CELÉ JE TO JEN PODVOD...

6. LET...

„A Kurva...," zaklela jsem, když jsem viděla Filipa i s Nedvědem a kustody kolem, jak poukazují na hodinky. „To zase bude keců." S hlubokým nádechem jsem vyrazila jejich směrem, ještě jsem si odkašlala, protože to nejtěžší na téhle celé šarádě je kromě vzhledu ještě i hlas. Díky Bohu za to, že nějací kluci v mém věku skoro 20 let mluví pořád hodně vysoko. Trochu jsem si přichvátla a s kufrem dorazila k Filipovi. „Dobrý den, strašně se omluvám, ale to víte, od Plzně byla příšerná kolona." „A T.. Marku, to je dost, že jsi dorazil, už jsme málem odletěli bez tebe." Probodla jsem Filipa pohledem. Ten blb by mě prásknul sám a to to ještě ani nezačalo, bože, jednou toho Filipa zabiju sama. „Já vím, opravdu se omlouvám" „Dobrá, dobrá, tak teď se jdi odbavit ty, jak že jsi říkal to jméno? Jo Marku. Tamhle na tebe čeká Libor" „Ano, jsem Marek. Libor, Libor, jo támhle, díky moc a asi i nashle."

Dorazila jsem k Liborovi, co si budem, byla jsem lehce nervózní. Naštěstí začal on a já se proto uvolnila: „Tak ty jsi ten záhadný Marek jo, čau, já jsem Libor." „ Jo, to jsem já, těší mě, takže ty jsi mě dostal na starost jo, jako chůvička?" „Mě taky, ale ani ne, ostatní už měli hlad, takže už prošli a navíc se taky chtěli už zbavit těch paparazzi."usmál se. „Jo tak to chápu." „No, mně to zas až tak nevadí a navíc, ne že bych byl zvedavý jo, ale Pešán ohledně náhradníka nebyl až tak sdílný." „To se divím, že nic neřekl." Odpověděla jsem mu, když jsem už dávala kufr na pás a pomalu odcházela. „No, jako kdybys byl nějaký překvápko." „No, možná i jo, ale asi jsem jen do počtu." „Ale do počtu by vzali třeba někoho z extraligy, ale o tobě nikdo zatím neslyšel, Marek Kubík, to je úplně neznámé jméno ve světě hokeje." „To je pravda, ještě jsem nikde mezinárodně ani národně nehrál, ale zkušenosti mám, proto si mě Pešán asi vybral." „Tak tebe si vybral osobně jo, no tak to asi vážně budeš nějaká tajná zbraň." Uzavřel diskusi, protože jsme se už blížili k ostatním.

„Hej Hoší, to je TEN Mára, můžu ti říkat Mára, viď," „jo určitě, mně je to jedno," špitla jsem. „Tak to jsi ty, jo, seš mi povědomej." Řekl Michal Moravčík. Do hajzlu, vždyť on je taky Klatovák. „Tak to teda nevím odkud." zalhala jsem, snad si nevzpomene na incident z minulého léta, teď to vážně nebudu rozebírat, ale zjednodušeně-moje první auto, křižovatka na Domažličáku, jeho auto a prásk... . „Nemáš třeba ségru?" „Jo, to mám ale té je už 30." „Tak to ne, to jsem se asi spletl." „Ježiš, tak už ho nechte, chudáka, za chvíli z něj vy dva dostanete i to, co snídal." Dorazil do konverzace i Dominik Kubalík. Páni, ten je ale vysokej. „Jako kdybys ty nebyl zvědavej, co Kubalda?" „Nechte si toho, jo." Řekl a začal se smát.

Pak dorazil Pešán a už jsme si sedali do letadla. Šla jsem takticky jako poslední a našla si sedadlo, moje bylo u okna, které zůstalo prázdné, to jsem se i divila, ve prostřed seděl už Matěj a do uličky byl stočený Libor Hájek, který něco řešil s Filipem Chytilem na druhé straně. Nějakým zázrakem jsem se kolem nich protáhla a sedla si k oknu. Připoutala jsem se a hned se ke mně otočil Matěj. „Čau, hele my se ještě neviděli, já jsem Matěj." „Marek." „Vypadáš docela nervózně." „No hele docela i jo, přijdu si jako nějaký nový exemplář v ZOO." Oba jsme se zasmáli. „Jo, kámo, to znám, taky jsem si tak ze začátku připadal. Většina se tady už zná, my jsme nový kusy, ale ty, ty jsi daleko zajímavější. Hlavně teda pro Šuláka, ten je hodně zvědavej." „Jo, to jsem si všiml, ale taky jsem to i čekal, Pešán vám měl něco říct." „No to měl, ale většině to nevadí, jen občas Kovář sem tam něco řekne, hlavně od té doby, co zjistil, kolik ti je, prý: "dalšího zelenáče mi sem hodí, ještě ho nikdo neviděl, nikdo o něm ani neslyšel, ale hlavně, že je dobrej. Pokaždý prskal jak naježená kočka." „To jsem i čekal, že se někomu tohle celé líbit nebude." „A proč jsi se vlastně ukázal až teď a nehrál s námi i přípraváky?" „No to je přece jasný, jsem přece úplně nejlepší, hotová legenda, jak Gretzky, ba ještě lepší." Začala jsem se smát jeho obličeji a když pochopil, že si z něj dělám prdel, smál se taky. „Jasně, další vtipálek do party, to už tady máme Libora a Kubaldu s Vráničem-ti když se vidí tak jsou jak malí." „A co ty, ty nevtipkuješ, seš snad suchar?" „Já a suchar, děláš si kozy, Máří?" „Já ti dám takovou Máří.." „Ale copak, támhle ses chvástal Šulimu, že ti to je jedno jak ti kdo říká." „Jen počkej na ledě, ty Květinko, ti ukážu jak válíme u nás v Kraji." „Ale, pán obrací stejnou kartou, ještě jednou mi řekneš Květinko a na ledě nakopu prdel já tobě Máří." „Velká slova, malé činy, Květinko."...

***
Kdo by nepochopil mojí přezdívku Květinka... květina=Blume-německy. No a když se Matěj jmenuje Matěj Blümel...