Modlila jsem se, aby se mě Peter už na nic neptal. Chtěla jsem, aby ten hloupý film už skončil. Pak jsme se totiž přesunuli do baru naproti kinu. K mému překvapení šel i Chad. Amber tvrdila, že je to šíleně trapné, protože se kontrolujeme navzájem.
Možná si toho všimli i druzí, protože za mnou šel Sebastian.
,,Zaujal tě Chad?" probral mě z mého civění na druhou stranu baru, který byl do písmene ,,L".
,,Jak jsi na to přišel?"
,,Na tak chytrou dívku, hloupá otázka."
,,Tvůj názor."
,,Většinou lidi odhadnu."
,,A jak bys odhadl mě?" postavila jsem se mu čelem.
,,Že budeš pálit po Chadovi, pak zjistíš, že je ženatý a má dítě. U něho to máš marné. Nakonec budu já jako utěšitel."
,,To si myslíš jenom ty."
,,Takže ho chceš?"
,,Možná."
,,No tak, Avril, u Chada šance nemáš."
,,Vsadíme se?"
,,A o co?"
,,Když se mi ho nepodaří dostat, řekněme do dvou měsíců, dlužím ti rande."
,,Beru."
,,A když jo, vezmeš na rande Amber."
Podali jsme si ruku a zpečetili to panákem. Chad k nám po chvilce přišel, ale to už jsme měli se Sebastianem docela veselou náladu. Ani si neuvědomoval, co to vyprávěl, ale mně to naopak pomohlo.
,,Tak já tady Avril celý večer nabaluju a ona mi řekne, že se jí líbíš ty. Jediný ženáč."
Chad se na mě s vážným výrazem podíval a poplácal Sebastiana po zádech.
,, Zkus se snažit dál. To, že se jí líbím, neznamená, že se s tebou nevyspí."
Zalapala jsem po dechu. Chad se ušklíbl a dokonce i Sebastian sykl, že to od Chada bylo přes čáru.
,,Takže očividně jednostranné." Tetelil se Sebastian blahem a s úsměvem mávnul na barmana.
My si s Chadem hleděli do očí. Chtělo se mi brečet, ale hladina alkoholu mě tlačila do jiné šílenosti.
Odpíchla jsem se od baru a bez varování se Chadovi přilepila na rty. Netrvalo to dlouho. Než stačil zareagovat, vrátila jsem se na své místo a kopla do sebe panáka, který právě přistál na baru. Nestihl mě ani odstrčit nebo cokoliv jiného.
,,Ty se s tím nesereš." nechápal Sebastian a usmíval se na mě.
Chad na to nic neřekl.
Počkal si na mě až před záchody.
,,Co to tady předvádíš? Chceš mě ztrapnit?"
Zvedla jsem dlaň se snubním prstýnkem a vrazila mu jí před obličej.
,,A tohle mi nasadil kdo? Čí nesu příjmení? Kdo je můj manžel?"
,,Ne na dlouho. Byla to chyba. Největší chyba v mém životě."
,,Chade, prosím, dej mi ještě šanci."
,,Na to zapomeň."
,,Spokojím se i jen s tím, že za mnou občas přijdeš."
,,Ne, Avril. My dva jsme skončili po všech stránkách. Nemusíš na mě brát ohledy. Klidně si jdi a vyspi se s kýmkoliv chceš. Protože nic jiného od tebe ani nečekám."
,,Abys věděl, bez tebe můj život nemá smysl."
Se slzami v očích jsem vyběhla ven a přes slzy tak trochu přehlédla auto. Probralo mě až zatroubení a nadávky řidiče. Pak mě čapnul kdosi za ruku, aby mě přitáhl k chodníku.
,,Avril, co to děláš? Přeskočilo ti?" sevřel mě Chad v náručí.
Jasně, že jsem se nechystala skočit před první auto, ale prostě z opilosti a se slzami v očích se to stalo.
,,Promiň. Za všechno, Chade, promiň." schoulila jsem se mu do náručí a brečela. ,,Já vím, že se to nedá odpustit, ale vážně už mě nemiluješ?" podívala jsem se mu do očí.
,,Proč mi to děláš, Avril? To, co jsem říkal o Denise a Malcolmovi je pravda. Jsem teď s ní. I když jsme na papíře stále ještě manželé."
,,To nebyla odpověď. Miluješ mě ještě alespoň trochu?"
,,Pojď doprovodím tě do bytu. Abys neudělala zase nějakou hloupost."
,,Chci slyšet odpověď."
,,Nemůžu ti jí dát, jasné? Nevím, co k tobě vlastně cítím."
,,Myslel jsi vážně to, co jsi řekl před chvílí? Že jsem největší chyba ve tvém životě?"
,,Už nemluv, Avril. Bude nás to pak oba mrzet."
