1.

1.4K 26 2
                                    

Je pondělí ráno. Nový týden utrpení nazýváno škola. Vstala jsem v 5 a začala se chystat. Oblékla jsem si upnutý pastelově růžový nátělník a černé upnuté rifle. Na to jsem si dala šedou mikinu. Namalovala jsem se, zakryla jsem beďary, zvýraznila obočí, udělala trochu delší linky a dala řasenku. Rty jsem přetřela balzámem a šla do školy. Chodím na gymnázium v Karlových Varech, ale bydlím hodinu autem od Varů. Bydlíme s mámou v menším městečku, kde se skoro každý zná.

Přijdu na smluvené místo, kde se s kamarádkou vždy potkáváme. Tak to bylo i dnes. Julie se přiřítila zase na poslední chvíli, ale vlak jsme stihnuly jen tak tak. „Ty jsi blázen. Jednou nám to fakt ujede." Smála jsem se. „Neboj, mám to zmáklé." To už přijel vlak a my si sedly na naše místa. Ve vlaku jsme se bavily o všem. Julii se líbí další kluk a docela si sedli. Neví, jestli ho má představit rodičům, ale za mě je brzo.
Po hodině vlak zastavuje a my jsme kousek od školy. Když vcházíme do budovy školy, zase na nás všichni koukají. Jsme prý nejhezčí holky na škole, ale mně to nepřijde. Je tu spoustu krásnějších holek, než jsem já.

Za chvíli zvoní na první hodinu, což je matika. Z celého svého srdce tento předmět nesnáším. Hlavně tu naši učitelku. Měla jsem ji za základce a nedokázala mě naučit ani na přijímačky. Když jsem měla nastoupit sem, tak sem přestoupila. Kráva.
Sedla jsem si vedle Julie do poslední lavice jako vždy a už zvonilo. Do třídy nepřišla ta kráva, ale mladší učitel, jako suplující. Většina holek se na něj sladce dívalo, někdo s ním i spal. Slyšela jsem, že z naší třídy to byla Pavla s Monikou. Ty každému lezou do prdele. Všude musí být. Ten učitel se ale dnes díval na mě. Nachápavě jsem nadzvedla obočí a naklonila se k Julii. „Ten učitel na mě furt čumí. Co mu je?" „Asi budeš další v jeho posteli." Zasmála se mi a z tabule si opsala zadání. „Blbče." Jemné jsem ji bouchla do ramene.

„Holky v poslední lavici, Veronika s Julií, do první hned před katedru. Ať vás mám na očích." Řekl a my se zarazily. Nic jsme si z toho nedělaly, se smíchem jsem si vzaly věci a sedly si dopředu. Učitel nás skenoval pohledy, když diktoval zadání.

„Veroniko, po hodině přijď do mého kabinetu." Řekl, když mě po druhé napomenul. Jen jsem za vrátila oči. Všechny holky na mě hodily žárlivé pohledy, jak by chtěly být na mém místě. Já o nějakého učitele nestojím. Ještě by mě vyloučili ze školy.
Měla jsem jen jednoho kluka, Lukáše. Bylo to s ním skvělé. Byl milý, roztomilý, romantický a slušně vychovaný. Když na mé ale začal tlačit, ať spolu máme sex, odmítala jsem. Jemu se to nelíbilo a tak to mezi námi skončilo.

Jen, co zazvonilo na přestávku, jsem si nachystala věci na další hodinu a šla za učitelem do kabinetu. Za klepala jsem a vešla. „Pane učiteli, co jste potřeboval?" Sedla jsem si na židličku v rožku. „Jsi nějak moc drzá, co myslíš?" „Nemyslím." Zalhala jsem. Ano, v hodině jsem mu asi 3x odmlouvala a byla drzá, ale co už. Teď to už nespravím. „Co bys řekla na to, že by sis to u mé vyžehlila?" Přešel ke mně blíž a já tušila, co myslí. Byla jsem ještě v klidu. „Řekla bych, že nechci. A to taky udělám." Zvedla jsem se, ale on mě při tlačil na dveře a na krku mi začal dělat cucáka. Jeho ruka se dotýkala mého stehna a byla pořád výš. Bála jsem se. „Přestaň!" Vyhrkla jsem a snažila se od něj odtáhnout. Vysmekla jsem se mu ze sevření a vyběhla z kabinetu.

Běžela jsem na záchodky. Zamknula jsem se v jedné kabince a do očí se mi nahrnuly slzy. „Veru? Jsi tady?" Slyšela jsem Julii. „Tady." Vy strčila jsem nohu z kabinky. „Jsi v pořádku? Neudělal ti něco?" Strachovala se. „Nic mi neudělal, ale chtěl sex." Zvedla jsem k ni hlavu. „Vždyť máš na krku obří flek. To ti udělal on?" Ukázala na místo na krku. Vážně, měla jsem tam velký fialový flek. Hned jsem to zkoušela zamaskovat make upem. Měla jsem na krku tlustou vrstvu, ale stále to šlo vidět. Už jsem to tak nechala.

