19.

409 14 0
                                    

Pohled Veroniky
Vzbudila jsem se s bolestí hlavy a šílenou kocovinou. Kolem mého pasu byly omotané Dominikovi ruce a na sobě jsem měla jeho triko. Netušila jsem, co se včera stalo. Šli jsme do baru, kde jsme pili.....a víc nevím.

Budu zvracet! Proletělo mi hlavou a já utíkala na záchod. „Bude to dobré Veru." Najednou mě Dominik hladil po zádech a držel vlasy. „Asi umřu. Je mi zle." Opírala jsem se o Dominikovu hruď a on mě hladil po zádech. „Udělám ti vyprošťovák. Pojď za mnou." Rozešel se do kuchyně.

Sedla jsem si za stůl a pozorovala ho. Do sklenice naházel šumivé tabletky, které následně zalil bublinkovou vodou. Přihodil tam kostky ledu a šťávu z limetky. Vypadalo to hezky, ale chuť mě přesvědčila o opaku. Na obličeji jsem měla hroznou grimasu a držela se za hlavu.

„Chceš snídani?" Přisedl si ke mně. „Ne, radši mi řekni, co se včera stalo." Tak jsem si od Dominika vyslechla, jak moc jsem se střískala a že jsme si to rozdali na záchodech. „A to tvoje triko? Jak se dostalo na mě?" Držela jsem lem černého trika s potiskem, kde byl Pop Smoke. „Kouzlem." Zasmál se a čarovat rukama. „Převlíkl jsem tě. Byla jsi mimo."

„Můžu dneska zůstat doma, prosím? Je mi hrozně." Řekla jsem po chvíli ticha. „Určitě. Chceš spát? Nebo co budeme dělat?" Hladil mě po zádech.  „Domi, ale ty klidně někam běž. Nebuď tu kvůli mě." Může jít do posilky a kvůli mně by seděl doma. „Ale já chci být s tebou." Obsypával mě polibky.

„Do prdele, potřebuju další sérii Bridgetonových! Jak to dopadne?!" Křičel Dominik zoufalstvým. Viděli jsme tři série a bylo teprve kolem třetí. Na oběd jsme si objednali pizzu, i přes můj nesouhlas. „Půjdeme se ven projít. Něco si oblíkni, čekám tu." Políbil mě Dominik do vlasů. Oblíkla jsem si bílé kraťase a tmavě modrý top. Vlasy jsem stáhla do culíku a lehce se namalovala.

„Moc ti to sluší." Políbil mě. Vyšli jsme z bytu a šli kam nás nohy zavedly. Došli jsme k jedné odstrčené lavičce a sedli si. Měli jsme výhled na menší parčík. Byly tu malé děti na pískovišti, maminky s kočárky, zamilované páry, pejskaři a dědeček s babičkou.

Taky seděli na lavičce. Měli s sebou svačinu, a dokonce i víno. Bylo vidět, že se i po letech stále milují. „Vidíš je?" Zeptala jsem se Dominika a hlavou kývla jejich směrem. „Vidím. I v takovém věku šli na rande." Pousměje se Domča. „Ale je to hezké." Opřela jsem si hlavu o jeho rameno. Po chvíli krásného, ale ne trapného ticha jsem cítila Dominiky prsty dotýkající se těch mých. Domča si se mnou propletl prsty a já se usmívala jako malá holka.

„Kotě, pojďme už domů." Řekl Dominik, když jsem mu zaspala na rameni. Jen jsem kývla na souhlas a postavila se na nohy. Domča mě chytil za ruku a vydali jsme se domů.

„Půjdu do studia. Chceš jít taky?" Domča byl na mobilu a ležel rozvalený na posteli. „Jo, ráda půjdu." Zvedli jsme se a jeli.

„No čau. Dominik říkal, žes to včera dost přehnala." Smál se mi velký Jakub. „To teda jo." Smála jsem se. „Zdar lidi!" Slyšeli jsme ode dveří. Za chvíli se u nás objevil Andreas. „Ahoj Veru." Objímal mě. Cítila jsem z něho trávu a až teď jsem si všimnula jeho zvětšených zorniček. „Čau." Objetí jsem mu oplatila.

„Prý jsi měla narozeniny. No a my jsme se neviděli, takže si dáme aspoň toho panáka. Jdu najít nějaký alkohol." Rozhodl a hned se vrátil s Becherem. U jednoho panáka jsme bohužel nezůstali. Becherovku jsme spolu s velkým Jakubem vypili a já šla najít něco lepšího. „Nic lepšího než bechera nenajdeš!" Křičel na mě velký Jakub. Nakonec jsem přinesla vodku a našla Beefeater. To jsem vzala do jedné ruky. V druhé ruce jsem držela tonik a Colu.

„Jdu ti pomoct." Řekl Tomášek, který zrovna přišel. „Vidím, že to rozjíždíte ve velkém. Slyšel jsem od Nika, že jsi to včera dost přehnala. Tobě to nestačilo?" Smál se mi. Jen jsem mykla rameny.

Tomášek se k nám přidal s pitím a za chvíli jsme se všichni smáli. Teda hlavně já. „Veru, ty zas piješ?" Někdo mi vzal láhev z ruky. Zvedla jsem hlavu a uviděla Dominika. „Jo. Ale neboj, nebude mi zle." Smála jsem se. Domča si k nám přisedl, ale nepil. „Někdo tu musí být zodpovědný a odvézt tě domů." Hladil mě po zádech. „Tak já si dám za tebe." Pořádně jsem si lokla, až jsem se zakuckala. „Zlato," zaúpěl Nik, když viděl, v jakém jsem stavu.

Pohled Dominika
Dost se to tu rozjíždělo. Teda ono to už bylo rozjeté, jen se Verča rozhodla pít i za mě. Toho jsem se bál. Zase jí bude zle. Zítra večer bude odjíždět a bude jí zle. Už to vidím. To jsem ji chtěl zítra vzít do aquaparku.

Bylo po půlnoci a Verča už nevěděla, která bije. Lila do sebe panáky jeden za druhým. „Dobrou, my jedeme domů." Vstal jsem a Verči pomohl na nohy. Kluci jen zamávali. Verča byla tak mimo, že jsem si ji přehodil přes rameno a nesl ji až do auta. Zapnul jsem jí pásy, a nejopatrněji jak jsem mohl, jsem jel domů. Zastavil jsem před bytovkou a zase si ji přehodil přes rameno.

Nastoupil jsem do výtahu a za chvíli byl doma. Položil jsem Verču do postele a vyzul jí boty. Svlékl jsem si do spodního prádla a oblíkl jí moje triko. Sám jsem šel do sprchy a hned zpět za ní. Veronika spokojeně spala, tak jsi si k ní přilehl. Hladil jsem ji po vlasech. Skoro jsem spal, když Verča něco zamumlala. „Ště panák nlij." „Vážně?" Šeplt jsem k ní. Netušil jsem, že by byla schopná ještě další alkohol. Nic dalšího se od ní neozvalo, tak jsem šel spát.

Take me back [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat