(30)

194 13 19
                                    

„Řekni mi, že si děláš srandu." vyprsknu smíchy a on s úsměvem zavrtí hlavou.

„Přece si nemyslíš, že tě budu pořád a všude nosit."

„Nezapomeň, že je to tvoje chyba. S tím nošením jsi začal ty a já teď nemůžu chodit. Kdyby jsi mě nechal hezky v táboře, nemuseli jsme tu být."

„Dobře, uznávám, že mám trošku černé svědomí, ale musíš uznat, že tohle bude mnohem pohodlnější." ukáže na vozíček a předvede jeho funkčnost tím, že s ním oběhne celou dodávku.

„Vypadá rozhodně bytelněji než tvoje auto." rýpnu si a Hunter mě chytne a zvedne.

„Nech toho nebo i zpátky do tábora pojedeš tady ve své nové káře."

„Třeba to bude pohodlnější."

„Neprovokuj." zasměje se a posadí mě do vozíčku. Zamkne auto a odveze mě do vestibulu k recepční. Hned mě do nosu praští ostrá a silná vůně desinfekce.

Za pultem recepce sedí zhruba čtyřicetiletá žena tmavší pleti.

„Dobrý den, já jsem upadla a asi se mi něco pohnulo v koleni." pozdravím ji. Žena si pouze zívne a podá mi desky s formulářem, aniž by se při tom obtěžovala odtrhnout zrak od křížovky, co právě luští.

„A dost mě to bolí." dodám, protože mám pocit, že mě vůbec nepochopila.

„Tohle vyplnit a odevzdat." odpoví mi zcela bez zájmu.

„Nevím jestli jste ji slyšela, ale vážně je to dost akutní." vloží se do toho Hunter.

„Slyšela. Tak znova, tohle vyplnit, odevzdat a my vás potom zavoláme." odsekne a vrátí se k luštění křížovky.

„Prosím tě, pojď." zavrčím a vezmu si desky s propiskou. Hunter mě odtlačí k židlím a sám se na jednu z židlí postaví.

„Mají tu docela rušno, co?" uchechtne se, když se rozhlédne po místnosti, kde kromě nás a recepční není skoro nikdo.

„Hm." brouknu a prohlédnu si oboustranný formulář.

„Ukaž mi ho." vytrhne mi Hunter formulář a začne si ho pročítat. „K čemu jim jsou všechny tyhle informace?"

„Jak to mám vědět." pokrčím rameny. „Vrať mi ho, ať to můžu vyplnit a odevzdat."

„Ne. Velice rád ti pomůžu." usměje se a mrkne na mě.

„Tomu věřím." povzdychnu si a sepnu si vlasy gumičkou.

„Jméno?"

„Můžeš hádat." zakřením se.

„Příjmení je Baker?"

„Ne. Že se tak jmenuje Matt, Bella a Aiden neznamená, že se tak budu jmenovat i já."

„Promiň." omluví se Hunter.

„Já mám pořád příjmení po svým tátovi. Jmenuji se Jade Olivia Fuller." vydechnu a podívám se na Huntera.

„No, tak to bych doopravdy neuhodl." zasměje se a zapíše to do formuláře. „Počkej, říkala si Fuller?"

„Jo... Proč?"

„Jen... mi to přijde povědomý." pokrčí rameny a vyptává se na další otázky z formuláře.

„Už bude konec?" zaúpím. Vážně se ptají na všechno.

„Skoro. Co tvůj sexuální život?"

„Cože?" vyjeknu a pokusím se mu vytrhnout desky z rukou.

„Oni se na to ale vážně ptají." zazubí se. „Takže aktivní nebo ne?"

„Ne." syknu.

„A byl už nějaký?"

„Ne." polknu a přiložím si flašku vody, kterou mi Hunter koupil v automatu, k tváři. Třeba díky ní nebudu tak rudá.

„Ne? A nechceš to napravit?" řekne, položí mi ruku na stehno a ani se nesnaží skrýt své pobavení.

„Ne!" vyjeknu trochu víc nahlas, než jsem chtěla a automaticky rukou Huntera odstrčím. „A už to nikdy nedělej!" přecedím skrz zuby. Všechny sympatie jsou opět pryč.

„Těhotná jsi?"

„Nejsem!"

„V tom případě se přesuneme k další otázce. Co tvůj menstruační cyklus?"

„O tom se s tebou nebudu bavit."

„Takže píšu právě probíhá."

„Idiote!" prsknu a hodím po něm flašku s vodou.

„To jsem si nezasloužil." rozesměje se, zvedne se a odnese formulář na recepci.

„Právě naopak!" křiknu za ním. Ne, to by nešlo. Je sice hezký, ale fakt, že chce ojet všechno co dýchá, to kazí.

Žena si od něho formulář převezme a začne ho přepisovat do počítače. Po pár minutách se otevřou dveře do ordinace a z nich vyjde drobný chlap v bílém plášti. Může být starý tak jako Matthew, ale díky pleši, brýlím a malému bříšku vypadá podstatně hůř.

„Slečna Fuller." zavolá a já se přihlásím. „Jste na řadě."

Chci dojet do ordinace na vozíčku sama, ale Hunter ke mě přiběhne a odveze mě. Když odchází z ordinace, otočí se ve dveřích a nervózně se podívá na doktora.

„Děje se něco?" zeptá se a posune si brýle výš po nose.

„Ne, jen si dejte pozor, řekl bych, že má bolestivou menstruaci a je pěkně nepříjemná."

Breaking summerKde žijí příběhy. Začni objevovat