My Hard Life...(L.H.) - V KOREKCI

49.Část

,,Táák.Jsme tady." Řekl Ashton a auto zastavilo.
,,Mar,zavři oči.Prosím,fakt se nedívej." Podíval se na mě prosebně Luke.

,,O.k." Přikývla jsem s úsměvem.Zavřela jsem oči,sedla si a čekala jak mě bude navigovat.
,,Dej ji ruku." Řekl a ucítila jsem na mé dlani jeho dotek.

,,Pojď.." Zatáhl mě za ruku a já se snažila vyjít z auta.
,,Pojď,pozor." Soustředila jsem se na jeho hlas tak abych se nikde nevymlátila.Ucítila jsem jeho ruku na mé hlavě,asi abych se nebouchla o strop auta když vylízam.

,,Stojíš." Řekl šťastně,usmála jsem se.
,,Tak.." Ucítila jsem jeho dlaně na mých očích,abych se nedívala.Šáhla jsem za sebe abych zistila kde je.Zasmál se.
,,Budu za tebou,neboj.Budeme všichni navigovat." Cítila jsem jak se ke mě víc natlačil.

,,Můžu?" Optala jsem se a ruce jsem měla za zády abych cítila Luka.Nevím proč,ale uklidňovalo mě když jsem se ho dotýkala a cítila že je tady se mnou.

,,Jdem." Rozpoznala jsem Calumův hlas,pokrok.
,,Pojď,asi tak..." Slyšela jsem Mikeův rozmíšlivý hlas.

,,No prostě pojď stále dopředu dokud neřeknem stop." Zasmál se Ashton.Celou dobu jsem se usmívala,svírala jsem Lukovo tričko čím dál tím víc.
,,Klid..." Zašeptal mi Luke do ucha tak abych to slyšela jen já.
,,Snažím se." Zašeptala jsem nazpět.
,,Stop,stop,stop,stop." Začal říkat Calum s Mikem.Zastavila jsem se.
,,Teď jsou před tebou schody,je jich..pět." Slyšela jsem Ashtona.Vydechla jsem s úsměvem a víc sevřela Lukovo tričko.Udělala jsem první váhavý krok nahoru,po každém kroku jsem jeho tričko svírala co nejsilnějš.
,,Ať tam nemá díry v tom triku." Slyšela jsem Mikeův smích vedle mě.Zasmála jsem se.
,,To už je pět ne?" Zamračila jsem se nechápavě zastavila.
,,Dobře.Asi někdo neumí počítat.Ještě jeden."
Řekl Calum.Přikývla jsem,blbě jsem došlápla,moje rovnováha selhala a já cítila jak padám dozadu.Stiskla jsem znovu Lukovo triko.Lukovy ruce z mých očí se najednou ocitli okolo mích boků.Pevně jsem sevřela oční víčka k sobě.

,,Já věděl proč jsem šel za tebou." Slyšela jsem jak se zasmál Luke za mnou,dal mě znova na nohy.
,,Díky." Měla jsem stále víčka stisklá co nejvíc k sobě,abych neporušila dohodu.

,,Tak,pojď,ještě pár kroků." Zašeptal,chytil moji ruku,chytl mě za obě dvě ruce,postrádala jsem jeho oporu za mnou.
,,Můžeš stát." Řekl Luke,cítila jsem jak jsem se ho lehce dotkla tělem.Přikývla jsem.Dnes je asi můj nejúsměvavější den.Luke se ode mně odtáhl.Pomalu jsem pustila jeho ruce.
Cítila jsem jeho ruku okolo mého pasu.Jeho dlaň se dotkla mé brady.Pozvedl mi hlavu.

,,Můžeš otevřít." Políbil mě jemně na spánek.Otevřela jsem oči s úsměvem.

,,O můj bože..." Zašeptala jsem když jsem spatřila ten obrovský bílí dům předemnou.Podívala jsem se na všechny.
,,Tady budete bydlet?" Podívala jsem se s úsměvem na všechny.Jen přikývli.

,,Ano.A já jsem se chtěl se tě zeptat.." Podíval se Luke na mě s láskou v očích.

,,Nechceš bydlet s námi?" Nadzvedl obočí s úsměvem.
,,Já,já..." Nebyla jsem schopná nic říct.Všichni se na mě nadějně dívali,cítila jsem jak mi slza stekla po tváři.
,,S radostí." Zasmála jsem se na ně.

,,To jsem rád." Řekl Luke a objal mě.
,,Jsme." Opravil ho Ashton.Cítila jsem jak mě všichni objali.Smála jsem se se slzy v očích.
,,A proč teď brečíš?" Zasmál se mírně Luke.
,,Tohle je poprvé na co se mě někdo na něco takového zeptal." Usmála jsem se na něj a dala mu pusu na tvář.
,,Nechcete se jít podívat dovnitř?" Odtáhl se Mike.Setřela jsem si slzy a přikývla,ten úsměv dnes už rozhodně nejde dolů.Calum otevřel dveře.