WhyMe?

14.

Zvedla jsem se a do deseti minut jsem byla u Purpleheadky.

"Čau." pozdravila jsem.

"Ahoj." oplatila mi pozdrav.

Už jsme byli díkybohu na asfaltu, tak jsme se mohli rozjet. Cesta do školy nám trvala asi patnáct minut. A bylo to tady. Po dlouhém výpadku zase vidět ty krákory.

"Beatrice machří. Podívej na to ještě kdyby na tom uměla." zasmála se Chloé a já s ní, když jsem spatřila Beatrice, jak stěží balancuje na jejím longboardu.

"Bože. Do patnácti vteřin si vytáhne ten svůj iPhone a začne se fotit." předvídala jsem. A správně.

Dál jsme si tý opičí držky nevšímali a šli jsme ke skříňkám. Vzali jsme si učebnice na první hodinu a rozešli se směr učebna němčiny.

Ta učitelka je celkem v pohodě, ale má náladičky, že by se z toho člověk jednou posral.

Sedli jsme si do naší oblíbené poslední lavice k oknu a připravili jsme se.

Do třídy vešel BITCHYBITCHES gang. Bože oni vypadaj jak zmutovaný princezny od Disneyho. A to nekecám.

"Ahoj." řekli sborově. Já jsem na ně vyvalila oči.

"Co potřebujete?" pozvedla jsem tázavě obočí.

"Chci si opsat úkol." řekla Beatrice. Ta je blbá.

"No a co?"

"Tak mi ho třeba dej opsat ne?!" vyjekla.

"Já jsem se s ním doma nesrala proto, aby ke mně ve škole přišla nějaká píča, co je tak blbá na to, aby si udělala sama úkol." pronesla jsem.

"Fajn stejně to máš blbě." ohrnula nos. Kráva.

"Určitě." kývla jsem ironicky.

"Ta je blbá." zasmála se Chloé.

"Jo to je." uznala jsem.

"Hele tak si možná chytřejší, ale já zase líp zpívám. Můžeme to otestovat!" řítím se do průseru, ale risknu to.

"Fajn." sakra, já jsem to fakt udělala?

"Co?" podivila se.

"Říkám fajn." kde se to ve mně bere? Nikdy jsem nebyla soutěživá. Až teď.

"Dobře, dneska odpoledne ve školním divadle." řekla.

"Fajn." odsekla jsem.

"Zoe cos to provedla?" zděsila se Chloé.

"Klid, já to nějak dám. Odpoledne spolu zpíváme na louce je ti to jasný?" zasmála jsem se.

"Jo. Ale co když tě budou natáčet, ty to posereš a oni tě pak ztrapněj po celý škole?!" začala vyšilovat.

"Neusnadňuješ mi to." řekla jsem.

Chloé má pravdu. Co když se přesně tohle stane. Vždyť já si zpívám jenom ve sprše! Na co jsem to kývla?! Ne, já jsem nemohla přemejšlet a poslat ji do hajzlu, já jsem jí na to kývla! Nejradši bych si nafacovala.

"Promiň. Já se o tebe jenom bojim." řekla smutně Chloé.

"Neboj, nějak to zvládnu." pousmála jsem se. Sama jsem tomu ale moc nevěřila. Nikdy jsem nějak moc nezpívala. Moje největší zkušenost bylo zpívání ve sprše a u táboráku, kde nás bylo tolik, že můj hlas pomalu nikdo neslyšel.

"Tak, jo. Půjdu tam s tebou, jo?" zeptala se.

"Okay. Jestli se ztrapním, tak mě zakopej." zasmála jsem se.