9. Stalker

277 23 2
                                    

🇨🇳: ,,Jo přesně tak. Running sushi."

VŽDYCKY jsem chtěl na running sushi. Jo máme to na náměstí ale já o tom nevěděl.

Čína přišel ke dveřím a přidržel mi je abych mohl projít. Vevnitř to vypadalo ÚPLNĚ NEJVÍC božsky. Bylo to tam hodně moderní a místo jedné stěny jim tam plavaly mini medúzky.

Čína si na tom dal záležet protože nám dokonce objednal rezervaci. Sedli jsme si ke stolu. (Teď bych sem napsala že jim připravily to co se připravuje ale já nikdy na running sushi nebyla takže to sem nemůžu napsat 😂😂)

Různě jsme si nabírali z pásu a povídali jsme si o všem možným. Nechápu jak to dělá ale Čína umí být mega roztomilý. Škoda že tu s námi není Rusko. I když ten by zase dělal uraženého jenom protože se s někým bavím.

V téhle myšlence mě ale přerušil Čína protože řekl něco vtipného. A oba jsme dostali skoro záchvat smíchu. Smáli jsme se hrozně dlouho. Ale ono se smál ne tak retardovaně jako já ale normálně. I se u toho normálně tvářil a tak. Docela dlouho jsem nad tím přemýšlel.

🇨🇳: ,,Ame? Děje se něco?"

Tohle mě konečně vrátilo zase zpátky do reality.

🇺🇸: ,,Ne jenom jsem nad něčím přemýšlel," odpověděl jsem rychle a přitom jsem si něco malého nabral z pásu.

Musím uznat že tady vaří dobře. Když jsme ale dojedly tak nám daly účet a já zjistil že nemám žádné peníze.

🇨🇳: ,,V klidu. Já platím."

On je vždycky úplně v klidu. Když číšníci odešli tak ještě Čínu napadlo že bychom si mohli vyměnit číslo. Já souhlasil.

🇨🇳: ,,A nepůjdeme ještě na chvilku někam ven? Jenom se ptám klidně můžeme jít domů."

🇺🇸: ,,No doma bych asi musel jít uspávat dvojčata takže bych klidně ještě někam zašel."

🇨🇳: ,,Tak se třeba projdeme po parku?"

🇺🇸: ,,Třeba," řekl jsem a vstal ze židle.

_time skip_

Dorazili jsme na začátek parku. Nebyl jsem si jistý jestli jsem slyšel dobře ale přišlo mi že na námi někdo šel. Ale nikoho jsem neviděl. Čína si toho taky všimnul a namáčknul se víc ke mě.

Vidali jsme se do parku. Bylo to tam hezké i v noci. Nikde nebylo ani živáčka. Jen tak jsme se procházeli po parku. Ani jsme nemuseli nic říkat. Bylo to krásné. Po chvilce chození jsme si sedli na lavičku. Čína byl už očividně hodně unavený. Měl skoro zavřené oči. Pomalu si položil svou hlavu na moje rameno. Já jsem sebou na poprvé trošku cuknul. Nevěděl jsem jestli si nemám poposednout trochu dál aby jsem ho setřásl a nebo jestli ho prostě nechat. Ale přemohl mě tím jak byl sladký. Ale stejně jsem ho musel vzbudit protože co bych s ním jinak dělal.

🇺🇸: ,,Nepůjdeme už domů? Abys tu neusnul."

🇨🇳: ,,Hmm............radši jo."

Vstal jsem a zase jsem si všimnul toho zvláštního stínu. Někdo nás pozoruje.

_time skip_

Když jsem přišel domů tak jsem ani moc unavený nebyl. Zalezl jsem si do pokoje ale hned na to se dveře zase otevřely.

🇨🇦: ,,Co jsi dělal tak dlouho venku prosimtě?"

🇺🇸: ,,On mě Čína pozval na running sushi. Mají to tam fakt dobrý a je to dokonce tady na náměstí."

🇨🇦: ,,Nechci nic říkat ale.......... nepřijde ti trochu divný že tě pořád někam někdo zve? Jakože moje věc to není. Jenom se ptám."

Chvilku bylo docela dost trapný ticho. A v tom jsem si to uvědomil.

🇺🇸: ,,Víš že možná malinko jo."

Prošel jsem kolem něj. Doufám že to není tak jak si myslím. Že by mě zvali na rande?

Úplně jsem při té představě ztuhnul protože byla 99% šance že to tak bylo myšleno.

_to be continued_

Trošku jsem zapomněla koukat na počet slov takže je jich tu o stovku víc než mám v limitu. Ale věřím že to nevadí 😂

Jinak se omlouvám že jsem dýl nebyla aktivní ale byla jsem bez WiFi TwT

_Vaše Czechia 💖🇨🇿

"Trochu se to zvrtlo" countryhumans | DOKONČENOKde žijí příběhy. Začni objevovat