Breaking summer

(06)

Že se blížíme k cíli poznám podle toho, že Bella stáhne okýnko a začne mávat a zdravit se snad se všemi, které autem mineme. Překvapí mě, když zastavíme před docela hezkým rodinným domkem.
„Vítejte doma." přivítá nás Matthew, který na nás už před domem čekal.
„Ahoj zlato." věnuje mu máma polibek a já se zašklebím.
Vylezu z auta a pořádně se protáhnu.
„Jade, nebylo ti horko? Proč sis nezvala kraťasy?" podiví se Matt a já se zhluboka nadechnu.
„Jade nenosí kraťasy." pošeptá mu do ucha máma tak, že to stejně všichni slyšeli. Matthew se zarazí když mu dojde proč.
„Tak pojďme něco dělat, chci to mít brzo hotové." pobídnu všechny, dokulhám ke kufru auta a otevřu ho. Tím všechny inspiruju a začneme věci z auta nosit do domu. Vevnitř je dům mnohem hezčí než zvenku, je vidět, že si před naším příjezdem dali s úklidem domu záležet. Všude možně jsou vystavené výkresy a výtvory, co dělal Aiden. Dům působí docela útulně, na mě je možná až moc barevný a přeplácaný, ale zvláštním způsobem si nedokážu představit, že by mohl být jiný. Máminu monsteru postavím do rohu obýváku a dojdu si do auta pro batoh, kde potkám Matta.
„Můžu se zeptat, kde budu mít svůj pokoj, prosím?"
„Bella tě do vašeho pokoje zavede."usměje se a já se málem zadusím vlastní slinou.
„Řekl jsi, do vašeho pokoje? Copak já nebudu mít vlastní pokoj?"
„Tolik pokojů ten dům bohužel nemá. Myslel jsem, že když jste s Bellou stejně staré, nebude vám to dělat problém. Pochop, s Aidenem nemůže být v pokoji ani jedna z vás."
„Vážně skvělý." odseknu a dobrá nálada z rána je nenávratně pryč. Zatnu zuby a naštvaně odejdu zpátky do domu. Musím se hodně ovládat, abych nezačala nadávat. Ve dveřích málem Bellu srazím.
„ Ukážeš mi, kde máme ten pokoj?"
„  Jasně, jen vezmu z auta ještě nějakou tu tašku." odběhne k autu a něco si s Mattem začnou šeptat. Ten si povzdychne a hlavou kývne směrem ke mně. Nedůvěřivě si je oba dva prohlédnu. Bella si všimne, že se na ně dívám, široce se zazubí, vezme nějakou tašku a zpátky přiběhne za mnou a zavede mě do pokoje.
„Povím ti, že dostat tu tvoji postel do pokoje nám dalo docela zabrat."
„Aha.". Vůbec nevím, co ji na to mám odpovědět.
„  Věř mi, náš pokoj je ta nejlepší místnost v celým domě." otevře pyšně dveře. Sice je hezký, světle zelené stěny nejsou nijak rušivé a dřevěný nábytek vypadá docela nově, akorát nechápu proč to má být nejlepší pokoj. Dojdu ke své posteli, kterou přestěhovali pod okno a sklesle se posadím. Bella začne po pokoji pochodovat a začne mi vše vysvětlovat - která komoda je moje, kam si mám dát knihy, kosmetiku a tak. Z oka se mi vyvalí slza kterou rychle utřu, nechci aby si toho všimla. Už teď mi chybí můj starý pokoj a soukromí které jsem měla. Bella si nevšimne, že ji moc nevnímám a tak dál pokračuje ve vyprávění, jak to tady ve městečku funguje, kde jaký obchod najdu a upozorňuje mě i na místní jízdní řád.

„No a kdyby jsi měla zájem, můžeme si jít někdy spolu večer zaběhat, mám tady svou skvělou trasu."
„Já neběhám." utnu jí.
„Tak můžeme jet na kole."
„Neumím na kole."
„Tak si můžeš jít s mojí partou zahrát volejbal."
„Ne díky."
„Tenis? Baseball? Fotbal? Ragby?" začne odříkávat různé sporty.
„Nesnáším sport." vysvětlím a ironicky se zašklebím.
„Aha. No, já sport úplně miluju. Je to celý můj život." usměje se a ukáže na poličku nad svou postelí. Na poličce je vyskládáno spoustu zlatých pohárů a medailí. Bella umí snad všechno. Závistivě ve mně bodne. Mně sport nikdy nešel a po tom, co jsem prodělala operaci kolene jsem ho začala i nenávidět.
„Ale ty umíš krásně zpívat. To já nikdy umět nebudu." povzdechne si. Trochu se začervenám.
„Hlasivky jsou sval. Zpívat se může naučit každý." pokrčím rameny, ale Bella pouze zavrtí hlavou.
„Ne ne. Ty máš doslova zlato v hrdle. Jednou to daleko dotáhneš."
„V to doufám." přikývnu. Nic jiného si totiž nepřeju.

„A teď ti ukážu, proč je tohle ten nejlepší pokoj." vyskočí energicky na nohy Bella. „Stoupni si."
„Proč?"
„Protože," stoupne si na mou postel a otevře okno u mé postele dokořán, „máme volný přístup na střechu garáže."
„Aha." zamrkám zmateně.
Bella okno nechá otevřené, aby se dovnitř dostal čerstvý vzduch a dodá: „Což se hodí jak na večerní pozorování hvězd, tak na tajné vypaření z domu, když chceš jít na party."

Vysvětlovat, že jsem nejraději doma s kytarou v ruce, nebo že radši nikam nepolezu, protože bych s mým štěstím ze střechy ještě spadla, vzdám, a raději odejdu pro další krabice.