District 9 // BOOK 1 [Stray Kids] ✔

41. Kapitola

Sedm kamarádů, kteří za ty roky tvořili rodinu, stáli v rohu placu a čekali na posledního člena jejich party. Vysoký brunet na kterého čekali byl už dva dny zavřený v Kopce a ani na jídlo ho nepouštěli ven. Všichni se o něj začínali bát, protože dva dny bez jídla a pití je pro někoho, kdo je v Kopce, dosti špatný. Rozhlíželi se do všech stran, i přes to, že věděli jaká chodba vede ke Kopkám – jako by čekali zázrak. Jako by čekali, že vyjde z jiné chodby, což by znamenalo, že v Kopce nebyl, jen byl jinde.

Jenže to se nestalo. Bílá posila vyšla z chodby, která vede ke Kopkách. Byli dva a mezi nimi šel Hyunjin. Vypadal příšerně. Rozcuchané vlasy, kruhy pod očima, propocené triko a skoro nehýbal rukama, spíš se nechal Bílou posilou nést. Nohama šoural o zem, čímž za sebou na trávě zanechával rýhy.

„Co se děje?" zeptal se Jisung, i když věděl, že se odpověď nedozví, protože jeho kamarádi vidí to stejné co on. Všichni si vyměnili pohled. Jeongin vypadal nejvíc zdrceně – měl Hyunjina vždy hodně rád. Ti dva si byli vždycky nejblíž, protože se skamarádili jako první. Byl to vlastně Hyunjin, kdo za Jeonginem přišel jako první a nabídl mu místo mezi nimi. Jen díky Hyunjinovi mohou mít tak skvělého brášku, který je všechny vždy stmelil. A teď jeden z nich vypadá, že brzy zemře a oni nemůžou nic dělat.

„Skoro tři dny v Kopce se na něm podepsali," pronesl smutně Changbin. Všichni v tu chvíli, kdy koukali na to jak zachází do chodby vedoucí na zdravotku, měli chuť jeden druhého obejmout, ale nemohli, protože Bílá posila byla v každém rohu a jako by teď obzvlášť svou pozornost upínala na sedmi člennou partu.

Jedna z Bílých posil k nim došla. Všechny to vylekalo, protože oni neudělali nic špatného. Nebo se nevšimli nějaké kamery, byli chycení a teď všichni skončí jako Hyunjin?

Nic takového se však nestalo. Jen ukázal na Seungmina a jedním pohybem mu ukázal, že má jít za ním.

„Zjisti toho co nejvíc," zašeptal k Seungminovi Chan.

„Zachraň ho, ať se děje, co se děje," Jeongjin ho poplácal po zádech, čímž si vysloužil menší pohlavek od Bílé posily, která jen plnila svou práci, jako vždy. Měli zakázáno se jeden druhého dotýkat a to obsahovalo i tohle blbé poplácání po zádech.

„Udělám vše co bude v mích silách," slíbil jim Seungmin než s Bílou posilou odešel na zdravotku. Všem se trochu ulevilo, když viděli Seungmina zacházet do chodby, protože věděli, že alespoň jeden z nich s Hyunjinem v těhle těžkých chvílích bude. Taky se modlili, aby to přežil, rychle se uzdravil a byl zase mezi nimi, aby mohli dořešit plán útěku.

A plán útěku nevyjde pokud nebudou mít Hyunjina, protože on jediný umí odemykat zámky.