Kapitola XXVI <Dream our beloved>

87 18 2
                                    

,,Před pár dny nás opustil náš milovaný, bratr, dvojče, syn, synovec, přítel, kamarád a hráč Minecraftu v pokojné smrti." uvedla svůj proslov Drista. Dreamova rodina nechtěla faráře aby to uváděl, Drista stačila. Uvedla to dokonale, ale Ari si všimla jak se jí leskne nepatrná slza na tváři.
,,Můj bratr byl čestný člověk. Nebál se promluvit a miloval Minecraft. Prožili jsme spolu úžasné dětství. Vždy byl ke mně hodný, jeho kamarádi ho měli rádi a byl vzorem nejen pro mě, ale i pro spoustu jeho fanoušků. Jeho smrt nás všechny zasáhla a všem nám moc chybí." vzpomínala Drista. Hned v proslovech pokračovala Ari.
,,Clay a já jsme si byli vždycky blízcí. Byli jsme dvojčata, takže by bylo neobvyklé kdyby ne. Pamatuji si, jak jsme bojovali s dřevenými mečemi, které nám táta vyrobil, o království z krabic. Bylo to až přehnaně nerozhodné. Vždycky tu pro mě byl když jsem neměla nikoho jiného. Byl tu vždy pro nás všechny, v nejlepších i nejhorších chvílích. Když bylo těžko nebo když byla párty doba. Nevím jaký bude život bez něj, ale doufejme že dobrý. Vzpomínejme na něj v dobrém. Jak dobrém, nejlepším." dokončila svou řeč Ari s respektem ve tvářích většiny přítomných. Po jejím proslovu se vydali ho pohřbít. Rakev nesl jeho otec, Nick, Nickův otec, George, Karl a Alex. Destiny, Drista a Ari zpívali Arcade od Duncana Laurence. Než jeho rakev spustili do země, Ari a Drista k ní přistoupily s jeho maskou v ruce. Jeho rakev byla otevřená a tak mu ty dvě navlékly bílou masku se smajlíkem na obličej aby i po jeho smrti byl jeho obličej anonymní.
,,Neboj, pomstím tě." pošeptala Ari, než k rakvi pustila přítomné. S Dristou se posadily na nedalekou lavičku. Po chvíli si k nim přisedl i George.
,,Jak to zvládáš?" zeptala se ho Ari. Moc v pořádku nevypadal.
,,Jde to. Zítra letím zpět do Británie, nechci vás tu moc dlouho zatěžovat." odpověděl jí.
,,Vždyť nás nezatěžuješ, byl jsi jeho kamarád, byl, tak jsi u nás navždy vítaný." namítla Ari. V tom byla upřímná. Nikdy by nenechala Clayovy kamarády ve štychu. On byl její dvojče a tak musela bránit v to co věřil. V přátelství.
,,Je to bez něj těžké." Přisedla si k nim právě příchozí Destiny v nádherných černých šatech. Patches, která se doteď choulila u Ari na klíně se přesunula k Georgovi do náruče a uklidňovala ho. Byl to roztomilý pohled. Bohužel, ve špatných podmínkách. Drista podala Ari kyblík a štětec. Koneckonců, už od rakve odcházeli poslední. Ari opatrně uzavřela rakev a s Dristou si namočily štětcem ruce od světlezelené barvy. Opatrně zanechaly otisky svých rukou na rakvi svého bratra. Ari tam nakonec ještě dopsala Dream our beloved. Poté hrobníci spustili rakev do země. Ari se mezitím stavila u sebe v autě a donesla růže. Nádherné zeleno-bílé růže se třpytily na lednovém slunci. Opatrně je mu hodila. Stejně jako zbytek ostatních lidí. Pak se pochodem všichni vydali do nedaleké restaurace Dreama zajíst a zapít. Ari si sedla mezi svoji mamku a Dristu. Vedle Dristy seděla Destiny a naproti nim Nick, George, Karl a Quackity. Zbytek přítomných se rozesadil okolo dlouhého stolu. Byli slušně oblečení a v obličeji se dalo poznat jak jim chybí Dream. Bylo smutné vidět ty smutné tváře. Hrála tam uklidňující hudba z jukeboxu a všichni se dobře bavili. Ari popíjela dobré, červené víno, vyráběné v evropském státě zvaném Česká Republika. Hlídala Patches a smutnila. V hlavě ji pořád bděla otázka. Proč? Proč by někdo zabíjel Claye? Jednou ji to dožene k šílenství. Znovu se zapřemýšlela nad Karlovou otázkou.
Myslíš že by tu byla šance že by tvůj bratr žil? Lámalo jí to srdce, i když věděla že každou maličkostí, co spraví ve svém životě nebo každého člověka, kterého z něj vyžene se jí bratr nevrátí. Možná by Karlovi mohla odpustit. Ne, na to kašle, bude lepší když si k sobě moc blízko nepustí žádnou osobu, kterou by mohla ztratit. Konečně se rozhodla. Dnes večer se sbalí a odjede zpět do Melbourne. Patches jí k životu postačí. Nechtěla zatěžovat své blízké svýmy problémy. Bude to tak nejlepší. Číšník jí donesl těstoviny které si objednala. Drista a Destiny si objednaly maso s rýží. Po chvilce jídla si začala Drista stěžovat že jí to nechutná. Ari si to tedy s ní vyměnila, protože ani to její jídlo nebylo pětihvězdičkové. Dest taky nebyla spokojená se svým jídlem tak začala od Dristy ujídat jídlo které dříve patřilo Ari.
,,Dělíte se hmmm?" zeptal se jich kluk známý pod jménem Fundy. Drista se rozesmála a Destiny se začala dusit těstovinou kterou měla v puse. Ari to rozesmálo. Konečně něco v několika dnech. Destiny se ale dusila dál. Drista se na ní podívala pohledem Bitch, you ok? Nakonec se jí to s pomocí Nicka podařilo spolknout aniž by se zadusila.
,,Nechci nic říkat, ale měla by ses přestat dusit vším co sníš." napomenul jí Nick. Znal svou sestru velmi dobře. Ari je oba poznala když jí bylo dvanáct. V létě, pár dní po narozeninách jí a Claye. Seděli tehdy na zahradě a grilovali. V tom na příjezdovou cestu sousedního domu zaparkovalo stěhovací auto. Hned za ním osobní auto, ze kterého vystoupili dvě děti. Byli podobného věku jako ona s Dreamem a Dristou. Do konce léta se z nich stali nejlepší kamarádi. Několik let se spolu baví a teď jsou na pohřbu jednoho z jejich řad. Bylo to smutné. Jak by to dopadlo kdyby zemřel někdo jiný? Třeba ona nebo třeba Destiny. Na to ani nemohla pomyslet, ale v některých chvílích by si Ari se svým bratrem ráda vyměnila místa. Bohužel to nešlo, tak alespoň mohla nést jeho odkaz. Na prstě jí pořád zůstával prsten který nebyl její. Když ho měla, cítila se ve větším bezpečí. Nevěděla proč, ale byl to příjemný pocit. Dojedla svůj oběd a pak si jen povídala s přáteli. Popíjela víno a občas si vzala něco z nachystaného občerstvení. Nejvíce jí chutnaly čokoládové bonbony. Měla co dělat aby nechala ostatním. Večer se pomalu blížil a Destiny se ještě třikrát málem udusila. Ari občas pohled stočila na Karla, ale vždy během chvíle odvrátila oči někam jinam.

