Začal zvonit mobil. Byla to její mamka.
,,No mami, já teď úplně nemůžu, řídím" pozravila a mírně ji odbila Ari.
,,Nebudu rušit, jenom kdy se vrátíte?" zeptala se její mamka.
,,Do deseti minut, asi, nevím jestli nebude někde kolona. Už musím končit. Ahoj." rozloučila se Ari a zavěsila. Pár minut jeli než se dostali do ulice ve které vyrůstala. Byl to příjemný pocit, hlavně protože když odejde do svého pokoje, nebude muset poslouchat Clayovo neustálé mumlání že je zaskládanej taškama. Byla to pravda, ale Drista a Destiny dopadly stejně. Ariino auto nebylo nafukovací. Zaparkovala na příjezdové cestě a s pomocí svých sourozenců a Destiny vyložili auto. Rozebrali si své tašky a odebrali se do svých pokojů. Dream počkal na George, který jel v Karlově autě, které přijelo pár minut po nich, protože museli natankovat benzín. Ověšení taškami se vypakovali a šli si projít věci, za které si vyluxovali peněženku. Destiny už někomu volala, jestli by si nezahrál bedwars. Ari odešla do svého pokoje a začala si znovu zkoušet věci co si nakoupila. Nejvíc byla zamilovaná do červené kožené bundy. Nikdy nebude dostatek takových bund. Tvořily tak dvě třetiny co nosila. Zbytek byly mikiny nebo svetry. Prohlížela si zbytek svého nákupu. Pohled jí skončil na knize, kterou jí dal knihovník zdarma. Vytáhla jí z tašky a odnesla do knihovny. Možná někdy jindy. Vysbírala z tašek svíčky a rozmístila si je po pokoji. Některé dala na poličky, některé na stoly a jednu dokonce i do koupelny. Rozhodla se převléct do mikiny kterou si koupili všichni. Byla nesmírně pohodlná. Ari zvedla oblečení z postele kam jej před pár momenty hodila a uklidila ho do skříně. Všimla si jaký tam má nepořádek. Rozhodla se jej uklidit. Krabice od bot se vzpomínkama. Tu nejvíce na kraji vyndala a otevřela. Plná knížek. Pomalu všechny vytáhla a prolistovala nimi. Ari odmalička milovala knihy což ji vedlo k tomu si kupovat každou knihu, kterou jí někdo doporučil. Kdysi z nich byla úplně paf. Jak jinak. Rozhodla se, že si je s sebou vezme do Melbourne. Donesla krabici ke kufru který se válel v rohu místnosti. Rozhodla se, že půjde prohrabávat svoji skříň. Vytáhla další krabici. Opatrně ji otevřela a nahlédla dovnitř. Byla plná kamínků. Byly z jednoho výletu u řeky. Brodili se tam a soutěžili kdo najde nejhezčí kamínek. Ari začaly unášet vzpomínky. Pamatovala si že nakonec vyhrála Drista, ale v kategorii kdo jich má nejvíce vyhrála Ari. Stekla jí po tváři slza. Za ní hned další a další. Někdo zaklepal. Otřela si slzy z tváře a nechala klepající osobu vstoupit. Byl to Karl. Měl na sobě stejnou mikinu jako ona, neboli mikinu, kterou si všichni kupovali jako matching. Když ji viděl rozhodl se zeptat co se děje.
,,Co se stalo?",,Nic, jen si uklízím skříň." odpověděla a popotáhla.
,,Nevypadáš úplně v pořádku." upozornil ji Karl.
,,Jen jsem se rozhodla uklidit si ve skříni a našla něco co mi připomnělo dětství." Ari stékaly slzy po tváři. Karl ji šetrně objal. Ari to ocenila. Milovala objetí a zvlášť když se cítila pod psa.
,,Utěšovat mě ale nebyl důvod kvůli kterýmu jsi přišel." poznamenala Ari když se odtáhli z objetí. Karl od ní odstoupil a rozhodl se jí říct proč přišel.
,,Sapn- Nick našel nějakou Minecraft mapu s parkourem tak chtěl abychom se všichni přišli podívat jak to poboří." vysvětlil. Ari se na něj podívala rudýma očima.
,,Přijdu, jen se trochu dám do kupy." odpověděla mu a on odešel z místnosti. Otřela si slzy a krabice uklidila nazpět do skříně. Vzpomínání na jindy, teď si jde užívat dokud to jde. Zhluboka se nadechla a vyrazila směrem pokoj jejího idiotského souseda. Před jeho domem potkala své sourozence, Karla a George, kteří se snažili dostat dovnitř. Karl si ty dveře zabouchl a Sapnap nereagoval.,,Bušící symfonie?" zeptal se Clay svého dvojčete.
