,,Věřím." Zašeptal mezi polibkem.Usmála jsem se a odtáhla se od něj.Už nebrečel.Nic neříkal.Ani jeden z nás nevěděl co bude dál.Rozhodla jsem se začít.
,,Ale,budem muset vyřešit pár věcí.Nechci to nikomu moc říkat." Podívala jsem se na něj omluvným pohledem.Nechápavě se na mě podíval.
,,Ty myslíš že budu roztrubovat že sme spolu něco měli,ale že to je dávno,že jsi nechtěla zradit kámošku a měla si školu?" Asi mě nepochopil.Zasmála jsem se.Jeho pohled byl teď ještě víc nechápavější.Povzdechla jsem si nad tím že mu to pořád nedocházelo.Sedla jsem si na kraj postele a dívala se na něj.
,,Ne,myslela jsem to že nechci moc někomu říkat že jsem přítelkyně slavného Luka Hemmingse.." Dívala jsem se do země.
,,Ty..ty,chtěla by jsi být se mnou?Už proti tomu nemáš žádné výmluvy?" Byl šťastný jak malé dítě když dostane hračku kterou tak moc chtěl.Zasmála jsem se a podívala se na něj.
,,Jednu výmluvu." Jeho radost přešla a čekal co řeknu.
,,Budeš mě taky milovat?" Usmála jsem se na něj.Usmál se,stoupl si přede mě.
,,Navždy." Políbil mě čímž mě překlopil na záda a skláněl se nade mnou obařovávajíc mě polibky.Pochvíli jsme si lehli normálně.Cítila jsem jak jsem začala pomalu ale jistě usínat.
------------------------
,,Dobré ráno." Přivítal mě Luke když jsem se na něj podívala.
,,Dobré." Usmála jsem se a víc se zabořila do jeho hrudě.Nahlas jsem se nadechla a vydechla.
,,Jdu udělat snídani." Pomalu jsem vztávala z postele,Luke mě chtil za ruku a propletl si se mnou ruku.
,,Nechoď.Snídaně počká." Usmál se na mě.Úsměv jsem mu opětovala a lehla si zpět hlavou do polštářů.Nic jsme neříkali,ani jeden.Luke mě sjížděl pohledem,jako by mě viděl poprvé.
,,Co je?" Optala jsem se ho s mírným uchechtnutím.
,,Jen..Pořád nemůžu uvěřit že-že jsme spolu." Usmál se na mě doširoka s těmi jeho roztomilími ďolíčky.Usmála jsem se na něj také.
,,Jak jsi se přiměla jít za mnou?Kvůli čemu ses rozhodla?" Díval se na mě a hrál si s mími prstmy.
,,No.." nevěděla jsem co říct.Emoce.Dej najevo emoce.Blikalo mi v hlavě.Dobře tedy.
,,Já,když jsi šel pryč,stála jsem tam.V mojí hlavě zuřila válka.Válka tak silná že jsem se nedokázala ani pohnout.Pořád jsem zvažovala pro a proti.Pak jsem si vzpoměla na tvoje slova která mi v tom pomohli.Bála jsem se něco udělat,ale vzpoměla js si jak si říkal "nesmíš se bát,pak vše půjde snadnějš." Už jsem se chtěla za tebou rozběhnout,ale pořád mě něco drželo.Snažila jsem se najít ty city.Ja jsi mi říkal "Nesmíš to vědět,musíš to cítit.Dej volný průchod emocím."Pátrala jsem po nich..Jako bych je nemohla najít,zkoušela jsem na to jít rozumně..Ale řeknu ti,když láska zavelí rozum je v prdeli." Mírně jsem se zasmála i Luke.
,,A když jsem se dokopala k tomu abych běžela za tebou,pak mi to došlo..City,měla jsem je.Najednou jsem je našla a to když jsem myslela na tebe,hledala jsem tě a bála se o tebe.To je to co mě dokázalo probudit.Byl si to ty." Ukazováčkem jsem mírně píchla do jeho hrudě.Jen se na mě díval.Zasmála jsem se.
