Take me back [DOKONČENO]

4.

V den koncertu
Pohled Veroniky
Celý den jsem hrozné natěšená. Jak já, tak holky, ale i mamka. Už dlouho jsme na žádném koncertě nebyly. Protože koncert začíná o půl noci, tak se klub otvírá až 22. Tím pádem pojedeme vlakem tak, aby jsme před desátou byly ve Varech. Celou cestu, jak vlakem, tak do klubu a zpět naplánovala sama Paťka a nechtěla ničí pomoc. Je to šílený, má to vymyšlené do poslední minuty.

Měly jsem to tak načasované, že jsme si zašly udělat nehty. Mamka si nechala udělat jemně růžové, aby jí při práci nezavazely. A my jsme si nechaly udělat barevnější. Já měla tyhle, moje nejoblíbenější

Paťka měla tyhle,

A Julča měla tyhle. Všechny byly krásné.

Měly jsme ještě 3 hodiny do odjezdu a tak jsme se šly projít. Doma jsme si udělaly lehkou večeři, těstovinový salát se zeleninou a mozarellou. Po jídle jsme se šly oblíct. „Řekla bych, že kluci budou slintat. Moc vám to sluší." Řekla mamka s radostí, když už jsme byly oblečené a za chvíli jsme měly vyrazit.

Ve vlaku na mě přišel stres. Co když nepřijme, že jsem jeho dcera? Bude mě mít vůbec rád? Jak se ke mně bude chovat? Co máma? Jak na sebe budou reagovat? Můžou se dát dohromady?.... Takové otázky se mi honily hlavou. Byla jsem z toho mimo. „Zlatíčko, všechno dobrý?" Zeptala se mamka, když si všimla, že jsem duchem nepřítomná. „Jo, už se hrozně těším." Usmála jsem se.