Tommy (Mpreg, hybrid)

Hmatatelné dítě 35

Ahoj :) moc děkuji za vše a myslím, že jsem vyhrála všechny sázky :DDD ale dnes jsem tak unavená, že žádné slohy psár nebudu :) každopádně budu ráda za jakýkovil návrh na pokračování :D ...né, že by mi došly nápady :DDD
+ nevím, kdy bude další díl :/ protože to zítra asi nezvládnu :(
++ za ten obrázek (MÉDIA) se omlouvám -.-

Probudil jsem se celý rozlámaný z toho, jak si ze mě Tommy udělal válendu, ale za okny byla ještě tma- naštěstí sněhová bouře již pominula-, proto jsem se přetočil k nahému spícímu tělíčku po mé pravici, které pomalu a klidně vydechovalo a vdechovalo vzduch, čemuž naznačoval pouze zdvihající se obnažený hrudník. Zamyšleně jsem si položil dlaň na Tommyho podbřišek a čekal, jestli se naše dítě třeba nebude chtít zase pohybovat, ale zřejmě spalo společně s otcem spánkem spravedlivých- tak či tak jsem ruku nesundal... Posledních několik dnů jsem už přemýšlel, jakým jménem bychom mohli pojmenovat naše miminko, ale každé jméno, které mě napadlo, se Tommymu nebude nejspíš líbit, takže jsem se rozhodl, že když to neobstojí u jednoho dítěte, u Claudie mám ještě dost času na přemlouvání, i když jsem si stále nemohl uvědomit, v kolikátém měsíci je, protože jsem si vůbec nevybavoval, kdy jsem s ní spal naposledy a naprosto mi nešlo do hlavy, že jsem s nevzal kondom, protože já ho používám vždy...

Při této myšlence jsem se natáhl přes Tommyho do zásuvku vedle postele, abych rychle zkontroloval obsah a obhlédl chybějící kusy, ale k mému překvapení nic nechybělo, dokonce krabička prezervativů, kterou jsem koupil naposledy před dvěma měsíci, nebyla asi načatá. Zvláštní... S Tommym jsem spal v Egyptě a pak i párkrát doma, ale to jsem do toho vždy šel bez ochrany, protože už se nemohlo nic stát, ale s Claudií bych si něco podobného nikdy nedovolil a ochranu mám vždy vlastní, protože díky kámošovi už vím, že ženská je schopná zpronevěřit cokoliv, aby měla dítě...

Z přemýšlení mě vytrhly až dvě paže omotané kolem mých ber, „Cvičíš?“ posměšně promluvil chraplavý hlásek.

„Tak trochu,“ opatrně, abych Tommymu neublížil, jsem se přesunul zpět na svojí polovinu postele.

„Nevíš, kolik je hodin?“ promnul si oči a já začal pátrat po budíku.

„Půl osmý,“ zdělil jsem překvapeně cifru na displeji, „Vstali jsme nějak brzy,“ v pěstích jsem drtil čelo postele ve snaze protáhnout se.

Tommy se přetočil na bříško a po mém vzoru se protáhl, ale tím způsobem, že vystrčil zadeček s ocáskem do vzduchu, „To máme ještě čas,“ mrkl na mě.

„Do čeho?“ natočil jsem k němu hlavu.

„Volali Cora, přivezou Tristana,“ usmál jsem se díky příjemnému překvapení.

„Proč nevolali mně?“ naoko uraženě jsem zamlaskal.

„Volali, ale já jsem to vzal,“ vyšvihl jsem se do sedu.

„Několikrát jsem tě upozorňoval, že na moje osobní věci se nesahá,“ vyčetl jsem mu, ale volnou dlaní jsem přejížděl po Tommyho linii páteře.

„Dovolím ti sahat na moje osobní věci, jestli budeš chtít,“ smyslně zavrněl a nadzdvihl pánev ještě výš, aby odkryl i své přirození.

„Myslím, že ti nechám nějaké soukromí,“ mírně jsem ho popleskal po bocích a zvedal se k odchodu.