,,Smím se zeptat na pár otázek pro rádio? Jsem Kevin a vy nejspíš budete Ariana." zeptal se Kevin kterého slyšela v rádiu před pár hodinami.

,,To budu já, na co jste se chtěl zep..." nedořekla Ari větu, protože se před ní nacpala Destiny.

,,Co si tu do prdele dovolujete, je to snad váš pohřeb? Zmizte než bude. Tak bude to kurva?" vyhnala ho s výhružkou Dest. Chudák Kevin se odplížil z budovy.
,,To jsi nemusela, vypadal mile." upozornila ji Drista. Dest jen pokrčila rameny a sedla si nazpět na židli. Blížil se konec. Naposledy si s pár milými lidmi popovídala a pak odešla ke svému autu. Posadila se dovnitř a zapřemýšlela se.

,,Kurva." sykla když si uvědomila, že zapomněla Patches v restauraci. Doběhla zpět dovnitř a našla ji bloumající pod stolem. Opatrně si ji vzala do náruče a odešla. V autě si Patches zalezla do deky na zadním sedadle. Usnula. Vypadala roztomile. Ari se na ní koukala pyšně. Přenesla se přes smrt Dreama. Ne jako Ari, kterou to užíralo doteď. Proč se to muselo stát zrovna jí? Na to nedokázala odpovědět jasně. Ari nabrala do plic vzduch, ale někdo jí zaklepal na okno.

Ajjj další otevřený konec. Kdo to bude hmmmmmmmm. Díky za podporu, je to neskutečný. Blíží se konec roku a já se snažím vyškrábat alespoň k ,,dobrým" známkám. No doufejme že se to povede nejen mně ale i vám. Good luck.
Byee

Smaragdy✔️ (Karl Jacobs FF)Kde žijí příběhy. Začni objevovat