Když jsem si užívala vanu jen pro sebe, zamyslela jsem se nad tím, co se dneska stalo. Mezi mnou a Bradem byla neuvěřitelná chemie a já se toho až bála. Ten moment v koupelně, kdy Chad odešel a my se tam ocitli sami, zatímco mi zíral na hrudník, který nezakrývalo téměř nic, byl vzrušující. Musela jsem zhluboka dýchat a měla chuť si jen tak prostě přejet po bradavkách a ještě víc ho rozrajcovat.
V tomhle domě nebylo možné se něčemu takovému oddávat, ale tohle mělo zatracenou šťávu a já chtěla, aby na mě před spaním myslel. Jen to pomyšlení, že se sám sebe dotýká a myslel u toho na mě, mi dělalo dobře.
Zavrtala jsem se do postele a čekala na Chada, ale on uspával malého. Vydala jsem se za ním, abych mu nakoukla škvírou mezi dveřmi. Usmál se na mě a četl dál nějakou pohádku. Vzápětí mi na prstech ukázal pět prstů, aby mi naznačil, že za pět minut opustí jeho pokoj.
Zavřela jsem tiše dveře a vydala se do kuchyně. Na terase seděl Brad a právě dotelefonoval. Obrátil oči v sloup a dodal: ,,Amber."
,,Chad uspává?"
,,Jo."
Otevřela jsem ledničku a vyndala z ní pomerančový džus, když okolo mě Brad prošel a drze mi položil dlaň na prso a stiskl.
,,Co to, kurva, mělo být v té koupelně?" pošeptal.
,,Malá nehoda."
,,Jenže já z toho pak měl velkou nehodu." otřel se mi svým klínem o zadek.
Celá jsem se třásla, když mě jeho šepot pohladil na kůži.
,,Já to nevydržím." sjel rukou níž až ho se zastavil mezi mýma nohama.
,,Přestaň." šeptala jsem, ale vlastně to vůbec nemyslela vážně.
,,Nezvládnu to v posteli sám."
,,Budeš muset. Třeba u toho můžeš myslet na mě."
,,To udělám, ale chci fotku. Pošli mi tvoje kozičky."
,,Teď?" ohlédla jsem se po schodišti.
,,Nebo svojí mušličku. Asi budu mít zítra nehybné zápěstí." zakřenil se a opřel se o linku vedle mě, abych si mohla nalít džus do skleničky.
,,Jen abys věděl, jen z toho pomyšlení teču jak stará pračka." snažila jsem se odreagovat malým vtípkem.
Brad se smál a pak mi ještě jednou zopakoval, že chce poslat moje fotky. Rozloučila jsem se s ním a vrátila se do ložnice. Chad se sprchoval, takže jsem šla ke svému kosmetickému stolku, popadla mobil a stáhla si košilku pod prsa, abych mohla udělat hodně odvážnou fotku. Udělala jsem asi deset fotek a pak jednu vybrala. Jedna mu musela stačit.
Samozřejmě okamžitě reagoval a musela jsem se nad jeho výlevy usmívat.
,,No do prdele!"
,,Jsem v hajzlu!"
,,Uvědomuješ si, že moje pravačka bude zítra nepoužitelná?"
,,Kéž bych se tě mohl dotknout."
Zásoboval mě zprávami o tom, jak moc je nadržený a mně to dělalo dobře.
Odložila jsem telefon do nočního stolu a sledovala Chada, jak šel ke mně.
,,Víš, jak moc se mi líbilo to v koupelně?"
,,Jak moc?" pošeptala jsem mu a už mi něžně stáhl ramínko k nadloktí.
Nechtěl mě tu teď něžně olíbávat, že ne? Byla jsem tak žhavá, že bych spustila i požární poplach a on začal s něžným líbáním ramene?
Dala jsem mu jasně najevo, že chci jít hned na věc. Povalila jsem ho na záda a on mě jen sledoval. Jenže mi to dneska nebylo souzeno. Z chodby se ozval dětský pláč.
Chad ne zrovna nadšeně vstal, oblékl si župan a šel k Malcolmovi.
Myslela jsem, že se hned vrátí, ale byl v tahu asi čtvrt hodiny a já v zoufalém činu vzala mobil do ruky, abych napsala Bradovi.
,,Šíleně to chci."
,,Kde je Chad? Spí? Já mám vedle sebe volno. Jen odstrčím tu krabici papírových ubrousků." Rozesmál se.
,,Nejspíš ji budu taky potřebovat. Chad je u malého."
,,Nešlo by to nějak udělat? Slibuju, že víc jak pět minut nepotřebuju J"
,,A kde asi? Chad je tady, víš jak je to na hraně?"
,,Neříkej, že tě ten adrenalin ještě víc nevzrušuje. Protože já už mám teď permanentní erekci, kterou vyléčíš jen ty."
Váhavě jsem se zvedla, natřela se parfemovaným krémem a vyrazila na chodbu. Nahlédla jsem do pokoje malého, kde ležel Chad a držel Malcolma za ruku.
,,Je v cizím prostředí. Není tu zvyklý, takže tu s ním chvíli budu."
,,Chceš přinést deku? Jestli tu s ním chceš být přes noc, tak to chápu. Ten kluk tě potřebuje."
Bože, byla jsem taková mrcha.
Sotva jsem přinesla Chadovi deku, měla jsem myšlenky na to se zastavit u Brada. Nesmělo mě to pohltit. Jenže říkal pět minut. Stačilo by to nám oběma a já to šíleně chtěla.
Vzala jsem tiše za kliku a vešla do Bradova pokoje. Ležel na posteli a usmíval se.
,,Pět minut? Víc ne."
