Fakt jsem se smála falešně?Já už ani sama nevím co dělám.
,,Ne smála jsem se." Řekla jsem k němu opět a stála si za svím..Fakt jsem se tak dlouho přetvařovala že ani já sama už to nevím?
Přibrzďoval až úplně zastavil.Koukl na mě.
,,Mary.." Šlo na něm vidět že mu to dělá starosti.
,,Co?" Zeptala jsem se ho i když jsem přesně věděla co myslí.
,,Prosím.Jediný co chci je abys mi prosím nelhala." Sklopila jsem pohled a jen přikývla.Věděla jsem že mu to asi stačit nebude.
,,O.k." Koukla jsem na něj.Usmál se.
,,Kdy tam teda budem?" Chtěla jsem změnit téma,tohle mi přišlo zrovna teď vhod.On se jen zasmál.
,,Co.."Nevěděla jsem co říct.Já se na něco zeptám,na úplně normání věc a on se směje?
Sakra co se s ním děje..
,,Nic,jen.."znovu se zasmál ,,už jsme tady." Jen jsem se usmála jako že já nic.Koukla jsem se před sebe.Viděla jsem akorát přírodu,nějaký menší baráček na kterém bylo velkým písmem napsané ''Křišťálové Jezero" Před námi byla akorát menší kamenitá cesta která vedle do neznáma.
Všiml si mého nechápavého pohledu.
,,Já jdu pro klíčky od chatky a jsem zpátky." Jen jsem s úsměvěm přikývla.Vyšel tedy z auta a mířil si to k baráčku.Celou dobu dokud nezmizel v tom baráčku jsem ho sledovala.Prohlížela jsem ti to tu pořád dokola a dokola.Na baráčku s názvem Křišťálové Jezero bylo uvedeno že je to i obchod.Přišlo mi to jak někde v pralesích,bylo tu hodně zelené,žádná asvaltová cesta jen kamení,jeden malí obchůdek a nikde nikdo.Když jsem se koukla o kolo že tu nikdo není,tak jsem pohled vrátila zpádky na obchůdek.Četla jsem si co tam vše bylo,od reklam na různé slevněné produkty.
Všechno tak barevný..Ale jeden papír tam vinikal,byl jen černobílý,odtuď jsem poznala akorát že tam je nějaký obrázek a nad ním něco napsané.Ale nedokázala jsem to přečíst.Soustředila jsem se stále na ten papír,ale moje pozornost upoutal Luke který šel z obchůdku k autu.Ty jeho sluneční brýle mu sluší,ikdyž je blbý že já nevím kam se dívá.V ruce měl klíče,asi od té chatky,jelikož od auta jsou v autě.Šlo vidět že se mu to slunce líbí.Měl ještě něco v ruce,ale nevěděla jsem co.Stále jsem na něj koukala.Když si sedal tak se usmíval a koukal na mě.
Je hezkej,mile se chová,je to pohodovej typ člověka,jsem s ním ráda..ale,Vendy ho miluje,ta by to nedala kdybych měla být s jejím miláčkem..A já ji chápu.
,,Se ti líbím nebo co?" Zasmál se,čímž mě vytrhl z přemýšlení.Jen jsem zatřásla hlavou.
,Proč má ty brýle?' Ptala jsem se sama sebe.Znervózňuje mě když nevím kam se dívá a nevím jaký víraz má právě teď v očích.
,,Aha,tak že jak vidím,nasadila si bobříka mlčení.." Řekl a otočil se zpět k volantu a nastartoval.Uchechtla jsem se.
,,Ne,jen..nic,chtěla jsem se zeptat jak daleko to ještě je když to jezero nejde ani vidět."
,,Uvidíš." Odpověděl jednoduše.Jen jsem přikývla.Jeli jsme pouze po kamenné cestičce,byla jen jedna,takže tady nebylo řešení typu: ,No a kudy teď?'
Když jsme naposled někam zahli tak jsem jen koukala.Jeli jsme po rovince a před námi bylo obrovské jezero.Křišálové jezero.Byla to rovinka až k posledním chatkám.Okolo cesty bylo šest chatek.Tři na každé straně.Jen jsem čekala kam Luke zahne,a budu se už jít moci podívat,jak do chatky tak k jezeru.
,,Teď jsme tady."Usmál se na mě Luke.
,,Je to tady nádherný." Koukla jsem na něj.
Aggrr..on se bez těch brýlí asi fakt neobeje.
Oba dva jsme vyšli z auta a šli ke kufru pro věci.Já jsem si vzala svůj kufr a on svojí velkou tašku přes rameno.
,,Příjdu si jak nějaká nafoukaná měšťácká holka která se neobejde bez svích luxudních hadříků,líčení a internetu aby věděla co si koupit aby nebyla za blbku když nemá věci co teď jedou." Vyřkla jsem svou myšlenku nahlas směrem k Lukovy.
,,Proč?" Jediné co řekl.
Jen jsem se na něj koukla.
,,Protože já tady mám mega kufr a ty tady jen jednu sportovní tašku přes rameno." Ukázala jsem na jeho tašku.Jen se zasmál a já nadzvedla obočí.Ani jeden jsme to dál neřešili, Luke zamkl auto a šli jsme k chatce.Vyšli jsme tři malí schůdky ke dveřím.Luke odemkl.
,,Prosím vztupte." Zažertoval.Jen jsem pokynula hlavou na znamení 'díky' .Ještě než jsem vešla jsem si stihla všimnout že na malé terase před dveřmi je houpací křeslo.Pak si tam někdy musím sednou.Usmála jsem se nad vlastní myšlenkou.Vešla jsem do obyváku,byla jsem jako by na boku toho obyváku,byl tam hnědý starší gauč,polička s knihami,stolek a na něm váza ve které byly zvadlé kytky.Byly tam troje dveře.Kufr jsem nechala na zemi vedle gauče a šla do prvních dveří které byly za gaučem.Byla to ložnice.Všechno dřevěné jako obyvák,jedna velká manželská postel s bílími peřinami,polštářemi a prostěladlem.Naproti posteli byla jedna větší skříň.Bylo tam i jedno velké zrcadlo na stojanu v rohu místnosti...
-------------------------------------------------------------------------
Nemám co dodat.Jen U příštího dílu čau ;)
S láskou Mary-Sarah-Tommo :*
ČTEŠ
My Hard Life...(L.H.) - V KOREKCI
Fanfic,,Každý jednou za život si projde něčím tak hrozným, že s tím chce skoncovat.Mě se to děje pokaždé když jsem šťastná..A jednou to až moc bolelo.''-Mary Claerová ,,Vymyslel jsem si nádhernou představu o budoucnosti s ní..Ale pak jednou odešla.Byla s...
