District 9 // BOOK 1 [Stray Kids] ✔

35. Kapitola

Bylo to tady. Nastal zítřek a osmice kamarádů se chystala na něco na co si snad nikdy nikdo netroufl. Chtějí udělat něco, co může skončit jejich smrtí, protože se chystali porušit tolik pravidel, že by v kopce museli strávit minimálně měsíc. Bangchan celou noc přemýšlel nad tím, zda to chce doopravdy udělat. Zda chce vystavit mladší členy nebezpečí, ale nakonec stejně usnul, protože věděl, že kdyby řekl, že to neudělají, tak by to udělali bez něj. Takový jeho kamarádi jsou. Jsou tvrdohlavý a udělali by to i bez něj, jen aby jeho sen splnili.

Minho taky vypadal, že toho moc nenaspal, ale ten z jiného důvodu. Na rozdíl od ostatních on musí dělat návnadu a co když se mu to nepovede? Co když bude špatná návnada a zbytek chytí a budou v průseru? Minho by si nikdy neodpustil, kdyby jeho kamarádi byli v nebezpečí kvůli něho. Jasně jsou další dvě návnady v podání Changbina a Jisunga, ale hlavní je Minho. To on je v hledáčku všech Bílých posil. To na něj mají spadeno a hlídají ho jako oko v hlavě. Nemohl si ani dojít na záchod aniž by se za ním nerozešlo pět Bílých posil. Což znamenalo, že hlavní práce bude na něm a Changbin a Jisung si berou na starost ty, kteří tam zůstanou.

Nikdo z nich nevypadal, že by se dobře vyspal. Jeongin měl tak velké pytle pod očima, že si starší podávali otázku zda vůbec spal. Seungmin a Felix každou chvíli zívali a vypadali, že by si dali alespoň šestihodinového šlofíka. Jisung a Changbin vypadali jak dvě chodící mrtvoly, ale u nich se to dalo čekat, protože oni budou návnada, takže nejspíš byli nervózní a naspali toho doopravdy málo. Jediný kdo vypadal vyspale byl Hyunjin, ale taky zdaleka nevypadal dokonale, jen oproti ostatním vypadal, že měl pár hodin spánku.

„Možná bychom to neměli dělat," namítal Bangchan, když se všichni sešli v chodbě, kde jejich plán započne, „nikdo z nás nevypadá, že by byl stoprocentně ready a bojím se, že se něco pokazí."

„Chane," Minho ho chytil za rameno, čímž ho donutil se na něj podívat, „zvládneme to. Já, Jisung a Changbin odvedeme pozornost tak dobře, že o vás nikdo nebude vědět, slibujeme," na staršího se usmál, aby mu dodal nějakou kuráž.

„Co, když se ale něco pokazí?" namítal stále Bangchan, „nikdy si neodpustím, když se vám něco stane."

„O nás se neboj," usmál se na něj Jisung, „každý máme svou práci a každý to odvede jak nejlépe svede, jasný?"

„Jasně, nejsi v tom sám, jsme v tom všichni spolu," souhlasil Felix.

„Všichni jsme s tímhle plánem souhlasili, takže všichni bereme plnou zodpovědnost, takže se netrap, když to nevyjde," Seungmin ho poplácal po zádech.

„A jak myslíš, že se budeme cítit, když sám leader nám nevěří?" zeptal se Jeongin. Bangchan zvedl zrak a podíval se všem sedmi do očí. Na Jeonginových zůstal nejdéle. Nejmladší se usmíval od ucha k uchu a nevypadal, jako by se právě chystal porušit snad všechna pravidla, která v District 9 jsou. To Bangchana trochu uklidnilo, ale zdaleka ne úplně. Nejspíš nebude klidný, ani když to dodělají. V Districtu nikdy nemůžete být úplně klidný, protože nikdy nevíte, co se může stát.

„Omlouvám se."

„Neomlouvej se," pověděl Minho, „chápeme, že jakožto leader se nás snažíš chránit a nechceš, aby se nám něco stalo, ale právě teď potřebujeme leadera, který nám bude věřit a který věří ve svůj plán, protože jinak to nezvládneme. Nezvládneme to, když nebudeme věřit v náš plán."

„Dobře," Bangchan zatřásl hlavou, „dám stranou všechny pochyby a budu věřit. Věřím svému týmu, že to zvládne a věřím, že náš plán vyjde, protože jsme ho dělali společně."

„Tak se mi líbíš," Changbin ho poplácal po zádech.

„Stačí říct a plán může začít," Jisung se podíval na nejstaršího a zbytek ho následoval. Bangchan se zase všem podíval do očí, pousmál se a řekl; „jdeme na to."