,,Že se ptáš..." odvětila, přičemž oba odstrčili své přátele a začali bušit, zvonit a klepat na dveře. Sapnapovi rodiče byli s těma Ariinýma v kině, takže v domě byli jen Destiny a Nick. Po nějaké době se ke dveřím dohrabal Nick, kterého už začala štvát bušící symfonie. Proč asi. Sundali si boty a vyrazili společně do Nickova pokoje. Ten se cestou chlubil jak to má být jednoduché, ale když si sednul k počítači, zaváhal a během prvního skoku spadl.
,,Neříkal jsi že to poboříš?" rýpla si Drista když podělal první skok prvního levelu a odstrčila ho od počítače. Té se podařilo doskočit na druhý a pak spadla. Dream vyprskl smíchy a Drista ho zpražila, že když je tak chytrej tak ať si to jde vyzkoušet sám. Spadl tam kde Sapnap, přičemž se příšerně nasral a začal nadávat jako špaček. Další byla na řadě Ari. Dostala se z nich nejdál, ale pak spadla, protože jí za krk dýchalo už moc lidí. Když byla na čtvrtém skoku, nevychytala to a spadla do voidu. Oni jí doopravdy věřili. Když spadla, vše co bylo slyšet byly zklamané hlasy. Další se k počítači nacpal Quackity, kterému to sice nešlo, ale dostal se na stejné místo jako Drista. Během chvíle si to všichni vyzkoušeli dvakrát a když Ari rozjížděla třetí kolo, dostala se na předposlední políčko. Její fanoušci za ní ji povzbuzovali a dávali sázky. V jejich očích se dala číst naděje, kterou do ní vsázeli. Poslední skok, teď nebo nikdy. Sapnapův Minecraftový avatar letěl snad nekonečně. Zvládla ten skok, nebo to zase podělali? Tyhle otázky se honili všem v hlavě a nikdo na ně nedokázal odpovědět, dokud jeho avatar nedopadl na poslední překážku, tím pádem měli první level za sebou. V tom momentě se spustila obrovská vlna radosti a řevu. Byli hrozně štastní a to je udržovalo ještě nějakou dobu, než zjistili že Destiny vedle streamuje. Ona neměla odhlučněné stěny, takže všechen ten řev slyšeli nejen její spoluhráči z Bedwars, ale i několik tisíc lidí kteří ji sledovali.
,,Na chvilku si odskočím." oznámila svým spoluhráčům Destiny s úsměvem a vydala se směr pokoj jejího bratra. Napochodovala si to tam a začala. Bohužel si zapomněla vypnout mikrofon takže to šlo vše slyšet.
,,Tak jste se úplně posrali žejo, já tam stremuju a snažím se hrát zkurvený bedwars a vy si tady v klídku vyřváváte hymnu USA. Hej hou?! Já vás slyšela a moji spoluhráči taky. Mám jen jedny nervy tak tu buďte kurva zticha do piči." seřvala je nekompromisně Destiny. Pak si odpochodovala zpět do svého pokoje a oznámila svůj návrat.
,,Tak jsem zpátky, stalo se mezitím něco důležitého?" zeptala se sladce. Purpled, Hannah a Boomer, se kterými hrála, umírali smíchy.
,,Co že tam dělali?" zeptal se smíchy dusící se Purpled.
,,Hráli těžkou parkour mapu, asi." uvažovala teoreticky Destiny. Možná to byla pravda, možná ne, ale jak to bylo u jejího bratra v pokoji. Ari byla hvězda, Nick se stal špatným hledačem map a Karl s Georgem tančili vítězoslavný taneček.
,,Hele, není mi moc dobře, půjdu si lehnout." oznámil Dream. Je pravda, že se za posledních několik hodin cpal prvním posledním. Odešel a zbytek party pokračovali v parkouru. Po pár minutách se Ari podívala na zprávu co jí přišla. Účetnictví.,,Kurva, lidi musím jít, nemám hotový účetnictví a jestli ho do dvou hodin nedám, bude můj byznys v hajzlu. Mějte se." S těmito slovy odešla z pokoje a sprintovala domů. Cestou hledala po kapsách klíče, protože byl dům zamčený. Uvnitř se rychle vrhla do svého pokoje ale ještě předtím šla zkontrolovat své dvojče. Něžně zaklepala na dveře jeho pokoje a vstoupila. V posteli ani nide v pokoji nebyl. Měl otevřené dveře do koupelny. Ari tam opatrně vstoupila a při pohledu co je uvnitř zaječela.
Co si myslíte že tam bude hm?? Nebudu spoilerovat, slibuju. No píšu to dost večer takže todle nemůže být moc dlouhý.
ByEEEE
ČTEŠ
Smaragdy✔️ (Karl Jacobs FF)
FanfikceAri se konečně zbavila toxického vztahu, když díky svému bratru potká milého kluka, do kterého se hned zamiluje. Život jí ale často nehraje do karet a svýma smaragdovýma očima nevidí, že by se dožila dalšího rána. A kolik lidí ztratí, než bude konec...