WhyMe?

31.

"A co kluci?" zeptal se celkem hnusným tónem. Nebo ne hnusným, ale takovým žárlivým?

"Na co narážíš?" nechápala jsem.

"No co Ross, nebo Connor, James?" podíval se na mě.

"O co ti furt jde?! Do hajzlu nic! Pochop to už sakra!" vykřikla jsem. Už mě to fakt nebaví.

"Fajn promiň, jen se ptám." zvedl ruce.

Já jsem protočila očima.

"Fakt promiň, jenom se o tebe bojim. Nechci, aby ti nějak ublížili. Jakkoliv." sklopil oči.

"Nemusíš se o mě bát. Zvládla bych to." uklidnila jsem ho.

"Ale to mi nezabrání v tom, se o tebe bát." pousmál se.

"Jo, to asi ne." zasmála jsem se.

"Co kdybychom to dojedli a pak se šli třeba někam projít?" navrhnul.

"Tak jo. Už žádný vážný témata." zasmála jsem se a Luke se mnou.

Dojedli jsme a chtěli jsme jít ven, jenže ostatní ještě chtěli zkusit zahrát nějakou společnou písničku. SPOLEČNOU PÍSNIČKU TŘÍ KAPEL. Aha no.

"A to musíte? Nemůžete se na to vykašlat?" škemrala jsem.

"Ne nemůžeme. A ty s Chloé se k nám přidáte taky." poručil Ross.

"Bože co vám všem dneska je?! Máte náladu jak těhotný patnáctky!" protočila jsem očima. 

"Pojď, zazpíváme to a půjdem se spolu projít, jo?" dal mi pusu na čelo Luke.

"Jo." kývla jsem.

"Tak bude to Love Me Again? Souhlas?" navrhnul James. Všichni to odkývali. Stejně by se nikomu nechtělo vymýšlet jinou píšničku.

Začali se domlouvat co a jak a kdy, což jsem já nevnímala. Proč si hustit do hlavy něco, co mě nezajímá?

"A holky, vy budete zpívat refrény s Rossem, Rockym, Bradem, Lukem a Michaelem." řekl Riker.

Musím všem co nejdřív dát přezdívky. Vážně.

"Jo, dobře." odpověděla Chloé za nás za obě.

Zkoušeli jsme to asi třikrát za sebou a pak jsme se na to vykašlali. 

"Jdeme?" chytnul mě Luke za ruku.

"Kam jdete?" otočil se na mě Ross. Chtěla jsem odpovědět, ale skočil mi do toho Luke.

"Projít se." řekl rázně.

"A nepůjdeme všichni? Aspoň se líp poznáme." usmál se na mě.

"Ne dobrý, potřebujeme si se Zoe něco vyřešit." usmál se na něj falešně Luke.

"Souboj pokračuje." zamumlal Ross, když odcházel.

"Debil." zanadával Luke.

"No tak. Není debil, akorát je společenskej." zastala jsem se ho.

"Prostě nechci, aby se k nám vecpal. Teda aby se k nám kdokoliv vecpal. Nic, jdeme?" uhnul od tématu.

"Jo, pojď. Ať se k nám někdo nevecpe." zasmála jsem se.

"Nepůjdem do nějakýho parku, nebo tak něco?" napadlo ho.

"Jo, třeba." odpověděla jsem.

Tak jsme šli. Nejbližší park odsud byl nějaký, jehož jméno neznám. Záměrně jsme šli do prázdnějších míst parku, aby nás nikdo neotravoval. 

"Tyhle 3 měsíce budou ostrý." vydechla jsem, když jsme si konečně sedli.

"To teda. Jenom ti chci říct, dávej si pozor." řekl vážně.

"Na koho?" zeptala jsem se ho jak blbá. Vím, že myslí Rosse, nebo Connora, jenže já z něj chci dostat, co proti nim má.

"Ty dobře víš, na koho. Na Rosse a Connora." fajn, možná to z něj nedostanu.

"Ale já se jich nemusím bát." řekla jsem.

"Jak to můžeš vědět?" podíval se na mě.

"Protože vím, že ty bys je nenechal, mi nějak ublížit, nebo něco. Na to mě má moc rád." zasmála jsem se.

"To je pravda." zasmál se se mnou a objal mě.

Ještě tak hodinu jsme tam seděli, jenže mně pak začínala být zima, tak jsme šli na hotel.

"Těšíš se na koncert?" zeptala se nadšeně Rydel, když jsem vešla do našeho apartmánu.

"Ne." odpověděla jsem stručně. "Nechci zpívat." dodala jsem.

"Nemusíš. Přimluvím se za tebe, chápu, že ti to je nepříjemný. Mě taky bylo,než to ze mě opadlo a já jsem si to už jenom užívala." řekla.

"Děkuju." vyšlo ze mě a objala jsem ji. 

"Nemáš za co. Až budeš připravená, zkusíš to." usmála se. 

"To nebudu nikdy."

.

.

.

Rydel a Zoe nový friendi

Všichni maj kvůli mě blbou náladu, protože jsem ospalá a to to píšu odpoledne

Prosím o kometáře

nic no

Addie xx