21.

382 16 5
                                    

„Tady máš svých padesát korun. Sázku jsem prohrála." Dala jsem jí peníze, jen co jsme se viděly. „Já to tušila. Byl aspoň dobrý?" Vyzvídala s úsměvem. „Skoro nikdy jsme si to nepamatovala. Dost jsme tam pili. A dívej, mám tetování." Svěřila jsem se a ukázala předloktí. Julča se usmívala od ucha k uchu.

„Hele a vytetoval by mi ten borec taky něco?" Výpadlo z ní v matice. „Podle mě jo. Ale nejsem si jistá." Opsala jsem si zápis z tabule. „Kolik jsi za takové malé tetování platila?" „Platil to Dominik, ale stálo to podle mě do pěti kilo." Julča si hned začala plánovat jaké chce tetování a kam. „Bolelo to?" „Trochu, ale to vydržíš. Kdyžtak tě opijem." Smála jsem se.

Konečně jsme se viděly i s Paťkou. „Tak co, povídej co jste dělali?" Ptala se nadšeně. „Píchali! Ale hlavně chlastali." Vyhrkla Julča. „Ty seš hrozná." Plácla jsem se do čela. „A co, stejně bych ti to řekla. Takto. Bylo tos ním úžasné, jak ti Julča řekne, mám tetování a vymůžete asi taky. Chodili jsme ven a užívali si jeden druhého." „Takže ani nic zajímavýho. Jaký byl v posteli?" Mávala rukou. „Co máte všichni s tím sexem s Dominikem? Tak se s ním vyspěte, a pak řeknite. Já si to nepamatuju." Vychrlila jsem. Proč to chtějí pořád probírat?

„Ahoj Veru, jak vylo ve škole?" Zrovna jsem volala s Dominikem. „Docela dobrý. Ale Julča s Paťkou se ptaly, jaký jsi byl v posteli." Zasměji se. „Co jim mám říct?" „Přece ten nejlepší! Doufám, že se ti to se mnou líbilo. Ale samozřejmě že pravdu." Zasmál se. „A tak abych nebyl pozadu. Jaký jsem byl v posteli?" Kdybych vraždila pohledem, tak on by byl na druhé straně mrtvý. „Jako vážně?!" Křikla jsem. „Ale i když si to moc nepamatuju, vím že to bylo úžasný. S tebou je to v posteli vždycky úžasný." Dominik na druhé straně se vítězně usmál a potáhl si z cigarety.

„Veru! Večeře!" Volala na mě máma z kuchyně. „Promiň Domi, musím už jít." Řekla jsem asi po třech hodinách volání. „Nic se neděje. Běž se najíst a před spaním si ještě napíšeme." „Dobře. Papa." Poslala jsem mu vzdušnou pusu. „Pa zlato." Usmál se.

S mamkou a taťkou jsme u večeře probírali koncerty. Tatá hraje v pátek a sobotu do Žďáru nad Sázavou a Velkého Meziříčí. „Můžu jet s vámi? Prosím?" Už jsem totiž viděla, že mě máma nepustí. „Příští týden píšete první velké testy. Je to na tobě, ale jestli s tátou a kluky pojedeš, a z testů přineseš horší známku než dvojku, tak nikam ani o prázdninách nejedeš. Je ti to jasné, mladá dámo?" Dívala se na mě mamka s nadzvednutým obočím. „Jasné, na sto procent. Klidně se s tebou vsadím, že přinesu ze všech jedničku." Usmála jsem se. To jsem si ale věřila. Známky jsem měla dost nahnuté, ale do dalšího ročníku jsem měla šanci se dostat. „Sázka o padesátku." Podala mi ruku a já ji přijmula.

Ráno
Na první budík jsem vstala a šla se chystat. Nasnídala jsem se a umyla. Namalovala se a oblíkla. Ze skříně jsem vytáhla károvanou červenožlutou sukni a světle žlutý top. Vlasy jsem si spletla do dvou copů. Dala jsem nakrmit Sisi a vydala se do školy.

Julči jsem všechno řekla a obeznámila ji s plánem na testy. „Takže jen taháky? Není to slabý? Co když na to přijdou?" Divila se. „Je to v pohodě. Ale až to najdou, tak nevím." Mykla jsem rameny. „Tak když se vyspíš s tím mladým matikářem, tak máš jedničkou jistou. To stejné s chemikářem." Usmála se. „Radši nechci vědět, jak to víš. Ale....co když se to zjistí? Někdo nás uvidí?" Nebyla jsem si jistá. Jsou to skoro neznámí lidi. „Musíš ráno na sedmou. A nebo je můžeš podplatit." Zasmála se. „Ty vole, to jsou nápady. Ano nevím, co je horší." Držela jsem se za hlavu.

Zdravím vás s novou kapitolou. Omlouvám se, že je kratší ale jsem pryč. Snad se vám líbí, už je tu před 1,600 přečtení. Jste zlatí❤️

Take me back [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat