Breaking summer

(02)

Když je po všem, máma a Matthew se chytnou za ruce a za potlesku všech přítomných sál opustí. V šoku párkrát tlesknu dlaněmi o sebe a otočím se k odchodu. Svatebčané se taky začínají zvedat a přesouvat do venkovních prostorů hotelu, kde bude svatební hostina.

„Jade, počkej!" zavolá na mě někdo a já se zvědavě rozhlédnu po sále. Přispěchá za mnou drobná blondýnka, které jsem si celou dobu nevšimla. Zarazím se, jak krásná je. Vypadá jako rozkvetlá květina. Vlasy má rozpuštěné a nahoře zapletené v copánek, čímž ji vznikla čelenka. Azurově modré oči ji ladí ke kratším šatům. Nemá na sobě skoro žádný make up a přesto září. Široce se na mě usměje a sevře mě v obětí. Tím mě vyvede z míry.

„Ahoj. Grace mi o tobě tolik vyprávěla. Jsem strašně ráda že tě poznávám." pronese zvonivým hlasem. Jsem natolik zmatená, že ani nestihnu odpovědět. Chytne mě za ruku a energicky mě vede ven z budovy.

K mému překvapení mě dovede ke stolu, kde už sedí máma i Matthew. Okolo stromů jsou namotaná světýlka, velké stoly zdobí bílé ubrusy a hromada hořících svíček. Nad stoly jsou natažené od budovy ke stromům provazy, na kterých jsou zavěšeny lampiony a tak je všude krásně vidět. Díky postupujícímu večeru vychází ze všech světýlek, lucerniček a svíček měkké příjemné světlo. Jediné umělé světlo je u malého pódia, na kterém jsou připraveny hudební nástroje pro kapelu, která zde bude po zbytek večera hrát. Ale i tak sem velké žárovky krásně zapadají. Jsem ohromena. Na svatbě si dali vážně záležet...

„Koukám, že jste se už seznámili." mrkne na nás Matthew, když si nás všimne.

„Vlastně ani ne..." vykoktám a blondýnka se plácne do čela.

„Promiň, mně to nedošlo. Jsem Bella." podá mi ruku. Moje nová sestra. Neochotně ruku přijmu a potřesu si s ní. „Někde by tu měl být ještě Aiden." usměje se na mě Bella a já přikývnu. Teď si vyčítám, že jsem si je u obřadu lépe neprohlédla, nevypadala bych alespoň tak zmateně.

„Ty jsi tam nechala Aidena?" podiví se máma.

„Neboj se Grace, on se neztratí." zasměje se Bella. Naštvu se ještě víc, že mi o tom máma neřekla mnohem dřív. Sice mi bylo divný, když začala trávit víc a víc času někde pryč, ale neptala jsem se. Byla po dlouhé době šťastná. Když k nám čas od času přišel Matthew na večeři, vše jsem si spojila dohromady. Ale nikdy mi neřekli, že i Matthew má děti, natož že se budou brát. Nejvíc mě na celé věci naštval fakt, že Bella i Aiden o všem od začátku věděli. S mámou se sblížili a trávili společně čas. Beze mě. Báli se, že to nepřijmu dobře...

„Bella má pravdu, miláčku. Koneckonců, Aiden už k nám běží." pohladí Matthew mámu po tváři. Otočím se, abych Aidena snadněji našla. Asi tak osmiletý kluk se k nám přižene, ale zakopne a narazí do mě. Při pádu mě praští do pravého kolene a já syknu bolestí. Máma se hned zhrozí a rychle vstane a přejde ke mně.

„Mami, klid." pokusím se usmát, abych ji uklidnila. S bolestí v kolenu přejdu ke své jmenovce a posadím se. Nechci tady tropit scénu.

„Promiň, já jsem nechtěl." začne panikařit Aiden, přiběhne ke mně a chce koleno vidět, ale já ho zarazím. Nechci být na něho nepříjemná, ale tohle mu dovolit nemůžu.

„To je ta noha, co...?" zeptá se Bella a já pouze přikývnu. Nechci se o tom bavit. Obzvlášť ne s ní.

„No, tak jestli jsi v pořádku, je čas jít udělat pár rodinných fotek." rozhodne Matthew a mávne na fotografa. Nesnáším focení. Při prohlížení fotek se akorát tak prohlížím a srovnávám a vždy dojdu k závěru, že to lepší už nebude. A pak jsem akorát tak smutná.

Fotograf nejprve fotí mámu a Matta a pak následně i nás s nimi. Trvá mu strašně dlouho než nás zvládne jaksi poskládat, aby fotka vypadala co nejlíp.

„To jste si nemohla obléct něco barevnějšího?" vytkne mi, když pořád není spokojený.

„Ne." odpovím klidně. Už několik let nenosím jinou barvu než černou. Je pravda že mu práci moc neulehčuji, neumím se tvářit a kvůli mně se musí všechno neustále přefocovat. Naopak z Belly je fotograf nadšený, vypadá to že se pro pózování přímo narodila. Jestli mi focení pouhé rodiny přišlo dlouhý, focení všech svatebních hostů je přímo nekonečný.

Jakmile focení skončí a všichni hosté se dostaví z focení na svá místa, číšníci roznesou sklenky se šampaňským.

„Čas na přípitek." šeptne směrem ke mně Bella a já si povzdechnu. Obě jsme si měli připravit proslov pro novomanžele a hosty. „Můžu jít první?" zeptá se mě natěšeně a já myknu rameny, jakože mi to je jedno. Bella mě opět chytne za ruku a táhne mě na pódium takovou silou, že si málem rozleju své šampaňské. Bella si jednou rukou uhladí své šaty a přejde k mikrofonu.

„Dobrý večer, prosím o pozornost." usměje se na všechny a odhalí tak své dokonalé, bílé zuby. Najednou nastane hrobové ticho a zrak všech spočine na nás dvou.

„Nejprve bych vám všech chtěla poděkovat, že jste přišli. Já a moje nová rodina si toho moc vážíme..."

Pár vět a ona si už získala všechny přítomné. Pokračuje ve svém proslovu a je vidět, jak ji všichni pohledem visí na jejích plných rtech. Povzdechnu si. Hezký holky to měly vždy snažší.

„Děkuji ti Grace, že jsi dala tátovi šanci. Díky tobě je táta znovu po dlouhé době opět šťastný. A já s Aidenem taky. Navíc..." odmlčí se a podívá se na mě. „Jsem získala sestru, kterou jsem vždy chtěla. Děkuji." usměje se a poodstoupí od mikrofonu. Strhne se ohromný potlesk a já se podívám na mamku. Utírá si slzy. Slzy štěstí. Rozklepaně přejdu k mikrofonu a nadechnu se a chci začít mluvit, ale nevyjde ze mě ani hláska. Nejde to. Jak mám po takovém upřímném projevu ještě něco říct? Otevřu pusu a chci odříkat svůj projev, který mi mamka pomohla napsat, ale ani si nevzpomenu, jak začínal. Dokola otevírám pusu jako ryba pod vodou.

„Já... já..." chci říct alespoň něco, ale veškerá snaha je marná. Máma si nervózně poposedne, i jí je jasné, že to nezvládnu.

Pohledem sklouznu na piano a zaleje mě pocit úlevy. Nevím, proč mě to nenapadlo dávno. Mikrofon si přenesu blíž k němu, sklenku s šampaňským položím na zem a posadím se na stoličku. Vše si upravím tak, aby mi to vyhovovalo a naposledy se podívám na mámu. Nyní se jí v očích zrcadlí strach a zlost. Pusou naznačím slůvko „promiň". Odkašlu si.

„Mami a Matte, tahle píseň je pro vás."