"Kde jsou ostatní?" zeptala jsem se roztřeseným hlasem.
"Zabil je."
S prudkým trhnutím jsem se probudila. Byl to JENOM sen. Moje otázka je, kdo je ON? Viděla jsem jenom postavu a jako by obrys plus vlasy. K mé smůle jsem mu ale neviděla do obličeje.
Postava asi o půl hlavy vyšší, než ta moje a jeho blond vlasy byly rozlítané do všech světových stran.
Proč jsem mu sakra neviděla do tváře? A proč sakra ten sen tak řeším?! Je to jenom sen.
Podívala jsem se na mobil. 5:30am. Aha. No stejně už neusnu a i kdyby jo, tak to nebude ono.
Vylezla jsem ze dveří mého pokoje a běžela jsem do kuchyně. Kdybych neměla ten debilní sen, vzbudil by mě hlad. Vzala jsem toust a namazala jsem ho nutellou. Yummy.
Vzala jsem si to do obýváku, plácla sebou na gauč a zapla jsem televizi. KDO ŽIJE V ANANASU NA DNĚ MOŘÍ? SPONGEBOB SQUAREPANTS!!!
Dívala jsem se na Spongeboba, když vtom přišel Luke a vzal mi ovladač. Začal přepínat programy jak debil a myslel si jak je vtipnej.
"Okamžitě to přepnout zpátky a dej mi ten ovladač, nebo tě vlastnoručně vykastruju!" řekla jsem rudá vzteky.
On se jenom zasmál a utíkal přede mnou i s ovladačem.
"Hemmouši, neser mě." kňučela jsem.
"Popros!" poručil. Výborně, jak na psa.
"Si třeba ojeď tučňáka v křoví že jo já se můžu jít koukat k sobě." odfrkla jsem si a odešla jsem.
Dneska jdu zase normálně do školy. S Chloé máme opět sraz u světla, ale i Chloé někdy vstane dřív. Třeba dneska.
Vyjdu dřív a stavím se, blbej sen, jsem vzhůru už od čtvrt na pět. Tě píča píčo Tvá PurpleChloé
Zasmála jsem se. Tě píča jsem vymyslela já. Jako když se říká tě péro, tak proč ne tě píča?
Crrr
Běžela jsem rychle dolů, aby Chloé nezvonila moc dlouho. Vzbudila by Michaela a to nikdo nechce. Když ho někdo probudí, je hrozně vzteklej a chová se dementně celej den. Prostě jako já.
"No čau. Pojď nahoru." vyzvala jsem ji.
"Musím ti říct, co se mi zdálo. Bylo to na tour a tys byla těhotná s Bradem a když se to narodilo, tak tě i s tím miminem upálili na střeše tourbusu. Já jsem se zhroutila a podřezala jsem se ve vaně." řekla snad na jeden nádech.
"Hned je ten den veselejší." protočila jsem očima.
"Ale mně se taky zdál divnej sen. Bylo to v nějakým klubu a byli tam všichni co jedou na tour. 5SOS, Vampíci i R5. Teda R5 tam byli bez toho jednoho, myslím, že se jmenuje Ross, ještě je nemám nastudovaný. No já jsem tam byla s nějakým klukem. Neviděla jsem mu do obličeje, ale byl o něco vyšší, než já a měl blond vlasy...." povyprávěla jsem jí celý můj sen.
"A nenapadlo tě, že by to mohl být ten Ross. Myslím ten tvůj 'boyfriend'." podívala se na mě.
"A jo, ale to ne. No to je jedno, každopádně na ten sen musím pořád myslet. Nebo spíš na něj." povzdechla jsem si.
"Byl to jenom sen, nezapomeň." upozornila mě Chloé.
"Já vím. Hej už je čtvrt na osm, pomalu bychom mohli vyrazit." navrhla jsem.
"Dobře." odpověděla prostě.
