Vycházeli jsme ze záchodů jako puberťáci, ale s úsměvem na rtech. Vrátili jsme se na bar a dopili svoje drinky. Nemohla jsem uvěřit tomu, že vedle mě stojí Chad a právě mě hladí, dotýká se mě a dívá se na mě jako tenkrát.
,,Jestli s tím souhlasíš, zruším tu žádost o rozvod."
Na okamžik jsem se mu s vážným výrazem podívala do očí a pak se usmála.
,,Nezdá se mi to?"
,,Ale to by byl zatraceně sexy sen." pohladil mě po zadku a naklonil se pro polibek.
Holkám muselo být jasné, že jim dám košem. Odešli jsme spolu asi po půl hodině. Za doprovodu polibků a žhavých dotyků jsme se taxíkem přesunuli k němu.
Nikdy jsme se tolik neodvázali jako tu noc. Linka v kuchyni nikdy nebyla v merku jako natolik žhavý nábytek.
Konečně jsem totiž pochopila, co myslela Holly tím, že prošukám celý víkend. Znamenalo to, že v pátek večer si kalhotky sundám a v nedělí večer, při odchodu si je poprvé obléknu.
Bylo to jako na začátku. Celou noc, ráno, při obědě, odpoledne, večer. V ložnici, ve sprše, na schodech, v kuchyni, v obýváku i na terase. Pravděpodobně jsme jen doháněli to, co nám chybělo ty měsíce.
V neděli navečer jsme si objednali sushi z dovozu a to byl vlastně moment, kdy jsem se oblékla. Povídali jsme si, ale nevraceli se k tomu, co bylo. Dohodli jsme se, že on nebude mluvit o Bradovi a já o Denise.
O stěhování zatím nepadla řeč, ale doufala jsem, že mu bude v tom domě smutno a bude chtít, abych se vrátila.
,,Teda, Avril, jsi v pořádku? Celý víkend ses neozvala. Kdybych od Amber nevěděla, že jsi s Chadem, nechala bych po tobě vyhlásit pátrání." Otevřela mi vyděšená Holly dveře od bytu.
,,Mám se skvěle." culila jsem se jako bych do sebe nasála tak deset gramů koksu.
,,No to vidím. Vrátili jste se k sobě?" snažila ze mě páčit.
,,Asi ano. Moc jsem toho nenaspala."
Holly pochopila tu situaci a vysmála se mi.
Ráno už jsem konečně dokázala komunikovat. Únava byla pryč a konečně jsem byla plná energie. Nejen kvůli spánku, ale také kvůli Chadovi.
,,Mám z tebe radost, Avril. Snad vám to vyjde." Pohladila mě po zápěstí a napila se z hrnku své kávy.
Ani já jsem si nepřála nic víc.
V práci mě však překvapila návštěva Denise. Cítila ohrožení, tak vlétla do obchodu jako tajfun a řvala jako na fotbale.
,,Myslím, že jsme si asi nerozuměly. Nechci tě v blízkosti Chada vidět."
,,Denise, zmiz odtud nebo zavolám poldy." ukázala jsem na dveře.
,,Ještě jsme spolu neskončili."
Neměla jsem z jejího varování strach. Byla mi ukradená. Já teď žila v bublině, která měla jméno ,,Chad" a nikdo jiný mě nezajímal.
Po skončení pracovní doby mě překvapilo, že na mě čekal před obchodem. Rozloučila jsem se s Holly a popošla k Chadově autu. Schytala jsem jednu z těch vášnivějších a sladkých polibků a pak mě pozval na večeři.
Nebyla jsem sice nijak extra oblečená, ale Chad na tom netrval. Chvílemi se tvářil vážně, takže jsem se trochu bála, s čím přijde nebo jestli v tom má prsty Denise.
Vybral jednu z těch menších rodinných restaurací, kam jsme chodívali ještě jako manželé. Usadila jsem se naproti němu a trochu nečekaně se vyhýbal očnímu kontaktu.
,,Stalo se něco?"
Chvilku byl ticho a pak teprve se mi podíval do obličeje.
,,Mluvil jsem s Denise. Řekl jsem jí, že tu žádost o rozvod jsme stáhli. Rozhodla se, že mi to dá sežrat. Dala mi na výběr. Buď ty nebo Malcolm."
,,Ne! To přeci nemůže. Máš na dítě stejné právo jako ona. Můžeš to dát k soudu."
,,Řekl jsem jí, že si to nechám projít hlavou. Malcolm je můj syn a já se ho nechci vzdávat. Kdyby to šlo přes soud, budou ho tahat k psychologům a to já nechci. Aby měl vzpomínky na dětství, jak se o něho rodiče prali."
Tušila jsem, kam tím mířil. Takže jsem si ten nový začátek prostě jen malovala moc růžově. Chad samozřejmě dá přednost svému dítěti. Každý milující rodič by to udělal.
,,A co chceš dělat?"
,,Nabídl jsem ji dost vysokou částku, aby to nechala ve střídavé péči."
,,A co ona?"
,,Nevím. Tvrdila, že si to nechá projít hlavou."
Když jsem viděla jeho utrápený výraz, bylo mi příšerně. Udělala bych v ten okamžik všechno proto, abych mu vykouzlila úsměv na rtech tak, jak ho měl o víkendu.
,,I já hodně přemýšlela." spustila jsem, ale vlastně mě to napadlo teď.
