XXXIV.kapitola (The end♥)

72 11 4
                                    

Malý byt přeplněný krabicemi. Jediné do tu bylo je kuchyň, gauč a zařízená koupelna. Calum vybaluje a Rebecca kouká z okna odteď žije ve Španělsku.

,,Becc, já tě tu nechci nechávat samotnou.''přistoupil k ní. Opřel se bradou o její rameno a objal ji kolem pasu.

,,A já už nechci dělat potíže.''otočila se čelem k němu. Jejich skleněné oči se od sebe vpíjely, oříškové a modré. Šlo v nich vidět pouze bolest.

,,Miluju tě Rebecco.''šeptl Calum.

,,Ne. Já vím, že si mě nikdy nemiloval.''odtáhla se od něj. Chlapec se zarazil. Rebecca zvedla další krabici a nesla ji do ložnice. Calum ji následoval jen rychlejším krokem. Ona položila krabici a otočila se k němu, slzy se znovu prodraly napovrch. Chytl ji za obě zápěstí a přitáhl si ji k sobě, pevně ji objal.

,,To já tě vždy milovala.''šeptla do promočeného trika. Hladil ji po vlasech, které voněly po levanduli.

,,Už můžeš jít, já to tu zvládnu.''odtáhla se od něj nuceně, nejraději by ho nepustila.

,,Nechci odejít.''pohladil ji po tváři a setřel pár slz.

,,Nestihneš let.''sundala jeho ruku a kousek odstoupila. Calum sklopil hlavu, vzal si batoh a vyrazil ke dveřím. Stál čelem k nim, ale ani se nehnul. Batoh, který měl na rameni, nechal padnout na zem, otočil se a přeběhl znovu k Rebecce. Svoje rty natiskl na ty její, cítil jak mu také stékají slzy. Slzy, co vyjadřují tu pravou lásku k ní.

,,Na rozloučenou.''řekl, když rozpojil jejich rty a opřel čelo o její.

,,Naposledy.''dodala.

,,Ne.''usmál se, znovu jí políbil a odešel. Zůstala sama v novém bytě, na novém kontinentě. 17 272 km od své rodiny, svého bratra a svých přátel.

Zabořila se do gauče, Pohled zabodnutý do displaye mobilu. Její fotka s Calumem.

Vylekala se. Její zírání do mobilu přerušilo pípnutí oznamující zprávu.

Není  pravda, že jsem tě nikdy nemiloval. Miloval, vždycky jsem tě miloval a ani mi neuvěříš, jak sem byl s tebou šťastný. Když jsem mohl být s tebou každý den, když sem usínal vedle tebe a ráno následně se s tebou probouzet v náručí. Jak jsem tě musel opustit, když sme odjížděli na turné. Tam kde sem udělal tu chybu. Osudnou chybu co to ponořila hlouběji. Nechtěl jsem si přiznat, že tě miluju, že jsem se znovu do tebe zamiloval. Poznal jsem co je láska.. Je to především bolest, a proto jsem se toho bál. Viděl jsme jak se kapela pomalu rozpadá, proto jsem se ti nikdy neozval. Ten fakt, že teď sedím v taxíku a odjíždím na letiště a teprve teď si uvědomuju jak moc tě miluju. Znovu utíkám z boje.

Prosím, až dočteš moje  vylejvání srdíčka přijď na chodbu. -Cal

Položila mobil vedle sebe na gauč a pomalu se zvedla. Nejistým krokem se vydala ke dveřím. Ještě pomaleji chytla za kliku a otevřela.

,,Slíbil jsem, že tě nikdy neopustím.''pevně ji objal. ,,I když nebudeš chtít, já ho splním. Ať to stojí cokoliv. Miluju tě celým svým srdcem. Až si znovu vybojuji tvoje srdce, tak se budu těšit na každý ráno kdy se vedle tebe probudím. Každý ráno až do konce života. Jsi moje jediná a vyvolená.''

''I remember the day you told me you were leaving.''

''You said you'd be back.''

''This is the end. End of the game. The end of our game...''

Nechci aby každý můj příběh končil smutně :D

Tady je konec prvního dílu. Bylo by mi smutno kdybych nevěděla, že nebudu psát druhý díl :D

Těším se na pokračování :O Bude to hodně zajímavý .

With love Nikoletta♥

►I will fulfill all dreams. I promise!♪♫ /Completed♥\Kde žijí příběhy. Začni objevovat