37.Část

882 63 2
                                    

Vzala jsem i ubrousky.Šla jsem do obyváku,nachystala prostírání,doprostřed stolu dala prkýnko a donesla ještě hrnec plný špaget se sýrovou omáčkou.

Mike,Ashton a Vendy si přisunuli gauč blíž aby se nemuseli tak daleko naklánět od talíře.

,,Hmm.Chytrý." Poznamenal Calum který byl na druhé straně gauče než já.Já jsem se užírala myšlenkama.

,,Hmm." Přitakal Luke.Zvedla jsem se taky a pomohla jim s přitáhnutím gauče.

,,To je dobrý." Řekl Luke na mě když jsem se připravila přisunout s němi gauč.Přikývla jsem a stoupla si krajem.Bála jsem se že ho ještě nějak víc naštvu.Když si Calum a Luke sedli,usoudila jsem že můžu taky.

Calum a Luke na mě celou dobu civěli.Calum vypadal jako by si myslel že se jich bojím.Všiml si mého pohledu a zakroutil hlavou na náznak že se nemám čeho bát.

Luke jen na chvíli zatnul čelist.Po chvíli co jsme se dívali jeden na druhého,odtrhl pohled a nabral si špagety.Namáčkla jsem se ke kraji gauče,ani jsem se nedotýkala Luka.Bojím se jak bude reagovat až budem sami.Ale on nemá takovouhle výbušnou povahu jak si představuju.On je jen naštvanej.Nebo ne?

,,Ty nebudeš jíst?" Zeptal se Ashton.Luke se na mě koukl.Vyrušil mě z myšlenek.

,,Ne." Odpověděla jsem stále zahrabaná ve svých myšlenkách.Přisunula jsem si nohy k tělu,rukama je silnějc objala a bradu si opřela o kolena.Všimla jsem si že se na mě Luke stále kouká.Podívala jsem se mu do očí.

Chvíli se mi taky díval do očí.Dívala jsem se na něj omluvně.Za to on tam měl pořád tu zuřivost a žárlivost.Chápu ho.

Luke si povzdechl a pustil se do jídla.Pozorovala jsem je všechny.Ale postupem času jsem zase uvízla v myšlenkách.

Nechápu proč šlo Ashtnovi o to aby nás někdo viděl.Radši bych se zabila než abych s ním byla nebo bych ho měla políbit.Vím,je to velmi hnusné ode mne.Ale,jsem na něj naštvaná-naštvaná,ale ne tak jak na sebe.
Já jsem ta nejhorší a blbá která se neodtrhla hned.Častokrát jsem musela hrozně dlouho přemýšlet nad jedním činem,pohybem nebo čímkoliv,abych věděla co jsem v tu chvíli vlastně pociťovala.Nikdy jsem ale na přemýšlení takový čas neměla.
Vždy jsem to odbyla,ani nad tím nepřemýšlela a neřešila to.Ale jak mile propustíte jedu emoci k srdci a hodně se jí zaobíráte,tak to propustí nevědomky všechny.A to se stalo.Propustilo to vše,a teď vím že když mě Ashton objal ze zadu,už v té chvíli jsem věděla že mi je ten dotyk nepříjemný.
Teď vše cítím dvakrát víc než když jsem byla menší a život byl ještě celkem v pohodě.

,,Mary,není to náhodou Lukovo tričko?" Zeptal se z ničeho nic Mike.Polkla jsem a podívala se na něj.
Rychle něco vymysli.. Říkalo mi podvědomí.Přemýšlela jsem co nejrychlejš.Všichni se na mě opět dívali.Viděla jsem i Vendyinin nenávistný pohled.

,,Jo.Já..No jak jsme jeli,Luke potřeboval ještě natankovat,a já si pak šla pro kafe.Když jsem šla zpátky tak do mě bouchl nějakej chlápek a celý kafe zůstalo na mě.Tak že Luke mi pak půjčil tričko." Podívala jsem se na všechny abych zistila jestli mi to sežravy.Jen přikývly.Jak se říká,sežraly i s navijákem.

,,A líbil se ti ten kluk?Takhle většinou začíná vztah." Hrábnul si Calum.

,,Ne." Odpověděla jsem rázně a propalovala ho pohledem.Oni se na mě domluvili nebo co?Už fakt nevím.Luke se jen mírně uchechtl a jeden koutek se mu zvedl.

,,Příběhy lásky začínají jinak,kámo." Usmál se Luke na Caluma.Calum si povzdychl nad Lukovou odpovědí.

Mike si trval na svém že sám odklidí nádobý,nakonec jsem přikývla.Teď jsme skončili tak že jsme natočili gauče k televizi,sedíme tak jak na večeři a střídáme se v hraní GTA 5,které zatím vyhrává jak jinak než Mike.

,,Jdu si ještě do pokoje." Řekl Luke a zvedl se vedle mě z gauče.Dívala jsem se na něj a nespouštěls z něj oči.

,,Ale Luku,to pak nebude hra." Protestovala Vendy.
,,Stejně,to má Mike vyhraný." Mávl rukou a už byl na cestě do svého pokoje.Nikdo nic neříkal a hráli jsme dál.Já už jsem po třetí umřela,tak že jsem vypadla.Už zbývali jen čtyři.

,,Ouu.Mary jseš poslední." Oznámil mi Ashton.

,,Ne nejsem.První je Luke." Podívala jsem se na něj s vítězným úsměvem.
,,Pravda." Usmál se a pokrčil rameny.

,,Já jsem si zapoměla mobil." Řekla jsem si sama pro sebe když jsem si z džín chtěla vytáhnout mobil,ale ten nebyl můj..A svůj mám nejspíš u Vendy v pokoji.Zvedla jsem se a šla do jejího pokoje.

Vzala jsem si můj mobil z její postele a šla zpět.Když jsem šla okolo Lukeovýho pokoje zastavila jsem se.
Mám jít za ním a omluvit se mu?Nebo ho radši nemám rušit..Nadechla jsem se.

,,Lukey?" Zeptala jsem se smutným,přiškrceným hlasem a zaklepala.

,,,Hmm?"Ozvalo se z vnitřka pokoje.Otevřela jsem dveře a vešla dovnitř.

,,Proč jsi sem nevešla rovnou.Proč jsi klepala?" Nechápavě na mě pohlédl z postele na které seděl.Pokrčila jsem rameny,zavřela jsem dveře,opřela se o ně a neopovážila jsem se na něj pohlédnout.Věděla jsem že čekal co řeknu.

,,Já,chtěla jsem se ti omluvit za to co si viděl.Ale musím ti říct,nebylo to tak jak to vypadalo.." zašeptala jsem poslední slovo jelikož se mi zlomil hlas.Povzdechl si.

,,Mary,já vím že za to nemůžeš že on.Ale já si myslel,že ho nenecháš." Řekl Luke s mírným chraplákem na konci.

,,Já ho nenechala.To jak mě objal,řeknu ti.On mi smrdí,ne nečistotou nebo tak.Ale prostě..Nevím jak jinak ti to říct.On mě objal a hned na to jsi tam byl ty,a já zamrzla na místě.Já se nerada objímám s cizíma,víš jak to myslím.Pak jsem odešla.Neměla jsem na to být s tím blbcem v jedý místnosti." Cítila jsem jak mi jedna slza zklouzla po tváři.Ale vím že víc jich nebude protože moje slzný kanálky nemaj víc zásob.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------

With Love Mary-Sarah-Tommo :*

My Hard Life...(L.H.) - V KOREKCIKde žijí příběhy. Začni objevovat