Breaking summer

(21)

„Tak si přece jen dorazila, to je moc dobře." vydechne si úlevou Matt.

„Vůbec nechápu, proč tady je, když ani není oddílový vedoucí." odkašle si Kate. Řekne to poměrně nahlas, chce abych to slyšela já i ostatní. K mému překvapení je jediná, které to vadí.

„Kate, ty se hlavně starej o to, aby jsi dělala co máš a byla ty dobrým vedoucím. Ne jako loni." odkašle si schválně Tyler a ostatní se pobaveně zasmějí.

„Tak toho necháme, všichni jsme stejně důležití." zastaví je Matt. „Nechci vidět, že se dohadujete před dětmi. Ty musí vědět, že táhneme za jeden provaz a můžou se na nás spolehnout na všechny."

„Matthew má pravdu. Měla by jsi se uklidnit, Kate." souhlasí Samantha. Kate se netváří dvakrát nadšeně, ale očividně má ze Samanthy respekt a pouze něco zašeptá do ucha Mandy, která se rozhihňá.

„Fajn, když jsme tady všichni, můžeme začít. Posaď se prosím, Jade." vydechne Matt a sám se postaví, aby na něj všichni viděli.

„Myslím si, že jsme první den zvládnuli velmi dobře a za to vám patři veliké díky. Zítra je neděle, tak dětem posuneme budíček na osmou a zrušíme rozcvičku. Budíček pro vedoucí bude v půl osmý, prosím, vstaňte všichni včas, nechci řešit ty samé problémy jako loni, letos máme nových problému víc než dost." pohlédne významně Matthew na Kate, která si založí ruce na prsou a sesune se otráveně na židli.

„Po snídani bude následovat dopolední výuka. Vybrali jste všichni od dětí ty ankety?"

„Ankety?" pošeptám Belle do ucha.

„No takový průzkum. Někdo se chce učit hrát na kytaru a někdo chce hrát třeba fotbal, musíme si ty děti přerozdělit podle zájmů. Nikdo nebude chodit na všechno..." odpoví mi šeptem Bella a dál se soustředí na to, co říká Matt.

„Dobře, ráno vám dám přesné seznamy dětí, které budou chodit na výuku právě k vám. A teď k odpolední hře, Libby, můžeš?" předá slovo Matt Libby, která si stoupne vedle něj a otevře si své desky.

„První hra bude běhací. Zahrajeme si jí u lesa za malou loukou a budu potřebovat malou pomoc s přípravou." rozhlédne se po jídelně aby zjistila, zda se někdo hlásí dobrovolně. Bellina ruka automaticky vystřelí vzhůru, stejně tak jako Hunterova.

„Dobře, to by mohlo stačit. Nebo se chce ještě někdo přidat?" zeptá se a podívá se mi zpříma do očí. Není mi to moc příjemné a nejraději bych se vypařila.

„Nevadí. Na stromech budou rozmístěné kartičky s kousky slov. Někdy na kartičce bude celé slovo a někdy tam bude jen jeho část. Ty kartičky budou označeny číslem a barvou družin. Děti se seřadí do řady od nejmenšího po největšího a budou štafetově pro kartičky běhat. Aby to nebylo tak snadné, budou muset nosit kartičky popořadě, začnou jedničkou, pak přinesou dvojku, trojku... vás vedoucí poprosím, aby jste na ně dohlédli, přece jen hrajeme hru a nechceme podvádět." pousměje se a stejně jako Matt předtím, podívá se i ona významně na Kate.

„Slova dají dohromady větu, která v sobě ukrývá bojový název jejich družiny, k vyluštění budou mít k dispozici takový klíč. Vyhrává ta družina, která svůj název vyluští nejrychleji. Samozřejmě to musí být správně."

„Kolik těch kartiček bude?" zeptá se Hunter.

„Rovných sto. A každá družina bude mít úplně jinou větu, takže je nesmysl nosit kartičky jiných družin. A za schovávání nebo ničení kartiček ostatních družin bude diskvalifikace a daná družina skončí automaticky na posledním místě, tak na to děti upozorněte. Nějaké dotazy?"

Když nikdo nic nenamítá a na nic se neptá, Libby předá zpátky slovo Mattovi a ten nám popřeje příjemnou volnou zábavu.

Hunter, Tyler, Kate a ostatní se začnou zvedat ze židlí, zatímco všichni starší vedoucí zůstanou v jídelně.

„Jdeme do bažiny, půjdeš s námi doufám, nebo chceš být tady s radou starších?" zazubí se významně Bella  a pohodí hlavou směrem k Mattovi.

„Do bažiny?" zopakuju nedůvěřivě.

„Neboj, to je jen přezdívka pro tu budovu na trávení volného času."

„Spíš jsem myslela, že bych se vrátila do chatky..."

„Tak to v žádném případě, Jade. Nenechám tě tvoji první noc tady trávit o samotě."

„Já, já nevím..." zarazím se při pohledu na Kate a Huntera. Hunter jako by věděl, nad čím přemýšlím a podívá se na mě. V tu chvíli pohledem uhnu. Přijde k nám a Bellu obejme okolo ramen.

„Proč vám to tak trvá?"

„Jade se nechce jít." odpoví mu Bella a tváře se ji začervenají.

„Pojď, bude sranda." podá mi Hunter ruku, aby mi pomohl vstát. Dělám, jako že ji nevidím.

„Jak myslíš, víc tě přemlouvat nebudu." řekne posmutněle Bella a s Hunterem odejdou. Popřeju Mattovi dobrou noc a naštvaně jídelnu opustím. Měla jsem jít s nimi...