Smaragdy✔️ (Karl Jacobs FF)

Kapitola XXXV <stránka z deníku>

Ari začal zvonit mobil. Zvedla se od jídelního stolu a vydala se ho zvednout do chodby. Volala jí Destiny.

,,Ahoj, co potřebuješ?" zeptala se Ari.

,,Nejdeš si zahrát na SMP? Bez streamování, jen chillovat." zeptala se jí Dest. Ari by zakývala hlavou, ale došlo jí, že je s Destiny na telefonu.

,,Jo zahraju si." odpověděla Ari. ,,A počkej, teď?" zeptala se Ari než Destiny zavěsila.

,,Jo teď." odpověděla bez váhání Dest.

,,Tak čau, uslyšíme se voice chatu, byee!" rozloučila se Ari a zavěsila.

,,Jdu si zahrát s Destiny na Smp, nechceš se přidat?" zeptala se Karla.

,,Nemůžu, nemám zapojený a nastavený počítač." odpověděl Karl.

,,To už slibuješ dva týdny že to uděláš a pořád nic." vyčetla mu. On jen pokrčil rameny. Ari se vydala do svého pokoje a zapla počítač. Počkala než naběhl a pak se ihned připojila do Discord callu k Destiny. Ukázalo se že tam je nejen Dest ale i Ranboo, Drista a Tommy. Po čase se začínali připojovat i další.

,,Ahoooj!" pozdravila Ari když se jí podařilo připojit mikrofon.

,,Ahoj, už jsi ve hře?" zeptala se Drista.

,,Ne, teprve ji startuju." odpověděla Ari. Počkala až se jí rozjede Minecraft a pak se připojila na Dream Smp. Dlouho tu nebyla. Nevěděla jestli tři dny se dají považovat za dlouho ale neřešila to. Společně brázdili Nether, stavěli mrakodrap do skylimitu a pak z něho trénovali skoky. Protože pod ním vykopali několik jednoblokových děr a do toho dali vodu. Největší zázrak byl když se člověk trefil. Nahoře na mrakodrapu měli chestky ve kterých měli věci aby až se dole rozmáznou o zem, nepřijdou o věci. Ari se to pořád nedařilo. Jednou ji ale z mrakodrapu shodil Tommy, který ji bouchl sekerou. Padala. Naštěstí to bylo ve stupidní kostičkové hře jinak by se asi bála. Nakonec se jí ale podařilo trefit do nejvzdálenějšího vodního příkopu který byl za nejvíc bodů. Byla šťastná, ale pořád nevyhrávala. Vrátila se zpět na střechu a zkusila to znovu. Trefa. Trefila se do toho stejného jak minule.

,,Hele Destiny, já vím že mám mizernou paměť, ale kdy a kde že jsi říkala že je ten tvůj zápas?" zeptala se Ari. Zaslechla jak se Destiny nadechla.

,,No, je to na pláži asi půl kilometru od té nemožně obrovské budovy, víš kterou myslím. Budou tam mít hodně jídla a pití. Hrajeme proti těm kravkám z Orlanda takže budu ráda když budeš podporovat moji mluvu, předem díky. Je to v sobotu třicátého dubna a začíná registrace v deset hodin. Doufám že přij-" zasekla se v půlce věty. Ve stejném Voice chatu byla totiž minimálně dvacítka lidí. Došlo jí že to omylem vyzvonila nemalému množství lidí. Ari mohla zřetelně slyšet jak toho nahlas lituje.

,,Já jsu takový debil, fakt. Nemůžu jednou držet hubu." nadávala Destiny než se odpojila ze hry a z vc. Ostatní si toho nevšímali a pokračovali ve svých blbostech na serveru. Ari se pak po chvíli vykecávání s Ranbooem také odpojila. Zkontrolovala ještě e-maily, ale nebylo tam nic moc důležitého. Vypla počítač a chystala se jít něco doma udělat i když měla uklizeno. Nemohla v posledních týdnech chodit moc do práce tak koukala na Netflix a uklízela. Najednou si všimla papíru na stole. Nepamatovala si že ho tam někdy dávala, ale věděla že má mizernou paměť takže se to tam mohlo objevit kdykoliv. Ten papír byl pravděpodobně vytržen z nějakého deníku. Opatrně ho vzala do ruky a rozevřela ho.