District 9 // BOOK 1 [Stray Kids] ✔

19. Kapitola

Pár dní byl klid. Jisung s Changbinem konečně dokončili svojí práci na zahradě, takže už se normálně zapojovali do vyučování; Jisung by nejraději udělal zase nějakou koninu, jen aby se nemusel učit a dohánět to, co zameškal, kvůli trestu. Seungmin dál pracoval u zdravotnice a dál kontroloval Minha, aby neudělal něco, čeho by brzy litoval. A Minho? Minho byl za celý týden v Kopce jen jednou, ano až tak dobře se podařilo Seungminovi ho hlídat...a Hyunjinovi, který ho hlídá během vyučování.

Jedna věc se však změnila. Bangchan měl pocit, jako by jejich osmici Bílá posila začala kontrolovat míň než všechny ostatní, a jak to poznal? Jednou si šel během volné chvíle odskočit a na chodbě nebyla žádná Bílá posila a za ním taky nešla, v tu chvíli mohl kam chce, ale bál se, protože jak se před pár dny dozvěděl, všude jsou kamery.

Bangchan si všiml ještě dvou změn, ale ty neměli nic společného s místem. Ta změna byla na nejmladších členech jejich skupinky; Jeongin a Seungmin. Ti dva jako by byli mimo každou chvíli. Jeongin vypadal jako kdyby v sobě ukrýval největší tajemství světa a Seungmin se stále rozhlížel a každý den nás upozorňoval, když zmizela další osoba. Všichni byli zvyklí, že se v District 9 každý chová trochu jinak, ale tohle bylo už moc jinak. Proto se jednoho dne, když byla volná chvíle celá skupinka posadila do kolečka a začalo vyslýchání.

„Takže," odkašlal si Bangchan, aby získal pozornost od všech – i když tu už měl ve chvíli, kdy řekl posaďte se, musíme si promluvit. „Všiml jsem si pár věcí a trochu mě to znepokojuje," Bangchan pohlédl na nejmladšího, ten s ním oční kontakt nenavázal, místo toho se dál klacíkem hrabal v hlíně.

„Jaký věcí? Mně přijde, že je vše v pořádku," nechápal Felix.

„Přesně, vše je stejně podělané jako bylo doposud," uchechtl se Minho a do hlíny si lehnul. Hrudníkem směřoval k nebi, kde se dneska nenacházel ani mráček.

„Bílá posila nás osm hlídá méně než ostatní, toho jste si nevšimli?" pověděl jim Bangchan potichu, bál se aby ho nikdo neslyšel – ví, že jsou všude kamery, ale neví zda snímají i zvuk.

„Ti kreténi už se asi začali nudit," zasmál se Changbin, „mě by taky nebavilo odnášet každý den Minha do Kopky a z Kopky ke zdravotce a ze zdravotky hnedka zase do Kopky." Changbin samozřejmě žertoval, stejně jako ostatní i jeho pokaždé ranilo, když se dozvěděl, že Minho provokoval a dostal trest v Kopce; stejně jako ostatní nechce o Minha přijít, jen protože se nebojí říct, co si myslí.

„A to není všechno," pokračoval Bangchan a díval se jen na dva nejmladší, „Jeongin a Seungmin jsou poslední týden divní, proto se chci zeptat, co se stalo?"

„Nic se nestalo," řekli oba naráz, ale jejich tón hlasu je prozradil.

„Nevěřím, co se stalo?" zeptal se Jisung.

„Jo no, co se stalo? Nám můžete věřit, nám ano," usmál se Hyunjin.

„Viděl jsme mrtvoly," začal Seungmin.

„Čekal jsem něco ve stylu, dostal jsme špatnou známku a teď mě zdravotka nechce nechat dělat nic, tohle je jiný kalibr," zašeptal Felix. Nikdo nechtěl nic říkat, ale Minho jako by ožil, už neležel, nýbrž seděl a sledoval Seungminovu tvář, jako by zní dokázal vyčíst zda lže nebo říká pravdu.

„Kde?" ujal se slova Bangchan.

„U popelnic?" zeptal se Jeongin a Seungmin na něj pohlédl s vytřeštěnýma očima.

„Jak to víš?" zeptal se Seungmin. Jeongin nic neřekl jen zpoza trika vytáhnul nějakou knihu, Bangchan si nápisu „District 1" všiml teprve, když knihu položil na zem.

„Nějaký kluk si psal deník a ten se dostal až sem, nevím jak a nevím, proč ho někam paní Lee neschovala, ale našel jsem ho a přečetl si ho. Ten kluk našel dvě mrtvoly před popelnicemi," Bangchan nejmladšího objal, když si všiml, že má slzy na krajíčku.

„Byl to nováček, před pár týdny s námi hrál vybíjenou a pak ze dne na den zmizel a už jsme o něm nic neslyšeli," pověděl Seungmin, „myslel jsem, že je to figurína a sáhl jsme na něj, nikdy ten jeho pohled nezapomenu. Ty vytřeštěný oči bez duše, žádná teplota, jen tam bezvládně ležel." Jeho objal Felix, který mu byl nejblíž.

„Mně se taky stalo něco zvláštního," přihlásil se o slovo Jisung a než začal mluvit rozhlédl se, „Bílá posila, promluvila na mě."

„Tobě se to konečně podařilo?" zasmál se Minho.

„Tohle není vtip, Minho, zařval na mě a dokonce mě chytil i pod krkem," Jisung se chytl za krk, jako by ho tam někdo pořád držel.

„Co ti řekl?" zeptal se Bangchan.

„Převážně urážky, a že už mě nemůže vystát," pověděl mu Jisung.

„Takže to, co si myslíme všichni," zasmál se Hyunjin a Minho si s ním plácl.

„Takže mrtvola, deník a mluva? Co se to děje?" zeptal se Changbin, ale byla to spíš řečnická otázka.

„Já zahlédl místnost plnou monitorů, kde byli záznamy z kamer a na pár z nich byli naše životní funkce," pověděl Bangchan.

„Co je tohle za místo? A proč se to vše nestalo už dřív?" nechápal Seungmin.

„Kluci," začal Minho, „vyprávěl jsem vám někdy o District 8?"