Po škole jsme jely domů. Doma už byla mamka, která před chvílí skončila v práci. „Ahoj zlatíčko, jak bylo ve škole?" Přivítala mě objetím. Hned si všimla cucfleku na krku, než jsem stihla cokoli říct. „Vím, že nejsi přelétavý pták a že teď nikoho nemáš. Kdo ti to udělal?" Stále zkoumala modřinu. „Mami, už je to dobrý, nemusí se to řešit." „Ne, Veru, řekni mi to. Já ti hlavu neutrhnu." Jen jsem si povzdechla. „Na matiku jsme měli supl, toho mladého ućitele. Jak jsem říkala, že s ni m nějaké holky spaly..." Máma se zděsila. „Ty jsi měla sex? S učitelem?!" „Ne. Mami, než se naštveš, poslechni si mě. Prý jsme s Julčou vyrušovaly a odmlouvaly, a tak si mě pozval do kabinetu. Myslela jsem, že to chtěl probrat, ale on chtěl píchat." „Neříkej píchat." Napomenula mě. „Tak chtěl sex. Na krku mi dělal cucáka a dostával se mi do kalhot. Já ale nechtěla, bála jsem se. Utekla jsem." Dopověděla jsem a máma na mě koukala s otevřenou pusou. „Ani nevíš, jak jsem ráda." Silně mě objala a dala pusu do vlasů. „Běž si nachystat věci, udělám svačinu." Usmála se na mé a já se vydala do pokoje. I když je to máma, máme mezi sebou pouto kamarádství. Jsme jak dvě praštěné holky, i kdyź mé občas napomene.

Nachystala jsem si věci, a protože jsem si od mamky brala žvýkačky z nočního stolku, vypadla na mě fotka. Tu fotku tu nemívala, toho bych si všimnula. Na fotce byla mamka za mlada, asi s nějakým kamarádem. Mohlo jí tam být kolem 18. Vypadala šťastně. Nechtěla jsem jí tu fotku brát, tak jsem si ji vyfotila do mobilu.

„Mami? Kdo to je? Měla jsi tu fotku v nočním stolku." Nesla jsem jí fotku, protože jsem chtěla vědět, kdo to je. „To je.....to je kamarád. Kdyź mi bylo jak tobě, tak jsem se s ním poznala. Svačina už bude." Řekla a Ješté krájela ovoce. „Jak se jmenuje? Kolik mu teď je?" Vyptávala jsem se. „Jakub. Ani nevím. On je asi o rok starší." Vypadala že neví, ale přišlo mi na tom něco divného. Jako kdyby věděla, ale nechtěla říct. Musela jsem to zjistit.

Po svačině jsem šla s Julčou a Paťou ven. Paťa, Patrície, je naše kamarádka. Chodí ale na jinou školu, tak ji tak často nevídáme. Oblíkla jsem si roztrhané rifle a černé triko s nápisem "Is ti friday, yet?" Moje oblíbené. Vlasy jsem nechala rozpuštěné a vzala do ruky skate. „Čau mami." Volala jsem ode dveří. „Vrať se brzo!" Volala za mnou. To už já za sebou zabouchla dveře.

„Ahoj." Objala jsem se s holkami. Sešly jsme se u skate parku. Bavily jsme se o všem, jezdily jsme, zkoušely nové triky a další blbosti.

„Zvu vás na energeťák." Řekla jsem, poté, co jsme se bavily. „Když zveš, tak mi to nevadí." Zasmála se Paťa. Byly jsme v Albertu, čekaly jsme u pokladny a za námi byl borec, který byl potetovaný. Tetování mi nevadilo, ale na obličeji, jako měl on, bych nechtěla mít. Přišel mi ale něčím povědomí. Když viděl, že ho sleduji, mile se usmál. „Chcete fotku holky?" Vůbec jsem netušila kdo to je, ale Paťa nás zachránila. „Veru, proč jsi neřekla dřív? Vždyť to je yzo! Jasně, zle chcem fotku." Byla šťastná. „Víte co? Já to za vás zaplatím." Nabídl se a Paťce se ještě víc rozzářily oči. „Děkujem." Usmála jsem se na něj.

„Nic mi do toho není, ale vy pijete takové sračky? To vám chutná?" Podával nám naše energeťáky. „Mné to chutná." Mikla jsem rameny. Vzala jsem si od něj energeťak a svůj skate hodila před sebe na zem.
„Díky." Zasmál se, když si ode mé vzal skate a rozjel se. „Ale vrátíš mi ho." Zasmála jsem se. Ten borec na tom docela uměl. „Už jsem na tom dlouho nestál. Třeba tak 16-17 let." Vrátil mi ho. „Díky za půjčení, už musím." Naklonil se ke každé z nás a objal nás. Mě až na konec. „My díky za fotky a za energeťaky." Usmály jsme se na něj. On následné sedl do dražšího auta a odjel.

Take me back [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat