Tommy (Mpreg, hybrid)

Jak je hezká, tak je blbá... 30

Ahojík :33
Slíbený díl je zde a doufám, že se bude líbit :)
Otázka: Co myslíte, že Mehmed bude chtít na oplátku? (vítěz vymyslí Tommyho otce)- tentokrát to není tak, že mám už něco vymyšleno, ale vezmu nejlepší nápad nebo se tím aspoň inspiruji :)
PS: Teodor se objeví již v další části (do téhle se mi- bohužel- nevešel :/ )

„Děláš si srandu?“ netaktně jsem vyjekl, „Jak si k tomu... to?“

Neodpověděla, jen začala plakat a já věděl, že dnes jí oznámit konec nemůžu. Obešel jsem stůl a přitáhl ji do náruče, aby se uklidnila a nestrhovala na nás zbatečnou pozornost, „Promiň, nemyslel jsem to tak, Claudi,“ zabořila hlavu do mé hrudi, „ale ty bereš prášky,“ uplakaně zvedla zrak, „nebo ne?“ zděšeně jsem se trochu odtáhl.

„Vysadila jsem je jenom jednou,“ fňukala, „Chtěla jsem tě pro sebe,“ zajel jsem si prsty do vlasů- jak je hezká, tak je blbá...

„Jak si to mohla udělat bez mého vědomí? Nemyslíš, že bych to měl vědět předem, abych se těhotenství vyvaroval?“ další záchvat pláče.

„Myslela jsem, že by si mě potom upřednostnil před tou kočkou,“ už po nás pokukovali číšníci, „Bylo to jenom jednou.“

„Ale já dítě zatím nikdy nechtěl,“ odporoval jsem a bezmyšlenkovitě kroutil hlavou.

„To já taky ne,“ přiznala.

„Půjdeš na potrat?“ zaplatit nějaké peníze by teď byl nejmenší problém.

Vyhýbala se mi pohledem a muchlala klopu u saka, „Ne.“

„Proč ne? Když to dítě nechceš, ale necháš si ho, tak mu zničíš život,“ chytal jsem se všeho, čeho jsem mohl, abych ji nakonec dostal tam, kam chci.

„Budeme ho vychovávat spolu a já už si pomalu začínám zvykat na fakt, že nebudu modelkou, ale matkou,“ zasněně se uculila, „Naše dítě bude krásné a bude mít všeho dost nebo ty se k němu nebudeš znát?“ prozíravým pohledem propalovala mé oči.

Mrcha!

Už zná vše, co na mě zabírá a plně toho využívá. Moc dobře ví, že rodina je pro mě vše a dítě bych nikdy neodmítl, natož mu pak bránil, aby mě poznalo.

„Odmítneš nás?“ zeptala se vyrovnaným hlasem a položila moji ruku na své břicho.

Byl jsem v háji.

Naštvaně jsem se řítil silnicí k Zaynovi, u kterého jsem se dozvěděl, že je v práci a přijde nejdříve o půlnoci a to už je na alkohol- dle mého- pozdě, proto jsem se se svěšenou hlavou vydal domů velice loudavou rychlostí- stihl jsem si cestou koupit ještě vodku.

Otočil jsem klíčem v zámku a naštvaně skopal boty, za které jsem dal skoro celý honorář, z nohou a chtěl si sednout do obýváku ke krbu s flaškou, ale Tom seděl stále v mém křesle a okamžitě si mě všiml.

„Ahoj,“ unaveně špitl, „Jak to dopadlo? Udělala ti scénu?“ zakroutil jsem hlavou a frustrovaně se svezl podél stěny na zem, „Co se stalo?“

„Neřeš to, prosím!“ mnul jsem si kořen nosu, protože mi třeštila hlava a v mysli se mi honily myšlenky typu- kam nastěhuji Claudii s miminem, co vše budu muset vyběhat, její rodina určitě bude vyžadovat svatbu... a mnoho dalšího, „Zítra ti to řeknu, ale ne teď. Jdi si lehnou, já dnes zůstanu tady,“ poplácal jsem krb, který už stejně dohoříval.

„Řekni mi jen jedno- rozešel si se s ní?“ stoupl si, takže jsem musel hlavu zaklonit ještě víc.

„Nešlo to-,“ naštvaně zamířil ke schodům.

„To mi stačí!“ mrskal ocasem ze strany na stranu, „Dojdi si pro polštář a deku, možná na tom gauči budeš déle.“

„Skvělý! Nechtěl by si rovnou, abych na tebe napsal celý dům?“ zavolal jsem za ním, ale už mi žádná odpověď nepřišla a možná to bylo dobře...

Natáhl jsem se pro zapnutý notebook na nabíječce a rozhodl udělat poslední dobrý skutek nebo se o to aspoň pokusit.

Rozklikl jsem email a začal psát.

Dobrý večer, pane Cora.
Omluvám se, že Vás ruším takto náhle, ale měl bych jednu prosbu ohledně Tommyho dřívějšího života a vím, že Vy- jako první majitel- jste měl přístup k původu a dalším věcem. Byl bych Vám velice vděčný, kdybychom se mohli sejít a probrat vše osobně, samozřejmě, že záleží pouze na Vás.
Předem děkuji za jakoukoliv odpověď a za čas, který jste pro mě obětoval.
James Samuels

V mysli jsem se fackoval za takové podlézání a klikl na odeslat. Během pěti minut mi dorazila odpověď.

Zdravím, pane Samuelsi.
Nerušíte, právě naopak. Zrovna jsem nad Vámi a nad Timeusem (Tommym, jak se nechá nazývat nyní) přemýšlel a samozřejmě se s Vámi velice rád setkám a myslím, že se dohodneme , ale měl bych také jednuprosbu, avšak věřím, že to pro Vás nebude žádný problém...
Přeji hezký zbytek večera.
Mehmed Cora
PS: Alžbětina restaurace, zítra v 11:45