Cestou jsme se mimořádně courali a smáli se jak po houbičkách. Zkuste se nesmát, když Chloé pije z flašky najednou se začne smát a celý obsah pusy vyprskne před sebe. Ne na mě díkybohu.
Ve škole byla nuda. Překvapivě. Bitchybitches gang se po té věci v divadle ani neukázal a nic zvláštního se nestalo.
Takhle probíhal celý týden. Nebo spíš zbytek týdne.
Škola, parta, spát. Jako pořád stejná písnička na opakování.
Nastal den odjezdu. Přiznávám, že jsem si neuvědomovala, jak se mi bude stýskat. Ne po lidech, kromě Ell samozřejmě, ale hlavně po MÉM klidu a po MÉM místě.
No v mých příbězích asi teď hooodně dlouho nepokročím. Nevadí, zase podpořím moji zaostalou 'společenskou' stránku.
"Zebroo!!!" omgzz. Zabte to někdo než to na vás přeleze.
"Zmlkni. Máš všechno?" pozvedla jsem obočí.
"Doufám." aha, tak vidím to na to, že si v polovině letu vzpomene, že nemá vložky ani tampóny a já je s ní budu muset jít koupit.
"Máš mozek?" zeptala jsem se.
"Nějaká vtipná slečno." řekla vážně. No moc dlouho jí její serious face nevydržel. Začala se smát jak kobyla.
Vyšli jsme před dům, kde na nás čekali všichni. Ne úplně všichni, Vampíci se připojí až na letišti.
"Jedem děcka!" zaječel Lucas jak malá zamilovaná školačka.
Podívala jsem se na něj pohledem ala 'to existuje' a on sklopil hlavu. Hned se ale začal smát.
"Hele já se bojim do letadla. Nikdy jsem neletěla." vážně Purple?
"Letěla jsi mnohokrát, ale nemůžeš si to pamatovat, protože jsme tě zpráškovali tak, žes byla mimo ještě několik hodin po přistání." vysvětlila jsem.
Ona jenom vykulila oči a já se zasmála.
Dojeli jsme naší vytuněnou dodávkou na letiště a upřímně se divím, že to auto neprasklo.
"Jdem to odbavit, dělejte za chvilku to letí!" vyšiloval Mikey. "Nepoletim kvůli vaší lenosti dalším letadlem." vztekal se.
"Uklidni se, vždyť už jdeme!" protočila jsem očima.
Za pár minut jsme už seděli v letadle. Já jsem naštěstí neodsrala Chloé. Nebyla zdrogovaná ani nic podobnýho, tak byla hrozně vyčubená z toho, že letí. Ani nevím, kdo s ní seděl.
U mě byl Connor. Naštěstí se se mnou moc nebavil, spíš měl sluchátka a ignoroval všechno okolo. Ještěže tak. Kdyby si chtěl celou cestu povídat, asi by mi hráblo.
Vzala jsem si sluchátka s mým oblíbeným playlistem a myslím, že jsem asi usnula, protože poslední, co si pamatuju je, že se mnou někdo třásl..
"Vstávej, už jsme tady." řekl někdo a šťouchl mě do tváře.
Pootevřela jsem oči a zívla jsem.
"No jo....Já jsem prospala celou cestu?" divila jsem se.
"No vypadá to tak." zasmál se Connor.
Zvedli jsme se a vyšli z letadla, jako všichni ne jen já s Connorem.
.
.
.
Jsem přijatá na obchodku!! nikoho to nezajímá (y)
Ale zejtra je rodičák a já se připravuju na zabavení mobilu - čtyřka z dějáku a N (neklasifikováno) z těláku
Tak nevím jak teď budou díly, protože když maminku chytne rapl je to mazec.
No nic
Čus
Addie xx
ČTEŠ
WhyMe?
FanfictionŽivot vám chystá všelijaké překážky Proto je fajn mít někoho, kdo vám je pomůže překročit Já jsem měla to štěstí, mít okolo sebe víc takových 'někoho' - Zoe D. Clifford