Take me back [DOKONČENO]

16.

Pohled Dominika
Vzbudil jsem se  Verča ještě spala. Objímala moje ruku a byla tak milá. Včerejšek s ní byl úžasnej. Jakub mě ale zabije, jestli to zjistí. Čehož se dost obávám.

Přemýšlím nad dnešním plánem, ale nic moc mě nenapadá. Můžeme jít na koupák nebo do skate parku. Od Jakuba jsem slyšel že jezdí, tak by to mohlo být super. Skate na víc mám, ale co když nebude chtít? Můžem se třeba jít jen projít. Hlavně nesmím zapomenout, že jdu dneska večer na tetování k Míšovi, kamarádovi, který tetoval i kluky. Třeba bude chtět jít se mnou.

Pozoruji její obličej, když v tom otevře svoje velké kukadla. „Ahoj princezno." Pohladím ji po vlasech. „Dobré ráno." Dá mi malou pusu na tvář. „Udělám snídani. Ještě spi." Jenom kývne na souhlas a usměje se. Vyjdu z pokoje a hledám, co udělám. Udělám tousty a i s pitím jdu za Verčou.

„Takže. Můžeme jít do skate parku nebo na koupák. Pak třeba za kluky a večer jdu za kamarádem na tetování. Takže kdybys chtěla, můžeš jít se mnou." Řeknu, když dosnídáme. „Skate park!" Vyhrkne. „Tak jo. Ukážeš mi pak nějaké triky." Jen se na mě usměje. Verča se šla nachystat a já projížděl sociální sítě, protože jsem byl hotový.

Jakub: je Verča v pohodě? Vůbec se nám neozývá
Já: všechno dobrý. Za chvíli jdem na skate
Jakub: dávej na ni pozor, ať si nic neudělá
Já: neboj se. Večer jdu k Míšovi na tetování tak ji beru s sebou😉
Jakub: do prdele zapomeň že bude mít tetování! Elišce to bude vadit
Já: uklidni se. To jí nedovolím.
Jakub: jen aby. Musím jít. Čau
Já: měj se

„Pomiň, jsem připravená." Usměje se na mě Verča. Má na sobě křiklavě růžový top a černé kraťasy. Vlasy spletené do dvou copů a dokonce je i namalovaná. „Sluší ti to." Jdu k ní a lehce ji políbila. Začervená se a skousne si ret.

Byli jsme ve skate parku skoro hodinu. Oba jsme se učili nové triky. Jedu na skateboardu, když za sebou slyším pád. Otočím se a vidím Verču na zemi. „Jsi celá? Nebolí tě něco?" Zvedám ji. Až teď si všímám odřených kolen. „Dobrý, to nic není." Usměje se. „Měli bychom to vyčistit." Poznamenám. S infekcí by to bolelo ještě víc. Verča si hlasitě povzdechne. V autě mám lékárničku, tak jí čistím kolena.

„Kašleme na skate, ještě se mi zabiješ. Co pak řeknu Jakubovi?" Směji se. Jedeme domů si udělat něco na oběd. Klidně bych něco objednal, ale Verča nesouhlasí. Uděláme těstovinový salát a přemýšlíme, co budeme dělat. Rozhodli jsme následovně. Půjdeme teď do studia, a pak třeba někam na pití. V 18 mám být na tetování, takže to tak nějak vyjde.

Došli jsme do studia a šli se podívat za Radkem. „Čau." Zdravíme ho ode dveří. „Zdar." Odpoví nám a dál pracuje. Verča se zaujatě dívá do monitoru. „Vůbec to nechápu, ale bude to dobré. Už teď to vím." Zasměje se a Radek s ní. „Verča žije." Uslyšíme za sebou. Stojí tam Tokáč. „Ahoj!" Hned se objímají. „Niku! Pojď sem!" Volá na mě Radek.

Pohled Veroniky
Domča odešel za Radkem, tak jsem tu zůstala s Tomášem. „Co Dominik? Je na tebe hodný?" Výzvídá. „Je moc hodný. Dneska jsme byli i na skateboardu." Usměji se. „Už jste spolu píchali?" Vypadne z něho z ničeho nic. „Cože?!" Vyhrknu. „Tak povídej." Vybízí mě Tom. „Jo, spali jsme spolu. Víc vědět nepotřebuješ." Protočila jsem oči.

Naštěstí se tu objevil Dominik, tak nemuselo být vyslíchání od Toma. Šli jsme se ven projít a následně za Dominikovým kamarádem na to tetování.

„Čau Míšo." Pozdravil Dominik. „Brý den." Zavřela jsem za sebou dveře a následovala Dominika. „Chceš taky něco vytetovat?" Podíval se na mě ten Míša. Na chvilku jsem se zamyslela. „A neva, že mi není osmnáct?" Oba kluci se uchechtli. „Sedej a najdi mi tetování, které chceš." Poručil a já otevřela pinterest. Po chvíli jsem našla jedno. Na předloktí jsem si nechala vytetovat dva emoji. Jeden usměvavý, druhý smutný. Dost často znázorňovali moje emoce s pocity.(foto nahoře)

„Domi, děkuji že jsi to za mě zaplatil. Tos nemusel." Objímám Dominika, když už jsme doma a já si pořád prohlížím tetování. „Nemáš zač. Jen...." „Jen co?" Dominik se zamyšleně poškrábal na zátylku. „Jakub z toho nebude nadšený. Úplně jsem zapomněl, co mi psal." Podal mi jeho mobil. Byla tam konverzace s tátou. Jakub: do prdele zapomeň že bude mít tetování! Elišce to bude vadit „Sakra." Zabořím hlavu do polštáře. „Ale to nesmažu. Co s tím teď udělám?! Máma mě zabije! A táta taky." „Já to s ním nějak vyřeším." Uklidňuje mě Dominik.