Take me back [DOKONČENO]

20.

Pohled Veroniky
Vzbudila jsem se a zase si nic nepamatovala. Tentokrát mě jen trochu bolela hlava. Vstala jsem z postele a šla nám udělat snídani. Když byla hotová, šla jsem Domču vzbudit. „Domi, vstávej." Hladila jsem ho po paži a dávala mu malé pusinky na tvář. „Ahoj kotě." Ozval se jeho chraplák, který byl tak dokonalý. „Ahoj. Udělala jsem snídani." Políbila jsem ho a předala mu talíř. „Doma už nic není, měli bychom jít na nákup." Oznámila jsem, když měl v lednici něco divného ve skle a půlku citronu nebo co to bylo.

„Můj nápad je ale jiný. Chci tě vzít do aquparku. Takže na nákup pojedeme až později." Dlouze mě políbil. „Běž se nachystat a vyjedeme, ať tam není moc lidí." Poslechla jsem ho a zalezla do koupelny. Ani jsem se nemalovala, bylo mi jasné že to nemá cenu. Oblíkla jsem si šaty na ramínka a měla jsem už plavky. „Jsi krásná." Přišel za mnou Dominik. „Ale nejsem namalovaná." „Ty jsi hezká i bez všemožných blbostí na obličeji." Za boky si mě přitáhl na hruď a začal mě líbat. Jeho ruce sjely na můj zadek, který zmáčkl.

Dominik mě chytil za ruku a rozběhl se. Skočil do té studené vody a já pištěla. „Dominiku!" Naštvala jsem se. „Ano Veru?" Smál se. „Že tě potopím?" Skočila jsem po něm, ale nic. Dominik se ani nehnul. Tak odstartoval válku. Cákali jsme po sobě vodu a křičeli jak malé děti. I když se na nás dost lidí divně dívalo, bylo nám to jedno.

„Jo! Vyhrála jsem!" Křikla jsem nadšeně, když se mi podařilo dostat Dominika pod vodu. Najednou mě ale Dominik stáhl pod vodu taky. Vyzkoušeli jsme všechny atrakce a blbli dost dlouho. „Domi, už mi je zima." Řekla jsem asi po čtyřech hodinách v bazénu. „Jdem najít výřivku." Usmál se a šel. Já hned za ním.

Samozřejmě že jsme ji našli a samozřejmě že byla obsazená. Dominik se mi v mžiku přisál ma rty a dlouze mě políbil. „Zahřál jsem tě?" Hladil mě po tváři. „Zahřál." Usmála jsem se. Sedli jsme si na naši deku a přikryli se ručníky.

Před chvílí jsme dojeli domů a já udělala oběd. Těstoviny s lososem, Dominikovo nejoblíbenější jídlo. Snědli jsme ho u filmu a já si zabalila poslední věci. Sedli jsme do auta a jeli něco nakoupit. Po hodinovém nákupu, kdy Domča už škemral, ať už jdeme pryč, jsme jeli do studia.

„Ahoj." Zdravil nás Tomášek. „Čau." Objal mě a já si sedla k němu na gauč. „Zahrajeme?" Podal mi konzoli od pska. Tentokrát jsme zapnuli mma. Domča šel za Radkem něco nahrávat. „Tak co Nik? Spali jste spolu?" Ptal se Tomášek. „No...včera ne, ale předevčírem jo. A předtím taky." Zasmála jsem se. „A je na tebe hodný?" „Nejhodnější." Usmála jsem se a vzpomněla jsem si, na dnešní ráno. Byl tak roztomilý.

„Za hodinu jedu domů, mějte se." Objímala jsem se s kluky. „Zvládni cestu." Mačkali mě v objetí. „Neboj, brzo zase přijedu. Táta sem určitě někdy pojede." Smála jsem se. S Domčou jsme sedli do auta a jeli k němu domů.

„To jsem ti koupil na cestu." Usmíval se na mě Domča, když mi předal brambůrky. „Děkuji." Objala jsem ho a dlouze políbila. Měla jsem všechno zabalené a naskládané v autě. Za pět minut jsme měli odjíždět.

Stála jsem před vlakem a objímala se s Domčou. „Budeš mi chybět. Už teď mi chybíš." Šeptala jsem mu do hrudi. „Příští týden za tebou přijedu. Co ty na to?" Usmál se a já k němu zvedla hlavu. Jen jsem kývla na souhlas a políbila ho. Domča si mě přitáhl za boky blíž a naše jazyky začaly válku. „Běž, ať ti to neujede." Pohladil mě po vlasech. Ještě z místa jsem Dominikovi zamávala a vyjela.

Na nádraží mě čekal táta. Opíral se o své benzo a koukal do telefonu. „Ahoj!" Křikla jsem a drtila ho v objetí. „Čau kočko! Jak ses měla?" Sedli jsme do auta. „Bylo to skvělé." „Tomáš mi říkal, že jste dost píchali. Doufám že tě nezbouchl." Zamračeně se na mě podíval. „To je debil ten Tokáč!" Zanadávala jsem. A já blbá si myslela, že by to neřekl. „A ne, nezbouchl mě. Ale mámě to neříkej." Doufala jsem.