Nejlepší tátové na světe 98

877 76 6
                                    

„Tommy?" houkl jsem do domu, kde bylo podivné ticho, přestože byly teprve dvě hodiny odpoledne, ale botičky v předsíni nechyběli nikomu. „Koťata, jsme doma?"

„Asi spinkají," odtušil Tris a zul si modrou botičku na suchý pásek.

„A kde je tatínek, nevíš?" zeptal jsem se nedbale, ale už jsem začal raději pročesávat místnosti v přízemí na vlastní pěst. „Tommy?"

„Tatínek spinká taky." Tristan proběhl kolem mě, vzal mě za ruku a vláčel za sebou až do patra, kde jsem si naivně myslel, že zamíříme doprava, kde jsou dětské pokoje, ale Tris mě táhl na druhou stranu do mé ložnice.

„Vy spinkáte všichni v ložnici?" nevěřícně jsem vydechl a Tris rozhodně zakýval hlavičkou. Nadšeně poskakoval, ale ve chvíli, co vzal za kliku, přestal se vším dováděním. Potichoučku otevřel, docupital až k posteli, při čemž na mě zamával, abych se přiblížil ke spící trojici.

Maličký Tommy ležel, jak široký, tak dlouhý, na mé straně postele, z druhé strany velký Tommy s rukou kolem miminka, jenž spinkalo mezi jmenovanou dvojicí. Všichni by to nejspíše považovali za naprosto rozkošné a neodolatelně sladké, ale mně to nahánělo infarkt. Oba Tomové leželi příliš blízko mého dítěte a jediné špatné převalení ve spánku by Troye mohlo zabít rozmačkáním nebo udušením a proto jsem rychle zasáhl, aby představa zůstala pouze u mého katastrofického scénáře. Vyzvedl jsem si sedmdesáti jedna denního chlapečka do náruče. Jenom spinkal a při přenosu si párkrát zažužlal dudlík.

„Trisi, jestli chceš taky do postele, tak si dojdi pro pyžamko. Nelez tam ve špinavém oblečení," poučil jsem jej rychle, když vyskočil na matraci, za záda velkého Tommyho.

„Nejsem špinavý," prskavý protest opustil pusu malého chlapce a já se držel, abych na něj nevztáhl ruku. Od rozhovoru se Zaynem jsem se necítil ve své kůži a jakýkoliv odpor vůči mně se přese mě dnes nedostal.

„Nepolezeš do postele oblečený!" Tris se přitulil k otci, ocas si přehodil přes jeho stehno a to samo už značilo, že se nikam nechystá. Velký Tommy se choval stejně, když někde zakotvil a hodlal si tam ustlat na delší dobu. „Tristane, něco jsem ti řekl. Jdi se převléct."

„Mně se nechce!" prskal rozmazleně. Co ho ten Tommy učí? Nikdy dříve se mi nezdál nevychovaný, spíše naopak. Vždy byl plachý a dělal vše, co mi jen na očích viděl.

„Tak si aspoň sundej kalhoty s ponožkami, ať tě to neškrtí," zuřivě jsem špital, abych nevzbudil malého Troye, jenž spokojeně podřimoval v mé náruči.

„Mě to neškrtí," znovu odsekl a já se neudržel. Miminko jsem si přendal jen na jednu ruku, druhou chytil Trise kousek nad loktem a prudce jej vytáhl na nohy ze své postele, i když jen Tommyho půlky. „To bolí!"

„Jdi se převléct do pyžama, jestli chceš spát na téhle posteli." Sklonil jsem se do úrovně jeho očí, aby bral mé požadavky vážně. Rty na mě tvrdošíjně špulil, poslechnout však nehodlal. S povzdechem jsem ho vyrval na chodbu i s dítětem v náruči. „Proč zlobíš?"

„Nezlobím!" ohradil se okamžitě a zamrskal ocasem, i když možná neúmyslně, ale mně to stačilo. Ohnal jsem se po něm rukou, která přistála přímo na malý zadek pod černým ocasem. „Au!" Zaječení proťalo vzduch a srdcervoucí nářek následoval poté přes celý dům, díky čemuž se vzbudil Tommy a ještě rozespalý se objevil za Tristanem na chodbě.

„Proč ho biješ?" vyjekl okamžitě, čímž vzbudil zase Troye, a já měl chuť vybuchnout úplně.

„Protože neposlouchá," odsekl jsem a pokusil se uklidnit vřískající dítě přiložené k mé hrudi. „Nevím, co ho učíš, ale takhle se chovat nebude!"

Tommy (Mpreg, hybrid)Kde žijí příběhy. Začni objevovat