23.06

66 5 3
                                    

Stál jsem u mého stolu a zíral na kus papíru který jsem držel v ruce. Myslel jsem že omdlím. A neměl jsem k tomu daleko. Ztratil jsem rovnováhu a rychle jsem se chytil stolu.
Tuto noc se mi oficiálně někdo dostal oknem do mého pokoje.... Když jsem spal.... A nechal mi tu papír se vzkazem....

Nikomu o tom ani nesmím říct protože to já jsem byl ten první kdo se někomu "vloupal" do domu. A ještě k tomu ta odpověď... však je s Německem ne? Proč by mi psal tohle. Nechci si stěžovat mě to takhle vyhovuje. Vědět že o mě ještě má možná zájem.

Z přemýšlení mě vytrhnula mamka která mě volala dolů. Nějak rychle jsem ten papírek hodil do šuplíku a šel dolů. Dnešní snídani jsem si tak moc neužil jelikož jsem furt musel myslet na ten zatracený papír. Třeba se to nestalo... dobře to je sakra velká blbost. Však jsem ten kus papíru držel v ruce snad minutu.

🇬🇧: „Děje se něco Ameriko?"

Až teď jsem si uvědomil že to že jsem nervózní musí být hodně vidět.

🇺🇸: „Ani ne. Jenom jsem přemýšlel jestli mám všechno do školy," vymyslel jsem rychle něco aby se už nikdo nemusel ptát.

Táta vypadal s odpovědí spokojeně takže se mi alespoň trochu ulevilo. Dojedl jsem snídani a šel nahoru. Neměl jsem tušení co budu dělat. Jak s papírkem tak něco abych se nenudil. Ze zvyku jsem tedy vzal telefon a otevřel pár sociálních sítí abych se kouknul na stav Ruska. Už jsem si zvyknul toto dělat ale když se na to kouknu z pohledu jiného člověka tak to už fakt není normální. Ale co se dá dělat :D. Nic moc nového tam nebylo. Krom Instagramu.

První věc byla to že zmizely obě fotky s Německem. Nějakou tu chvíli jsem přemýšlel o důvodu ale jediná věc která mě napadla byla to že by se rozešli. Ale nějak se mi tomu nechtělo věřit.
Druhá ale byla pro mě o něco důležitější. Měl něco na story. A byl to ten slavný papírek který mám teď v šuplíku u stolu akorát tam nebyla část kterou napsal on. Vedle bylo napsáno "tak mám asi obdivovatele :)".
„No a ty víš kdo to je co?" řekl jsem si v duchu a ještě jsem zkontroloval jaké bude počasí. Předpověď byla fajn tak jsem se rozhodnul že půjdu někam ven.

_time skip_

Skoro po hodině a půl jsem se vrátil. Trochu jsem si pročistil hlavu takže jsem byl spokojený. Tedy doma jsem zjistil že přece jenom jsem něco do tý školy nedodělal. Sice mě to otrávilo ale neměl jsem co lepšího dělat.

_time skip_
(na pondělí)

Jakmile jsem vstal tak mě zalil pocit nervozity. Nejradši bych se vypařil. Mohl bych jít za školu... Ale to bych měl problém u rodičů. Nezbývá mi nejspíš nic jiného než to nějak přežít.

Mamka mi ještě připomněla svačinu jinak bych jí nechal doma a mohl jsem vyrazit. nevím jak to ale měl jsem víc času než obvykle. Alespoň jsem měl víc času a nemusel jsem jít tak rychle. Až na to že jsem byl naučený chodit rychle takže jsem si to ani neuvědomil a byl jsem u školy tak rychle jako kdybych to skoro nestíhal. Jednu výhodu to ale mělo. Byla tu nějaká šance že budu ve škole dřív jak Rusko a jelikož máme skříňky skoro u sebe tak bych ho před první hodinou nemusel potkat.
Když jsem přišel ke dveřím tak jsem zjistil že už je otevřeno takže jsem šel dovnitř. Zatím to opravdu vypadalo že jsem tu byl dřív než Rusko. Pomalu jsem si začal ulevovat. Odemknul jsem skříňku a začal si sundavat boty. Když už jsem měl všechno ve skříňce tak jsem ji zavřel a málem jsem (znovu) dostal infarkt. Za dvířky skříňky někdo stál a nejspíš se na mě celou dobu díval. Neodvážil jsem se na danou osobu podívat i když jsem koutkem oka zachytil kdo to je.


_to be continued_

Wow vydavam až po novým roce 🤦‍♀️
K sorka

爪|Ҝ乇

"Trochu se to zvrtlo" countryhumans | DOKONČENOKde žijí příběhy. Začni objevovat