"Trochu se to zvrtlo" countryhumans | DOKONČENO

13. Konečně pomoc

Byl to tvrdý pád takže jsem spadl na zem a měl jsem hrozně odřenou ruku. Málem jsem se neudržel abych na něj zařval "Dávej pozor!" protože skoro běžel.

?:,,Jsi v pohodě?"

Doposud jsem se nepodíval kdo to je a překvapilo mě že mi tyká. (jestli se to píše jinak tak sorry xd)

🇺🇸:,,Ale jo."

Odpověděl jsem jenom tohle protože jsem si všimnul jeho ruky která naznačovala že mi pomůže zase nahoru. Až v tý chvíli jsem se podíval kdo to je. A byl to stát kterýho bych čekal na skoro posledním místě.

🇺🇸:,,Mexiko co tu děláš?" zeptal jsem se ještě pořád sedící na zemi.

🇮🇹:,,No... Nechtělo se mi dělat úkoly tak jsem si šel něco koupit."

Já jsem vyvalil oči protože to byla až moc velká náhoda že by šel udělat to samé co já. On mě mezitím chytl za ruku a vytáhl mě nahoru.

🇺🇸:,,To je náhoda," řekl jsem zakoukaný někam do blba.

🇮🇹:,,Co?" řekl nechápavě a pustil mě.

🇺🇸:,, Udělal jsem úplně to samý jako ty. Šel jsem si něco koupit."

🇮🇹:,,No to teda náhoda je," řekl se smíchem.

Chvíli bylo trapné ticho. Už už jsem chtěl říct že už půjdu ale on mě předběhl.

🇮🇹:,,A co kdyby jsme si šli něco koupit a že by jsme si s těma pitomýma úkolama?" řekl a usmál se.

A mě se rozzářili oči.

🇺🇸:,,Jo to by šlo."

Takže jsme vyrazili. Ale já si stejně koupil jen nějakou sušenku protože jsem byl na tom running sushi. A domluvili jsme se že půjdem ke mě domů. Teda nejdřív k Mexiku pro ty sešity a učebnice a pak ke mě. Konečně nějaká pomoc.

_time skip_

Došli jsme ke mě domů. Já otevřel dveře a bohužel mě moc nepotěstilo kdo tam na mě čekal.

🇬🇧:,,Kde jsi byl když nemáš hotový úkoly!"

Ale tentokrát jsem byl až v moc dobré náladě.

🇺🇸:,,Tady s kamarádem si je právě jdeme udělat takže s dovolením," řekl jsem a prošel kolem něj.

On tam jenom zůstal stát jako přimrazený. Ale nic neřekl.

🇮🇹:,,Dobrý den," řekl Mexiko a rychle odešel za mnou.

Vyšli jsme schody a otevřel jsem Mexiku dveře. On se začal rozhlížet po mém pokoji.

🇮🇹:,,Ty máš boží pokoj!" řekl po chvilce.

🇺🇸:,,Díky," řekl jsem a zabořil oči do země.

🇮🇹:,,A kdo ti dole dal sežrat to s tím úkolem?" zeptal se a pořád se rozhlížel.

🇺🇸:,,Táta," prokroutil jsem očima, ,,toho neřeš ten je takový pořád."

🇮🇹:,,A proč jsi řekl že jsem tvůj kamarád?"

Po téhle otázce jsem zůstal stát a totálně jsem nevěděl co říct. Chvíli bylo ticho.

🇮🇹:,,Ne že by mi to vadilo nebo tak ale že jsme se začali bavit teprve před chvílí." usmál se a sedl si na postel.

🇺🇸:,,Noo......."

Co jsem měl sakra říct.

🇮🇹:,,Ty jsi se potřeboval vymluvit že?" řekl a začal se smát.

🇺🇸:,,No to taky," dodal jsem po smíchu, ,,ale proč nebýt kámoši že?"

🇮🇹:,, Já myslel že se bavíš s Ruskem," podíval se na mě.

🇺🇸:,,To samozřejmě taky ale on jede teďka na deset dní pryč a já se nemám v podstatě s kým bavit."

🇮🇹:,,A co Jap?" udělal udivený výraz.

🇺🇸:,,Vždyť ji znáš," řekl jsem a začal se znovu smát.

🇮🇹:,,Pravda."

Rozřehtali jsme se a nemohli jsme přestat. Dokud Mexiku nezavolala máma kde je. A pak jsme se konečně vrhli na ty úkoly. I když sláva to nebyla. Pustili jsme si u toho film a měly jsme asi čtvrtinu čtvrtiny úkolů které jsme měli udělat. A na neštěstí ten film trval dvě hodiny. Tak nás napadlo jestli by u mě nechtěl Mexiko spát. Stejně je víkend a pro věci to nemá daleko.

_to be continued_

Reeeeeeeeeeeeeeeeee další o sto slov delší kapitola je tu! Sand se líbilo. Kdo čekal že to bude Mexiko? Xd (a sorry asi nemám v emoji Mexickou vlajku ale jenom takhle zjednodušenou snad to nevadí 😂)