,,To se ti až tak líbím?" Zasmála jsem se znovu.Luke jen přikývl hlavou.
,,Až tak moc že ti nedokážu odolat." Naklonil se ke mě a začal mě znovu líbat.Volně a pomalu jsem si lehla na záda,Luke byl nademnou a líbali jsme se.Musela jsem se do polibků usmívat.Tohle je ten pocit lásky,štěstí a bezpečí.Tohle je ta pravá láska jak vždy popisují v knížkách.Ani psychologická věda neumí vysvětlit proč toto lidé pociťují,proč tvoří pouta.Nikde v žádné knížce psychologie neumí vysvětlit pojem zamilování.A to jsem jich už přečetla.
,,Miluju tě." Řekl když se ode mně odtáhl.
,,Miluju tě." Usmála jsem se na něj a dala mu rychlou pusu.Jen se zasmál a lehl si vedle mě na postel.Vztala jsem a šla se převlíct.Vzala jsem z skříně věci a šla do koupelny.Ještě než jsem vyšla z ložnice podívala jsem se na Luka kterej koukal do mobilu.Počkat..ten mobil je bílej a on má černej..
,,Luku!Víš že to je můj mobil?" Ptala jsem se s úšklebkem.
,,To není můj?Ježiš promiň já si to zpletl." Dělal se sebe blbího a nadále do něj čuměl.
,,To nerozeznáš od sebe ten miniaturní Iphone od Prestigia kterej je velkej jak kráva?" Už jsem se smála,ten jeho pohled na ten mobil.
,,Hele můj Iphone není miniaturní." Zastal se svého mobilu a díval se na mě.
,,Ale oproti mímu Prestigiu jo." Mrkla jsem na něj a šla už do koupelny.
------------------------
Z koupelny jsem šla do kuchyně udělat snídani.Měla jsem hlad,Luke byl vzbuzený dřív než já,tak že on bude mít hlad dvojnásobný.Otevřela jsem ledničku a čuměla do bílého prázdna.
,,Mar.." Zaklepl Luke na dveře od koupelny.
,,Já mám hlad.." Zakňoural jak malé dítě.
,,Poď něco uvařit,nebo budu vařit já.A ty víš jak to dopadlo." Zasmál se nakonci věty.
,,Já vím." Řekla jsem a pořád se dívala do prázdné ledničky.
,,Co?" Nechápavě stále Luke byl u dveří do koupelny.
,,Špatnej typ kámo,zkus kuchyň." Dívala jsem se stále a stále do ledničky ve které bylo rajče,celer,a půlka okurku.
Cítila jsem jak mě Luke objal zezadu.
,,To si mi mohla říct že jseš tady,aspoň bych jak blbec nemluvil do koupelny kde nikdo není." Zakňoural mi u ucha a hlavu si opřel o moje rameno.
,,Ale ty si tak hezky prosil.Musela jsem to slyšet." Otočila jsem hlavu směrem k němu,jen se zasmál a dal mi pusu na líčko.
,,Lukey obleč se.Musíme do obchodu." Zavírala jsem ledničku.
,,Proč?" Nechápavě se zeptal.
,,Jseš slepej?" Podívala jsem se na něj,otevřela jsem ledničku a on se koukl.
,,Aha." Narovnal se.
,,Jdu do koupelny." Ohlásil mi když už byl v půlce cesty.Jen jsem nad ním se smíchem zakroutila hlavou.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
S láskou Mary-Sarah-Tommo :*
ČTEŠ
My Hard Life...(L.H.) - V KOREKCI
Hayran Kurgu,,Každý jednou za život si projde něčím tak hrozným, že s tím chce skoncovat.Mě se to děje pokaždé když jsem šťastná..A jednou to až moc bolelo.''-Mary Claerová ,,Vymyslel jsem si nádhernou představu o budoucnosti s ní..Ale pak jednou odešla.Byla s...
