►I will fulfill all dreams. I promise!♪♫ /Completed♥\

XXVIII. kapitola

Z pohledu Lucase:

,,Ta si jako vážně jen tak odjel?!''křikl jsme na Mikea.

,,Jo. A neřvi na mě nemůžu za to!''vrátil mi to stejným hlasem.

,,Promiň, jen. Nechci aby Rebecce ještě víc ublížil.''frustrovaný jsem se posadil na lavičku.

,,To už snad víc nejde.''ozval se Ashton.

,,Ashi.''bylo mi jasný s čím začne.

,,Já bych jí to v životě neudělal!''rozhazoval rukama.

,,Irwine drž hubu! Byla chyba už je to, že se k nám nastěhovala.''prohrábl sem si vlasy.

,,To neříkej Lukeu.''sedl si ke mě Mike. ,,Je to tvoje sestra.''přehodil ruku přes moje ramena.

,,Alespoň by jí ten idiot neublížil.''

Z pohledu Rebeccy:

Vylezla jsem ze třídy a přijala hovor.

,,Ano tati?''opřela jsem se o zeď a očekávala jeho hlas.

,,Ahoj Allison, máš ještě školu viď?''jako jediný mi říká pouze druhým jménem.

,,To nevadí tati a už povídej.''naléhala jsem.

,,Víš, All, neříká se to snadno, ale tvoje matka.''zlomil se mu hlas.

,,Tati! Co se stalo?!''prsty jsem projela kaštanové vlasy.

,,Mamka. Je v nemocnici.''šeptl.

,,Cože?! Proč?''

,,Pamatuješ jak sme tobě a bratrovi říkali, že se maminka vyléčila z rakoviny?''

,,Vy jste nám lhali.''řekla sem nevěřícně.

,,Vždycky si byla chytrá.''uslyšela jsem smích, který ve vteřině zase zmizel.

,,Ale vždyť nechodila vůbec na chemoterapie.''tomu nejde uvěřit.

,,Vzdala se léčby. Miláčku raději přijeď, nechci to řešit po telefonu.''řekl a típl mi to. Bez zaklepání jsem vešla do třídy, čapla tašku s věcmi a zase odešla. Učitelka si toho nejspíš ani nevšimla. Vždyť já se tam nemám jak dostat. Uvědomila jsem si u dveřích. Klucí auto nemají, tak mi zbývá jediná možnost.

Vyběhla jsem hned do druhého patra a šla ke dveřím s nápisem Ředitelna. S nejistotou jsem zaklepala a čekala na vyzvání, které se následně dostavilo. 

,,Dobrý den.''řekla jsem hned do jsem se ocitla uvnitř místnosti, je tu sám, naštěstí.

,,Ahoj Rebecco! Nečekal jsem tě tu.''zvedl se ze židle a obešel stůl. Namířil si to ke mě.

,,Aarone něco od tebe potřebuji.''ucítila jsem jeho ruku na mém boku.

,,A co přesně?''šeptl mi do tváře.

,,Odvézt do nemocnice.''jeho tělo náhle ztuhlo.

,,,Jsi v pořádku? Něco tě bolí?''odtáhl se ode mě.

,,Je tam moje matka.''jen co sem to dořekla, už bral klíčky ze stolu a táhl mě pryč k autu.

Z pohledu Caluma:

Musím jí vidět, vše jí vysvětlit do očí.Chci aby viděla jak moc mě to bolí.

Sedím na obrubníku před její školou s kyticí kopretin. Sice má končit až za hodinu, ale nesmím ji prošvihnout.

Otevřely se dveře a Rebecca vyšla ven. Postavil jsem se, ale nohy mi okamžitě zdřevěněly. Následoval jí Efron, ředitel. Ani si mě nevšimla, jen nalezla k němu do auta a hnali se pryč.

Nevěřím svým očím. Ona se snad mstí? Nebo je to obyčejná ...d*vka.