„Ale já to chci!“ sedl si a já zpozoroval jeho naběhlé mužství, „Už to potřebuji.“

„Promiň, ale já nemůžu, když je za zdí Claudie a navíc máš rizikové těhotenství, takže bych stejně nemohl dělat téměř nic,“ vymanil jsem se z jeho pohledu a zaplul do koupelny, kde jsem se rychle umyl, oblékl a pokoušel se udělat něco s vlasy, ale marně. Vyběhl jsem z pokoje, ale Tom už tam nebyl, proto jsem se rozhodl připravit něco málo k snídali, tam už však obsazeno bylo...

„...si myslíš, že ti žeru tyhle kecy?“přivítal mě Tommyho vyostřený hlas, proto jsem raději zakotvil za rohem, abych se dozvěděl víc a nikdo mě neviděl.

„Na tobě tu vůbec nezáleží,“ odsekl dívčí pronikavý hlas doprovázený cinkáním- nejspíše někdo míchal čaj nebo něco podobného.

„Měla by sis ujasnit, kvůli komu tě odkopl,“ Tommy se namyšleně vytahoval a já si dokázal živě představit, jak se Claudie tváří, „a kdyby si měla aspoň nějakou úroveň, tak vypadneš sama,“ měl bych zasáhnou, ale když si to nevyříkají dnes, tak to budou řešit příště a bude to mnohem horší.

„Ty říkej něco o úrovni, když ses k němu dostal jen díky tomu, že si tě koupil a já jsem ho- na rozdíl od tebe- zvládla svést sama,“ tak to počkat! To já ji svedl...

„To musel být ale hodně pod parou, když si chytl tebe,“ zavrčel Tom naštvaně.

„Nebyl žádný problém svést ho s takovým vzhledem, jaký mám já,“ po kuchyni se ozývala ozvěna klapání podpatků- nechápu, jak může někdo dobrovolně nosit něco tak nepříjemného.

„Díky tvému úchvatnému vzhledu se nemůže ani udělat ve tvé přítomnosti,“ zaskočilo mi...

„Zvláštní, že na problémy si stěžuješ jenom ty- zřejmě bude chyba trochu jinde,“ zhluboka jsem vydechl a odhodlával se vstoupit mezi ně, protože Claudie umí být hodně jedovatá a Tommymu by to mohlo ublížit- zvlášť, když čeká dítě.

„Já čekám dítě,“ zasyčel Tom.

„Já taky,“ ledabyle prohodila, „a na rozdíl od tebe ho mám přímo od Jamieho a ne z nějaké pipety,“ Claudie ťala do živého...

„Jenže já mám dítě! Hmatatelné dítě a ty nemáš ani těhotenský test, děvko,“ vyjekl Tommy plačtivým hlasem, který jsem ještě nikdy neslyšel.

„Tím mě neurazíš, ty zablešený podvraťáku,“ ledový hlas proťal jídelnu, „Měl by sis rychle zvyknou, kdo je paní domu, jinak by sis taky mohl pěkně rychle stěhovat těch svých pět švestek-,“ vpadl jsem do kuchyně, abych ukončil Tommyho mučení.

„Jaké švestky? Miluji švestkovou marmeládu,“ i když jsem věděl, o čem hovořili, chtěl jsem odlehčit atmosféru.

„Já vím, miláčku, ale dnes máme ovocný salát,“ Claudie měla perfektně klidnou tvář a mile se na všechny usmívala, dokonce přešla i k Tommymu a když se nakláněla ke stolu, něžně ho pohladila po zádech. Můj pohled však zůstal viset na Tomovi.

„Tommy,“ špitl jsem k němu. Byl celý bledý a tvář mu sužovaly obavy, ale tohle nebyl můj sebevědomý chlapec...

„Tommy, pojď ke mně,“ rozpřáhl jsem paže, abych si ho schoval do náruče.

„Jdu pro Tommyho,“ špitl ale tak, že jsem se obával, že se každou chvílí rozpláče a velice rychlými kroky utekl z jídelny.

„Asi se dobře nevyspal,“ přitiskla se mi k zádům Claudie, když jsem se ohlížel za odcházejícím hybridem, „už od rána je takto přešlý,“ políbila mi krk, „Doufám, že si mu nic neudělal, je to přeci jen takové kotě...“