"Trochu se to zvrtlo" countryhumans | DOKONČENO

4. Sen

Ocitnul jsem se někde v parku. Náš park znám dobře ale tohle místo jsem viděl poprvé. Byla už noc a docela i tma až na lampy ktere byly všude kolem. Začal jsem se rozhlížet kolem sebe. Koutkem oka jsem zachytil obrys postavy. Trochu jsem couvnul. Ale ta postava šla blíž ke mě. O hodně blíž. Když už byla asi dva metry ode mě tak jsem poznal kdo to je.

🇺🇸: ,,Rusko?!"

🇷🇺: ,,To jsi mě poznal až teď?" řekl s úsměvem. Úsměv mu sluší.

🇺🇸: ,,.........jo."

🇷🇺: ,,No nic jdeme," řekl a vzal mě za ruku.

Chtěl jsem se zeptat kam jdeme ale nemohl jsem. Chvilku jsme šli parkem a pak jsme se ocitli ve městě. Ještě pořád jsme šli. Někam mě pořád vedl a už jsem myslel že se nezastavíme. Ale nakonec ano. Byli jsme před nějakou restaurací. Až teď jsem si všimnul že jsem i jinak oblečený jako na nějakou schůzku. Vešli jsme dovnitř a až tam mi ruku pustil. Šel jsem za ním. Sedli jsme si ke stolu pro dva. Měli to tam luxusně udělané. Sedačky byly měkké a všechno se tam blýskalo čistotou. Bylo docela trapné ticho. Rusko se na mě zakoukaně díval. A já cítil jak se trochu červenám?! Naštěstí už přinesli jídlo. Docela rychle jsme to snědli. Potom mě zase vzal za ruku a táhnul mě pryč z restaurace. Šli jsme zase docela dlouho ale ne tolik jako předtím. Došli jsme k nějakému stromu. Tentokrát mě ale nepustil. Rusko si se mnou propletl prsty. Já zas trošku zčervenal a kouknul jsem se na něj. Měl obličej blízko mě. A pořád se přibližoval. Nemohl jsem nic dělat. Kromě toho že jsem se začal přibližovat taky. Vidle jsem jak pomalu zavřel oči. Byli jsme už jenom malinký kousíček od sebe.

V tu chvíli jsme vylítnul z postele. Byl jsem udýchaný.

🇺🇸: ,,Uf bože jenom sen."

Hned na to mi začal zvonit budík. Rychle jsem ho vypnul a šel se převlíct atd. Tentokrát jsem ani hald neměl. Vypil jsem džus který byl k snídani a to mi stačilo. Vzal jsem si z pokoje tašku a vydal se do školy.

_time skip_

Byl jsme u skříňky když za mnou přišel Filip. Začal se se mnou hnedka bavit a přišlo mi že nějak spěchá. Celou dobu co jsem šel do třídy byl u mě. Ve třídě už byl Rusko který se zase tvářil ne moc přátelsky.

🇺🇸: ,,Promiň Filipe ale musím jít," skočil jsem mu do řeči a šle jsem za Ruskem.

Ten hned změnil výraz v obličeji. Usmál se.

🇷🇺: ,,Ahoj Ame."

Sednul jsem si k němu do lavice. Vzpomněl jsem si že jsem mu chtěl dát svoje číslo. To jsme si v pohodě vyměnili.

🇺🇸: ,,A prý máš ségru která chodí s mým bráchou do školy. Myslím že se jmenuje Ukrajina."

🇷🇺: ,,Jo. To je jedna z mých sourozenců. Dohromady je náš patnáct."

🇺🇸: ,,Patnáct!" udělal jsem udivený výraz. On se začal trochu smát.

🇺🇸: ,,Úsměv ti sluší," vypustil jsem omylem. On se na mě kouknul s překvapením v obličeji.

🇷🇺: ,,D-dík," řekl a znovu se usmál. Ale to nebylo všechno. On se malinko červenal?

_to be continued_