, kde si už půjčku vzala. Hned na to si domluvila schůzku, aby proběhla platba ohledně toho místa, které Kate chtěla, a za necelý týden už držela klíče v ruce a celá nadšená si to tam mířila.

Otevřela dveře, a i když to tu už viděla, byla dojatá. Byla vděčná za to, že si může splnit sen. Sice věděla, že tohle místo bude potřebovat plno úprav, ale její představivost jí dovolila vidět konečný výsledek a ona věděla, že by na ni její máma byla pyšná. Se slzami v očích se podívala nahoru a usmála se. Jakoby věděla, že se na ni máma s úsměvem na tváři dívá.

Kate po několika dnech dala v práci výpověď, s čímž nebyl žádný problém, jelikož je Kate na to upozorňovala několik týdnů dopředu. Poté se domluvila se svými kamarády, že jí pomůžou s tím, aby dosáhla své vysněné kavárny. Nikomu to nevadilo. Trávili spolu hodně času a díky tomu, že tam byli všichni, byla i zábava. Sice Kate nemohli pomáhat celý den, protože ještě chodili do školy, ale i tak jim Kate byla nesmírně vděčná, jelikož za ní chodili hned po škole a snažili se jí pomoct jak nejvíc mohli.

___

„Tak my půjdeme, nejdeš taky?“ zeptal se Brad Kate, když měli všichni namířeno z kavárny domů. Měli totiž ještě nějakou práci, kterou museli dodělat do školy.

„Jen to tu trochu uklidím a půjdu,“ odvětila mu Kate a věnovala mu krátkou pusu. Poté se rozloučila i s ostatními a zůstala v kavárně sama. S úsměvem se rozhlédla a cítila v břiše příjemný pocit. Kavárna už začínala vypadat dle jejích představ. Vlastně už stačilo jen vymalovat, pořádně to tu uklidit a přinést všechny potřebné věci, které už měla Kate nakoupené.

Když to tu trochu Kate uklidila a naposled se s úsměvem porozhlédla po kavárně, vrátila se domů za Alexem, s kterým v poslední době netrávila moc času.

„Ahoj,“ pozdravil ji Alex s úsměvem. Pokaždé, když se Kate vrátila po celém dni domů, měl Alex na tváři úsměv. Rád s ní trávil čas.

„Ahoj,“ pozdravila ho zpátky a sundala si svou bundu.

„Jak to dneska šlo?“ zeptal se Alex.

„Šlo to docela dobře, už jen pár dní a budu moct otevřít,“ odpověděla Kate upřímně a nedokázala si odpustit obrovský úsměv.

„Škoda, že ti nemůžu pomoc,“ řekl Alex a lehce si povzdechl. Trápilo ho, že nemůže odejít z bytu a pomoct Kate.

„Vždyť mi pomáháš,“ pověděla mu Kate a doufala, že se kvůli tomu Alex necítí nějak špatně. Alex se totiž snažil Kate pomáhat doma. Uklízel a vařil, aby to Kate nemusela dělat až přijde domů.

„I když to dělat vůbec nemusíš,“ dodala Kate a jemně se usmála. Byla mu za to nesmírně vděčná, jelikož to opravdu dělat nemusel, ale i přes to se snažil.
Alex se nad tím uchechtl, jelikož si vzpomněl na pár jídel, která spálil.

„Pomáháš mi více, než kdokoli jiný,“ pokračovala Kate. Měla pravdu. Alex tu pro ni vždycky byl. Pokaždé, kdy potřebovala obejmout nebo se zasmát.
To, co Kate právě řekla, Alexe potěšilo. Lehce se pousmál a nechal toto téma už být.

„Vyfotila jsem kavárnu, abys viděl, jak postupujeme,“ oznámila Kate s radostí a vytáhla svůj mobil.

„Už stačí jen vymalovat a přenést tam všechny věci,“ řekla Kate a ukazovala Alexovi pár fotek, které vyfotila ještě před odchodem z kavárny.

„Nečekal jsem, že už jste toho udělali tolik,“ odvětil Alex a se zájmem si prohlížel fotografie.

„Za chvíli už budeš moct opravdu otevřít,“ dodal Alex s velkým úsměvem a objal Kate. Měl z toho radost stejně jako Kate. Konečně se jí podaří mít svou kavárnu a to Alexe těšilo. Byl šťastný, když byla šťastná Kate.

___

Tak je tu další část a Kate konečně zrealizuje svůj sen😃
Doufám, že Vás část bavila a u další části zase ahoj😄🖤

x moon x

Alexander Kde žijí příběhy. Začni objevovat