39. kapitola

2.2K 63 0
                                    


Možná to byl šílený nápad, ale byla jsem si jistá, že o Chada přijít nechci i kdyby se stalo cokoliv. Objednali jsme si a pak se mi Chad podíval do očí.

,,Nad čím."

,,Já vím, že jsme to spolu řešili a já razantně odmítla, ale jestli by znamenalo, že bychom byli rodina, pak s tebou chci mít děti. Klidně hned. Ne za pět let nebo za deset. Vím, že to ti nevynahradí Malcolma, ale i tak bych to chtěla."

,,To myslíš vážně?"

Podívala jsem se mu do očí a najednou se v těch jeho objevily slzy. Nechtěla jsem ho rozplakat, chtěla jsem ho rozveselit.

,,Naprosto. Miluju tě a chci ti tímhle gestem dát najevo, že o nic jiného nestojím. Jen my dva a pak tři nebo čtyři. Chceš mě ještě?"

,,Avril, pro Boha, nemůžu tomu uvěřit." zajel si prsty do vlasů.

,,Chci jen, abys míň času věnoval své práci a věnoval se mně, nám. Chci být s tebou, co nejvíc to půjde." vzala jsem ho za ruku.

Asi jsem ho tím vykolejila. Nebyl totiž schopný vůbec mluvit.

,,Chceš to tak i ty?"

,,Můžu tě obejmout?" vstal a popošel ke mně.

Sevřel mě tak pevně až jsem visela malý kus nad podlahou. Oba jsme se smáli a mně bylo najednou tak dobře.

Celý večer mě držel za ruku a usmíval se na mě.

,,Na ničem jiném mi nezáleží."

Když jsme si dávali dezert, přitáhl si moji dlaň blíž k sobě a přinutil mě, abych zavřela oči. To poslední, co bych čekala, bylo znovushledání se snubním prstýnkem.

,,Chci, abys ho zase nosila."

,,Určitě?" 

,,Jo. Miluju tě, Avril. Vím, že jsi to celou tu dobu věděla. Začneme znova a nebudeme se vracet k tomu, co bylo. Neměl jsem na tebe čas a dávám si to, co se stalo částečně za vinu. Takže uděláme za tím tlustou čáru a budeme žít přítomností a budoucností. Už nebudu tolik pracovat a budu se ti věnovat. Slibuju!"

,,Děkuju, lásko."

I mně bylo do pláče.

Zůstali jsme si ještě chvíli povídat a pak mě odvezl do bytu k Holly. Vystoupili jsme oba z auta a on mě vzal za ruku, aby mě doprovodil ke vchodu.

,,Stihla by sis za dnešní večer zabalit, abych si tě zítra mohl odvézt domů?"

,,To vážně chceš?"

,,V posteli mám prázdno a stýská se mi po tvojí vůni." Naklonil se ke mně a rovnou se otřel nosem o můj krk.

Naskočila mi husí kůže.

Loučení proto probíhalo déle. On stále vtipkoval, že počká než si zabalím a pak mě zase pustil, že se uvidíme zítra.

Byla jsem spíš pro tu možnost, že naházím pár věcí do kufru a odejdu s ním. Nakonec mi dal ještě jednu sladkou pusu na rozloučení a odjel.

Zavřela jsem vchodové dveře budovy a teprve v ten moment jsem si uvědomila, jak blaženě se tvářím. Nebyl to sex, který za to mohl. Jako tenkrát s Bradem. Tohle bylo mnohem mocnější a já nemohla ani mluvit. Mísilo se mi v hlavě tolik pocitů.

Chtělo se mi brečet, radovat se, tančit, obejmout někoho nebo klidně i zpívat.

Holly jen vrtěla hlavou a smála se. Zpívala jsem si v koupelně při sprchování.

,,Tobě přeskočilo?" vysmála se mi, když jsem se zamotala do ručníku a vyšla ze sprchového kouta.

,,Podívej se." Zamávala jsem jí rukou se snubním prstýnkem před obličejem.

,,Kecáš! On ti ho vrátil?"

,,Jo. Stáhl žádost o rozvod."

Měla radost. Vyprávěla jsem jí o mém nápadu a dokonce mě i podpořila. Denise jí rozhořčila stejně jako mně a doufala jsem, že bude natolik jednoduchá, aby si vzala prachy a dala pokoj.

Nevěrně tváKde žijí příběhy. Začni objevovat