Luke jako by věděl, na co myslím. Přiblížil se ke mně a jeho rty se zlehka otřely o ty moje.
C H L O É
"Chloé, můžeš sem prosím jít?" zavolala na mě Zoe.
Ani jsem neodpověděla a rovnou se rozešla po schodech do jejího pokoje. Doufám, že je to aspoň důležitý, když kvůli ni musím vyjít schody.
"Jsem tady." usmála jsem se ve dveřích. Úsměv mě ale hned přešel, když jsem uviděla, jak se tváří."Co se stalo?" při sedla jsem si k ní na postel.
"Líbala jsem se s Lukem." provinile sklopila oči.
"Cože jsi?!" vykřikla jsem překvapeně a ona kývla."A jaký to bylo?" mrkla jsem na ni a ona mě sjela káravým pohledem.
Pak se ale uklidnila.
"Bylo to zvláštní, bylo to jako s Rossem, akorát trochu jiný. Jsem totálně zmatená. V jednu chvíli přijde Ross a já ho miluju, jenže pak zasáhne Luke a já si nejsem v ničem jistá." složila obličej do dlaní.
"A co ti k tomu Luke pak řekl?" zeptala jsem se.
"Že se omlouvá, že mu to ulítlo." zasmála se sarkasticky.
"Tak kašli na Luka a zkus to s Rossem. Kdykoliv s nim můžeš skončit." řekla jsem i když jsem si tou 'radou' nebyla tak úplně jistá. "A když už je slovo o Rossovi, jaký to včera bylo?" zaculila jsem se na ni zpyklenecky.
"No skvělý, jsem upřímně ráda, že beru prášky. Zlatý beďary." zasmála se. Pro vysvětlení, se Zoe jsme měli asi v patnácti období, kdy se nám začaly dělat pupínky. Měli jsme jich sice málo, ale nám se to nelíbilo. No a jak je známo, antikoncepce pomáhá na akné, tak jsme to zkusili a Zoe to pomohlo.
U mě to bylo horší. Já mám dědičnou řekněme vadu, že nemůžu brát antikoncepci. Moje teta na to umřela.
"To jo. Stejně se ale divím, že ti dali to tělísko, přece jen ti bylo jen patnáct. Většinou to dávaj dospělejm ženskejm." zakroutila hlavou a já se zasmála.
"No to je kvůli tetě. Můžu to mít dědičný, tak mi dali tohle." vysvětlila jsem. Zase.
"Stejně to nechápu, chceš akorát prášky, kvůli jebákům a oni do tebe strčej nějakou sračku." protočila očima a já jsem se zasmála a dál to nerozebírala.
L U K E
Neměl jsem to dělat. Ještě ke všemu teď, když se dala dohromady s Lynchem. Akorát jí matu, vůbec nejlepší by bylo, kdyby s náma nepokračovala v tour, ale to by vůči ní nebylo fér.
Je to debilní. Teď nám oběma bude trapně, že se na sebe nedokážeme ani podívat. Ale tak co. Budu dělat jakoby nic, omluvím se jí za to a nechám to být. Doufám že se to nedozví Ross, nechtěl bych, aby jí nechal kvůli mě. Jenom by byla nešťastná a zase by se se mnou nebavila.
No ty debile, kdybys nedělal blbosti a ovládal se, nemusel bys to teď řešit.
"Sakra!" zaklel jsem a kopnul do komody, ale v tu chvíli jsem toho litoval. Můj pravý palec zasáhla bodavá bolest.
"Co tady prosím tě děláš?" nakoukla Zoe do dveří a hned, jak viděla, jak se držím za prsty na pravé noze, přiběhla ke mně nechápavě se na mě podívala.
"Asi jsem si ukopnul palec." zaskučel jsem a ona mě se smíchem pohladila po tváři. "Nesměj se mi, bolí to." zamračil jsem se a ona protočila oči.
"Sundej si botu i fusku." udělal jsem, jak řekla a ona se zadívala na moje bebí. Sotva se toho dotkla, syknul jsem bolestí. Hodila po mě omluvný pohled.
"Měl by sis s tím skočit do nemocnice. Já jsem si jednou zlomila prsty o orbitrek."
.
.
.
Zase po dlouhý době jinej pohled
A PANEBOŽE NEHORÁZNĚ MOC DĚKUJU ZA 5K TO JE ÚPLNĚ NEUVĚŘITELNÝ!!!!
A jestli by jste chtěli něco jako Q&A(otázky a odpovědi) nebo Character ask nechte koment 'ano'
Uvidím, kdyby o to měl někdo zájem, v dalším dle na konci napíšu podrobnosti*_*
Miluju vás♡♡
Addie xx
ČTEŠ
WhyMe?
FanfictionŽivot vám chystá všelijaké překážky Proto je fajn mít někoho, kdo vám je pomůže překročit Já jsem měla to štěstí, mít okolo sebe víc takových 'někoho' - Zoe D. Clifford