What we live for

Bonus

So I won't hesitate no more, no more
(Já už nikdy víc nebudu váhat)
It can not wait I'm sure
(Nemůže to počkat, tím jsem si jistý)
There's no need to complicate
(Není třeba to jakkoli komplikovat)
Our time is short
(Náš čas je krátký)
This is our fate, I'm yours!
(Tohle je náš osud, jsem tvůj!)

(Pozn. Myslel jsem, že je tahle píseň jemná, láskyplná. K ani ne tak velkému překvapení je ale celá o fyzické přitažlivosti, takže...)

...

Billy Graham kdysi řekl: ženy potřebují k sexu důvod, muži potřebují jen místo. A ať se na ta slova Jamie díval, jak chtěl, na samém počátku jejich vztahu jim rozhodně nerozuměl. Bylo to pár týdnů a on věděl, že přestože Charlieho miloval, nezvládl by se s ním vyspat hned, jen tak. Nechtěl nic velkého, nechtěl, aby se to stalo po celodenním rande po večeři při svíčkách, aby kolem byly plátky růží a aby se Charlie choval jinak než kdykoli jindy. Jen si přál, aby to bylo správné. Aby se oba cítili připravení a aby to celý jejich vztah nerozbilo.

A týdny ubíhaly a postupem času se změnily v měsíce, které oba trávili co nejvíce spolu jen mohli. Bylo léto a oni u sebe vzájemně přespávali snad každou možnou noc, rodiče jim na konec, alespoň v rámci možností, opět začali důvěřovat a nechávali je doma samotné. Tušili, že se o sebe navzájem postarají. A tak spolu spali v jedné posteli, chodili ven, objímali se a líbali, jak nejlépe uměli, povídali si a vše, co mezi nimi bylo jako by se v ty dny stávalo ještě daleko silnějším, ačkoli si Jamie nikdy nemyslel, že by to ještě bylo možné.

A pak to přišlo. Najednou si uvědomil, že Charlieho chtěl – skutečně chtěl, že si přál ukázat mu své tělo, dotýkat se toho jeho, že si přál odevzdat se mu. Jistě, byla v tom i řádná dávka chtíče a sexuální potřeby, taky se s ním ale chtěl spojit, proplést jejich duše a srdce, protože mu chtěl dokázat svou důvěru, věděl, že Charlie je tím, s kým chce své poprvé zažít a nebál se toho. S ním ne.

Jenže... jak to brunetovi říct?

Bylo třeba mu to nějak naznačit, jenže... jak? Zkoušel prohlubovat jejich polibky a při některých Charlieho snad automaticky položil na postel, brunet se ale vždy zvedl, na tváři ten svůj úsměv. Snažil se dotýkat se ho a prsty občas zajet i pod jeho tričko, Charlie si ho byl ochoten i svléknout, nevadilo mu to, ale kalhoty by si, dle Jamieho úsudku, měl svléknout sám a to on nikdy neudělal. A tak přicházely další a další nápady, krásné, a taky naprosto nefunkční.

„Půjdu do sprchy," zvedl se jednoho dne brunet, když spolu zrovna sjížděli maraton Harryho Pottera, kterého oba milovali. A v ten moment Jamie vycítil svou šanci.

„Myslíš... že bych mohl jít s tebou?" zkusil opatrně a Charlie povytáhl obočí, přeměřuje si jej pohledem. Pak kývl.

„Proč ne."

A tak tam po deseti minutách stáli, natištění na sebe boky a neschopni se pohnout, a Jamie cítil, jak se mu do tváří hrne krev. Vlastně byl rudý až za ušima a to tak dlouho, dokud jej Charlie nevystrkal, že nechce, aby se mu tam složil. Společná sprcha nebyla tak romantická, jak se zdála být.

A nyní seděl na gauči, pozoroval další díl kouzelníků a čekal, až si k němu přisedne jeho přítel. Přítel, se kterým už byli dobré dva měsíce a ještě spolu nespali. Bože, jak moc ho Jamie chtěl...

„Jamie?" ozvalo se po zhruba deseti minutách, kdy Jamie upíral oči na obrazovku a přitom ji vůbec nevnímal – cítil, že ho Charlie zkoumavě sleduje a byl rudý až na zadku.

„Eh...?"

„Děje se něco?"

Ne. Jen ho Jamie strašně, strašně, strašně strašně chtěl!

Zavrtěl hlavou.

„Jak chceš," pokrčil rameny a až v ten moment, kdy se naň Jamie otočil, všiml si, že byl bez brunet trička. Cítil, jak se mu mezi nohy hrne krev.

Jo. Charlie byl ten největší idiot pod sluncem.

Rychle si klín zakryl a tváře mu zrudly ještě víc.

„Fakt se nic neděje?" pozvedl Charlie obočí a Jamie zavrtěl hlavou rázněji. A Charlie se zvedl, rozsvědcuje světla, čímž Jamiemu umožnil ještě lepší výhled na jeho hruď i na odhalené nohy. Proč ty kraťasy nosil tak krátké?

Stožár mezi nohama se zvětšil a Jamie se víc přikrčil.

A v ten moment se Charlie začal tiše chechtat, a už v ten moment Jamie pochopil, že byl prozrazen.

„Idiote," napůl zaklel a napůl vzlykl, a v ten moment k němu brunet přiskočil a spěšně si ho na sebe natiskl.

„Měl jsi říct," protočil očima a Jamie to gesto zopakoval. Všechna krev, kterou necítil mezi nohama patrně byla v jeho tvářích.

„Co asi? Tohle je trapný," poznamenal a brunet zakroutil hlavou.

„Musíš se mnou mluvit. Hele, jsou lidi, který se neptaj. Prostě berou. Ale to není vyplynutí situace, to je v podstatě znásilnění, chápeš? Knížky k tomu moc nesváděj, ale extra o tomhle se musí mluvit, předtím, při tom, po tom. Jinak to prostě nejde. Jasný?"

Blonďák jej probodl pohledem.

„Chci tě, stačí?! Bože, já potřebuju pomoct a on mě poučuje," zakroutil hlavou a rozhodl se naštvaně odejít, klín jej ale zabolel a on si jej byl při vstávání nucen odkrýt. A v ten moment cítil, jak mu pod nohama zmizela pevná půda a on se octl v náruči zářivě se usmívajícího bruneta, který jej několika rychlými kroky donesl do přikrývek, položil a zbavil veškerého oblečení. Šel na něj pomalu, tak, jak si přál, aby kdysi proběhlo i jeho vlastní poprvé, nejprve jej jen líbal a hladil, ačkoli, musel pak přiznat, Jamie vypadal, že ho za to pomalé tempo asi zavraždí. Jednu chvíli jej dokonce mlátil polštářem, aby zrychlil, když do něj ale vstoupil a objevil se počáteční tlak hraničící s bolestí, pochopil Jamie, že ono utrpení na počátku skutečně mělo cenu.

Tu noc se prázdným domem ozývalo sténání a slova lásky dvou milujících se mladíků až do brzkého rána, kdy společně usnuli, oba stejně zřízení, oba označení, oba spokojení. Nešlo jen o pouhý sex, oni se milovali – oba dva odevzdali své tělo, svou svatyni tomu druhému, kterému plně důvěřovali, kterého milovali a kterého nikdy nechtěli ztratit. Byla to láska, co dělala celou tu noc tou nejnádhernější, jakou kdy zažili, ale rozhodně ne poslední, jakou spolu kdy zažijí.

Ano. I toto se později stalo jednou z věcí, pro něž oba nepopiratelně žili.