Smaragdy✔️ (Karl Jacobs FF)

Kapitola XXXIII <potrubí>

Bylo to pryč.
To si myslela než se někomu podařilo rozrazit dveře, jenže toho čekala obrovská vlna vody. Ta vlna která vytopila benzínku vynesla ven Ari. Karl, hned jak ji viděl, tak se k ní rozběhl. Její bezvládné tělo tam leželo bez života. Karl se k ní sklonil a položil jí hlavu na hruď. Pak zvedl hlavu a začal jí rukama stlačovat hrudník. Po chvíli toho nechal a něžně položil své rty na ty její. Zhluboka se nosem nadechl a provedl umělé dýchání. Pak se odtáhl a pokračoval v masáži srdce. Ari se pořád neprobouzela. Myslel si, že jí ztratí. Znovu se zhluboka nadechl a vdechl jí do jejích úst kyslík. Její rty byly velmi něžné.

,,Prosím Ari probuď se." prosil ji.

♡♥︎♡

,,Kde to jsem?" vykřikla Ari. Před chvílí byla ve vodě a teď sedí na lavičce u lesa kde si s Clayem a Dristou hráli jako malí. K ní se přibližovala neznámá postava. Po chvíli si sundala kápi, tím pádem jí mohla Ari pohlédnout do obličeje.

,,Zoey, co ty tu děláš? Spíš co tu dělám já. Jsem mrtvá?" vyjekla Ari. Viděla před sebou svoji kamarádku.

,,Moc otázek Ari. Já tu jsem jako rozcestník, pro cesty na které se vydáš." začala Zoey ale Ari ji přerušila.

,,Ty jsi mrtvá? Potkala jsi Claye?" zeptala se znovu, ale tentokrát trochu pomaleji a rozvážněji.

,,Já jsem mrtvá, ale ty nemusíš být. Svět je veliký. Moje smrt byla obětování. Bylo to při nepovedené vloupávačce. Obětovala jsem se pro někoho blízkého. Teď je vše na tobě. Jestli se chceš vrátit nebo půjdeš se mnou na posmrtnou cestu." Zoey jí dala na výběr.

,,Musím se tam vrátit?" zaváhala Ari. Zoey se na ní podívala. Obě seděly na lavičce.

,,To je jen na tobě, ale ten kluk, tomu na tobě sakra záleží a teď bojuje pro tvůj život." doporučila jí Zoey. Ari zaváhala.

,,A navíc co Patches, to by měla přijít o dalšího člověka ke kterému přilnula? Zamysli se nad tím. Je to jen na tobě. Pokud by ses rozhodla žít, nesmutni ale nezapomeň." poté Zoey zmizela. Bylo to jen na Ari. Před očima jí znovu míhal život. Má si vybrat. Své dvojče nebo Karl. Nikdy by si nemyslela, že jí něco takového napadne, ale to co si zvolila jde vždy změnit na to druhé. Před pár dny by nevěřila, že si zvolila život. Najednou byla zpět v realitě. Vyprskla vodu co měla v puse. Byla mokrá od hlavy k patě. Nad ní se skláněl Karl. Vytáhl jí z tý vody a položil na nějaké suché místo. Ari zachytila jeho ustaraný úsměv.

,,Co se stalo?" zeptala se Ari. Karl se na ní podíval.

,,Neměl bych se ptát spíš já?" odpověděl jí otázkou Karl. Pravda na tom byla.

,,No, tak když jsem si myla ruce tak tam něco prasklo a mě to zatopilo v tý místnosti." vysvětlila ve zkratce posledních několik minut.

,,Aha," z jeho hlasu bylo cítit zklamání. Asi čekal něco akčnějšího a ne jen podělané potrubí. Karl viděl jak se Ari klepe zimou, tak jí pomohl na nohy a vydali se společně do auta aby se tam Ari mohla převléct do suchého oblečení a osušit se, protože měla zápal plic a touhle nehodou se jí ještě zhorší. Ari si našla suché věci a Karl ji nechal v autě samotnou, aby se mohla převléct. Mezitím šel něco řešit s majitelem benzínky. Ari se nejdříve osušila a pak se neohrabaně převlékla do čistých džín a trička. Na to si natáhla mikinu a našla dokonce i suché boty. Zkusila si vysušit i vlasy, ale měla je moc dlouhé, tak si je zabalila do turbanu z ručníku. Vystoupila z auta a zamkla ho. Nějak se vrátila zpět do budovy benzínové pumpy. Ještě než vešla dovnitř, uslyšela dost zajímavý rozhovor.