13.

422 15 1
                                    

Oslava je v plném proudu. Všude je alkohol. Je mi tu vedro, tak jdu na balkon. Julča se zajímala o Hasana a Paťka jen popíjela. Nikdy neprožívala city ke klukům jako my s Julčou.

Sedím na balkoně a koukám na osvětlené Pardubice. Je to krásné místo. Leknu se, když za sebou uslyším otevírající se dveře. V nich stojí táta. „Nemohl jsem tě najít." Zasměje a sedne si vedle mě. „Tak co, kolik jsi toho už vypila?" Musím trochu zapřemýšlet. „Bylo toho dost. Asi půlku bechera a celou vodku. A Tomášek mi něco nalil." Ukážu na kelímek, který držím v pravé ruce. Táta jen kývne na souhlas.

„Tady jsi. Veru, můžu s tebou mluvit?" Ve dveřích stojí Dominik. Celý večer byl s Tomáškem a rozlívali pití. Táta se zvedne ze židle a nechá nám tu prostor. „Jak se ti to tu líbí?" „Je to tu super. Nechtěj vědět kolik jsem toho už vypila." Směji se. Nakonec mu to řeknu a Domča se zděsí úplně stejně jako před tím táta.

Ještě chvíli si povídáme, než přijde Dominikova ruka na moje stehno. Koutkem oka se na něj podívám. Je vysmátý jak lečo. Ale já taky. Když se naše pohledy střetnou, podívá se mi na rty. Na nic něčekám a začnu ho líbat. „Chceš sex?" Zamumlám do polibku. Hned mu to došlo. Kývl na souhlas a vyšli jsme z balkonu. Jen jsem se otočila, jestli na nás někdo kouká. Každý si všímal svých problémů, jediná Paťka se na nás koukla. Zavrátila oči, ale usmála se.

Dominik mě přitisknul na zeď pokoje a začal hladově líbat. Jeho ruce se draly pod moje triko. Za chvíli ani jeden z nás neměl oblečení. Dominik mě opatrně položil na postel a ještě jednou se pro jistotu zeptal. „Chci." Kývla jsem na souhlas. To bylo poslední co jsem si pamatovala.

Ráno
Vzbudila jsem se s bolestí hlavy. Kolem pasu mě objímala ruka s vytetovanou ležatou osmičkou. Na sobě jsem měla jen Dominikovo tričko. Hned jsem věděla, že jsme spolu spali, ale nic před tím ani potom. Otočila jsem se k Domčovi čelem a pozorovala ho. „Jak dlouho mě sleduješ?" Ozval se najednou jeho chraplák. „Chvilku." Zrudla jsem studem a sklopila hlavu. Nik mě pohladil po tváři a usmál se.

„Sluší ti to, prdelko." Usměje se, když mě plácne po zadku. Zrovna jsem vstala z postele. „No ták. Nech toho." Skončím na něj a začnu ho lechtal. Dominik je ale silnější, a tak během chvíle lechtá on mě. Směju se a pištím. „Pšt. Přijdou na nás." Přilepí své rty na ty mé. Přitáhla jsem si ho za zátylek a hladově ho líbala.

„Tobě včerejšek nestačil?" Dělal mi na krku cucflek a já ho hladila ve vlasech. „Nic si nepamatuju." „Řeknu to zkráceně. Byl to ten nejlepší sex na světe." Políbí mě a vstane z postele. Jen v boxerkách jde ke skříni, ze které nakonec vytáhne nějaké oblečení. „Jdu se umýt. Pak se vrátím, Veru." Naposledy se na mě otočí a vyjde z pokoje.

Taky vyjdu z pokoje. Vidím, že na gauči spí Paťka a v jezdící židli je táta. Úplně zlomený. Potichu kolem nich projdu do kuchyně. Potkala jsem tu Tomáška, který vypadal ještě hůř než já. „Dobré ráno." Zašeptal, když mě uviděl. „Dobré. Bolí mě hlava, potřebovala bych ji vyměnit." Směju se „To jsme dva. A já potřebuju ještě žaludek." Podal mi prášky a sám si taky vzal.

Za chvíli byli vzhůru i ostatní. Nasnídali jsme se a začali se balit. „Kotě, v pondělí tě budu čekat. Ale ještě si napíšeme." Usmíval se na mě Nik. „Dobře. Už se na tebe těším." Políbila jsem ho a my nasedali do auta. Když jsme nastoupili do auta, začal výslech. Jak od holek, tak od táty. Julča se vyspala s Hasanem a táta to radši nekomentoval. A to, že já se vyspala s Dominikem komentovat nepřestával. „Říkal jsem ti, abys s ním nepíchala. Co když budeš těhotná?!" A to bylo celou cestu domů.

Konečně jsme dojeli domů. S pěti přestávkami na záchod a jednou zvracecí, protože Julči bylo pořád blbě. Holky jsme vyložili u nich doma a my jeli konečně domů. „Veru, bereš antikoncepci? Nechci totiž, abys byla s Dominikem těhotná. Bojím se o tebe." Promluvil táta klidně. „S mamkou jsme byly u doktorky asi před měsícem. Takže nějaký ten měsíc je beru. A neboj, ani já nechci být těhotná." Zasmála jsem se. „Cítíš k Dominikovi něco?" „Cože?! Jako vztah?!" Vykřikli jsem. „No, třeba jestli ho miluješ. Cítíš něco takového?" Díval se dál na cestu. „Nic takového necítím. Nemiluji ho." Upřeně jsem sledovala cestu přede mnou.

Vítám vás s novou kapitolou!

Take me back [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat