DAMn. |STARKER|

První zápalka

Zhluboka se nadechnu a utřídím si myšlenky. Není jednoduché jako vypravěč začít popisovat události, co se před několika měsíci odehrály. Až bych si upřímně odkašlal, dávka takového adrenalinu by někomu vystačila na celý rok, nebo možná několik staletí.

Promnu si kořen nosu, vše mám poslední dobu stažené, bolavé a celkově jsem jeden oteklej nerv.

Ale kdo by nebyl? Na mém místě! Musím se ironicky zasmát. Když dorazím před vysokou budovu, ke které jsem dostal jasný rozkaz, že mám dojít po svých (žádný Spiderman uber), ošiju se. Ještě teď vidím ten jeho vážný výraz. A i tak se musí chovat odměřeně když.. když. Zrudnu a radši svoje myšlenky upozadím.

Možná to všechno začalo tady... Zauvažuji při pohledu na přeskakující čísla ve výtahu. Plno šílených situací začíná právě tady, když čekáme, že dojedeme tam, kam chceme. Někdy nás však zaveze na jiná místa i když zahnout se zdá zcela nemožné.

Právě doposud jsem dokázal předpovídat plno věcí ve svém životě. Například to, že svoje noční procházky po městě před May dlouho neutajím. Jak jsem čekal, její záludná liščí povaha vše odhalila a ještě mě v tom dost kvalitně vykoupala. Ale pochopil jsem, šok to musel být velký.

Nebo, že vás přestane s přibývajícím věkem bavit lego. A není zcela jasné, jestli je to způsobené přívalem nových starostí a tíhou očekávání společnosti a nebo vás hold začnou bavit nové věci. A tady bych se dovolil zastavit. Právě tahle kombinace u mě zavinila tenhle bezbožnej životní převrat.

Protože, když se konečně sesbíráte a uvědomíte si, že na větu: A co z tebe bude? Čím si budeš vydělávat? Existuje odpověď a to činem, který vás dostane na rozcestí, kde si můžete vybrat.

Pozn.: hlavně se z toho neposer.

Samozřejmě, že nabídka stáže u samotného Tonyho Starka ti přijde jako nejlepší volba, kdo by pro tuhle příležitost nevraždil. Jenže já od těch nepolíbenejch narozdíl věděl, do čeho jdu.

Ne, že by Anthony nebyl skvělý a vyjimečný muž... Ale tam byl problém jinej, někdo tak jedinečnej měl i nezvyklý charakter. A ta osobnost byla to, co jsem doteď nestrávil.

Naše třecí plošky se začaly opracovávat už v raném stádiu našeho vztahu. Vždy měl co říct a málokdy to byl souhlas. Dary od něj mi létaly před vchod stejně rychle, jak mi je sbíral. Úkol se rychle měnil na zákaz, který mě jasně utvrzoval v tom, že další sebemenší pohyb bude chyba.

Zprvu jsem nechápal ten úzkostný strach o moje zdraví. Ale pak jsem se jednoduše smířil s tím, že Stark neměl rád věci, které nešly podle jeho plánu, nedaly se hlídat a jednaly dle vlastního uvážení. Když si s Friday spokojeně pobrukovali, mě pro změnu zpražil pohledem.

Takže ano, těšil jsem se. Hlavně, když jsem slyšel, že budu pracovat přímo spolu s ním. Prý nikoho jiného nemůže ani cejtit. Což už mi samotnému přišlo jako vtip. Věděl jsem, že mě má Pepper ráda a vidí ve mně neškodnou společnost. Takže ve finále jsem byl jediná volba. Tony je hlava společnosti a Pepper krkem, který tou hlavu otáčí.

Byl to první den stáže. Týden po mých sedmnáctých narozeninách a po masáži May a jejich kamarádek, kde jsem sebral odvahu a něco se svým životem udělat. Asi mi už nebude procházet skákání zadarmo po střechách. Protože krom obvyklé vyděračské věty- "co z tebe bude" se připojilo "a co budeš dělat až tu nebudu". A na to jsem už nervy neměl.

Chápal jsem její obavy, ale radši bych makal v autodílně.. Než...

Dřív, než jsem stihl spunktovat útěk, se dveře do rozložitého apartmánu otevřely. Moji snahu zůstat chvíli o samotě zničila hned Friday.