WhyMe?

3.

Co jsem slyšela, šel blíž ke mně a pak udělal něco, co jsem fakt nečekala..

Najednou se kroky otočily směrem ke dveřím a pár vteřin na to dveře bouchly. Odešel? Proč? Naštval se kvůli tý blbosti? To ne. Určitě si dělá srandu.

Moje zvědavost mě nenechala v klidu a musela jsem se jít podívat dolů. Tam jsem viděla jen Ashe a Mikeyho. Calum šel asi ojíždět Tori do křoví. K mojí smůle Luke nikde.

„Ashi, nevíš kde Luke?" zeptala jsem se s obavami v hlase.

„Teď někam odešel a docela spěchal. Málem spadnul ze schodů." uchechtl se.

„Díky" odpověděla jsem posmutněle. Skvělý, tak teď je na mě naštvanej. Zatleskej si Zoe. Teď bych mohla ještě zavolat Chloé a říct jí, že je kráva, když už si kazim vztahy.

Šla jsem nahoru do pokoje a všimla jsem si, že na posteli leží Lukova bunda. Fajn to znamená, že se bude muset vrátit a já se mu budu moct omluvit. Ale teď radši zalezu do postele a kouknu se na net.

Po půlhodině bouchli vchodové dveře, což mě nijak neznepokojovalo, protože to mohl být kdokoliv. Třeba Calum a Tori, nebo Emily. Přesto jsem ale vstala a šla jsem se podívat k oknu, jestli před bránou neparkuje auto, které bych rozpoznala. Ale nic.

Ozvalo se zaklepání a já aniž bych si uvědomovala, kdo by to mohl být, jsem řekla prosté „Dále.". Dveře se pomalu otevřeli a vešel Luke s čímsi za zády.

„Ahoj Zoe, chtěl jsem se ti omluvit. Nevěděl jsem, že tě to tak naštve, promiň. Nechtěl jsem, abys na mě byla naštvaná. Promiň. Nezlob se." řekl se smutným úsměvem a podal mi chlupatého velkého medvídka, co byl schovaný za jeho zády. Tohle mě fakt dostalo. Jak mi na tohle mohl skočit! Vzala jsem si od něj medvěda a silně jsem Luka objala.

„Vždyť já se nezlobím, dělala jsem si srandu. Nemusel si mi nic kupovat. Mám tě ráda." šeptla jsem mu do ucha.

„Taky tě mám rád Zoe. Ale víš, že bych tě klidně odnes, viď?" tomu jsem se musela zasmát.

„Jo vím." ujistila jsem ho.

„Půjdem se podívat na ten film?" zeptal se Luke naléhavě. Vypadal fakt vtipně, tak natěšeně a nadšeně jako když dáte malýmu dítěti Kinder vajíčko.

„Jasně, já skočim pro pití, ty uděláš popcorn, jo?" pousmála jsem se.

„Určitě." úsměv se mu ještě víc rozšířil. Oba jsme seběhli dolů a do několika minut jsme měli popcorn i pití u mě v pokoji. Luke zapnul televizi a dal na flešku klasicky Mean girls. Já jsem nic proti neměla, protože zrovna Mean girls je celkem fajn film.

Když uběhlo prvních pár minut filmu, venku se zatáhlo a začalo prudce pršet. Měla jsem okno dokořán, a tak jsem se zvedla, abych ho šla zavřít. Lukovi klimbala hlava a měl přivřené oči. Jak méďa. Potichu jsem zavřela okno a šla jsem zpátky k Lukovi. Lehla jsem si vedle něj na záda a koukala jsem do stropu.

Proč jsem vlastně nikdy neměla kluka? Jsem šeredná? Jo. Jsem zlá? Někdy. Jsem děvka? Ne. Tak proto. Když si to....

„Nad čím přemejšlíš?" vyrušil mě Lukeyho hlas z hlubokého přemýšlení o ničem.

„Nad ničím, doslova." zasmála jsem se.

„Nechceš to vypnout? Stejně už se nedíváme." navrhnul.

„Ty chceš vypnout Mean girls? Co se děje, nemáš horečku?" zasmála jsem se vlastnímu vtipu (-_-).

„Potřebuju ti něco říct." řekl vážně. Upřímně jsem měla pocit, že si dělá srandu, ale to už by se začal smát. „Týká se to kapely. Ke konci června jedeme asi na tři měsíce na tour po Austrálii." dořekl a já jsem cítila, jak se mi sevřel žaludek. Jedou na tour po Austrálii už za měsíc a mně nikdo nic neřekl? To je snad špatnej vtip! „Chci, abys jela s náma, ale Michael říká, že to táta nedovolí. Co myslíš? Jela bys?" zeptal se s nadějí.

„Co to je za otázku, jasně, že bych jela! A nevím co si Mike vymejšlí, že mi to táta nedovolí. Jsem mu úplně jedno. Nevšímá si mě." oznámila jsem.

„Tak pojedeš?" zeptal se a úplně se mu rozzářily oči.

„No táty se radši zeptám, ale tak na 99% pojedu." usmála jsem se. Lukey mě uvěznil snad v tom nejpevnějším objetí, které dokázal a přitom mě málem udusil. Najednou mě vzal pod zadkem, popadl mě do náruče a začal se mnou skákat.

Popravdě jsem se málem pozvracela. Pak se mnou utíkal dolů a začal křičet, že jedu na tour, a že se asi počůrá radostí.

„Jenom, aby to dovolil táta. Přece jen jsou to tři měsíce. A mohla bych s sebou vzít i Chloé. PROSÍM PROSÍM PROSÍM!" prosila jsem jako malá holka, co chce koupit štěně.

„Jasně, že můžeš!""řekl rychle Ashton. Tomu jsem se jen zasmála.

.
.
.
Tadááá...u tohohle dílu je větší pravděpodobnost, že tam budou chyby, páč jsem ji opět psala na mobilu a opět za to může moje lenost! Jinak v médiích je supercute obrázek tučňáků^^

Loučí se

Addie xx (:D)