XIII. kapitola

133 11 0
                                    

Snad rychlostí světla byly jeho rty přilepené na těch mých. Podívala sem se na něj z vykulenýma očima ,ale on je měl zavřený a užíval si polibek. Znovu se oddálil a prohlížel si mě. Chtěla sem ho políbit, ale nesmím. Nechci znovu ubližovat!

,,Miluju tě Rebecco Victorie Hemmings a takhle to bude, dokuď tě nezískám.''špitl a odešel.

,,Taky tě miluju.''zašeptala jsem. ,,Ale spolu být nemůžeme.''po tvářích se mi již kouleli kapky slz.

Z pohledu Rebeccy:

Sedím v autě a s klukama míříme do nemocnice pro Lucase. Samozřejmě bez Ashtona. Úplně mě ignoruje a ani se mu nedivím. Občas to už ale přehání. Třeba stojím přímo před ním s Mikeym a když taky něco ze sebe dostanu tak nijak nereaguje, už i kluci se ptali co se stalo.

,,Darling! Poslouchej mě.''šťouchl do mě Calum.

,,Promiň Cale. Zopakuj mi to ještě jednou prosím.''

,,Půjdeme do kina, tak jestli půjdeš s námi?''uculil se.

,,Promiň, ale musím být s Lukem.''mykla sem rameny

,,Prej doma zůstane Ashton.''protočil očima. Sice se umířili, ale ta nenávist tu někde furt je.

,,Calume, někdy jindy.''usmála sem se na něj. Je smutnej i když to nedává znát.

,,Děcka, sme tu!''zapištěl radostně Mike. Nedivím se mu, budu mít brášku doma. Vylítl z auta jako hurikán, ani ho nezamkne. Calum se usmívá a já se o to snažím taky.

,,Dobrý den, jdeme pro Luka Hemmingse.''řekl Mike sestře, která sedí na.. Informacích? Nevím..

,,Dobře, počkejte tady. Jen ho připravím a přivedu.''poděkovali jsme a sedli si na židličky.

,,Ták Beccy, co škola půjdeš už si se rozhodla?''vyzvídal Mike.

,,Mikeu, popravdě. Ještě sem nad tím moc nepřemýšlela.''pokrčím rameny.

,,Ale měla by si jít.''dělal zamyšleného Calum.

,,Hele Hoode, sám bys měl jít znovu do školy.''poslala sem mu vzdušnou pusu. Calum se urazil, skřížil ruce na prsou a nafoukl tváře. Pako.

,,Luku!''vyjekla sem tentokrát já a rozeběhla sem se naproti jemu. Seděl na vozíku oblečený ve skinnách, obyčejným modrým trikem a s černými converse.

,,Sestičko.''zašeptal.

,,Musí být alespoň ještě dva týdny v klidu.''řekla sestra. 

,,Můžu s vámi jetšě mluvit slečno Hemmings?''zeptala se sestřička a já pochopila, že by Lucas u toho být nemusel.

,,Jistě, kluci vemte zatím Luka do auta.''koukla sem na ně. Přikývli a vezmi ho z nemocnice.

,,Slečno Hemmings, musíte na něj teď dávat větší pozor. Přece jen může se to stát znovu. Přemýšleli jste nad psychologem?''opřela na mě své hnědé oči.

,,Cože? Jistě že ne.''odfrkla sem.

,,Ale slečno nemyslím to zle, jen že by mu mohl pomoc. Přece jen o tom nikdo nemusí vědět. Můžeme mu tak pomoci.''lehce se usmála.

,,Asi máte pravdu, popřemýšlíme o tom, děkujeme.''potřásla sem její rukou a běžela chodbou.

,,Tady se neběhá!!''křičel někdo za mnou. Noa? Doběhla sem k autu, klucí se tu smějou jak koňové. Možná je dobře, že si Luke nemůže vzpomenout.

,,Tak můžeme ject.''řekl Mike a nasedl na místo řidiče. Koukla sem do auta, Calum zase sedí v zadu a Luke vedle Mike. Přiseda sem si ke Calumovi.

,,Tak prej si ještě nepřemýšlela nad pokračování ve škole.''vyrušilmě Lukey při zapínání pásu. Já je asi zabiju.

,,Máš pravdu nepřemýšlela.''odvrátila sem oči od Luka na Caluma. Teď chci mít abijáckej pohled.

,,Tak tě do nějaké dobré přihlásíme a můžeš začít od příštího týdne.''řekl bráška.

,,Ale Lucasi! Mám se o tebe starat dva týdny nepůjdu do školy.''zakňučela sem.

,,My se o něj postaráme!''zvolal.

,,No to radši ne.''zamumlala sem.

,,Ale jo Becco. Ty se musíš dál učit.''řekl vážným tónem Luke. Neodověděla sem a modlila se ať už sme doma. Teď ta cesta je nějak dlouhá a Calum usíná. Já mu říkala ať jde už spát, ne on si bude vzhůru do čtyř dorána a pak nám v osm nešel vzbudit.

,,Cale nespi.''šťouchla sem do něj. Jen otevřel oči, něco zamumlal, oči zase zavřel a poloil si hlavu na moje rameno. Trochu sem mu rozdrbala vlasy a nechala ho spát. Je docela roztomilý. Podívala sem se na Luka. Je opřený o okýnko a má sluchátka. Vidím odraz jeho tváře ve zpětném zrcádku. Vypadá smutně, ale proč?

,,Tak sme tady.''znovu se ozval Mike. Vzbudíla sem tu naší šípkovou růženku a vylezli sme z auta. Kluci pomáhali Lukovi do domu a já zamkla auto a šla za nimi s taškou Lukovo věcí.

Zabouchla sem za sebou vchodové dveře, vyzula se z bot a s taškou si to nakráčela do obýváku. Jsou tu všichni mimo Ashe. To nemohl se s ním přijít alespoň přivítat?!

,,Kde je Ashton?''zeptám se.

,,Nevíme. Dolů ještě nepřišel a nikomu se pro něj nechce.''pokrčil rameny Calum. Klasika, liní jako veše. Hodila jsem tašku ke gaučiaa šla nahoru.

,,Ashi?''zaťukala jsem na jeho dveře. Nic. ,,Ashtone notak. Přivezli jsme Luka.''mluvím do zavřených dveří. Stále nic. Vejdu dovnitř bez vyzvání. Ashton tu není. Dojdu ke dveřím vedoucí do koupelny a znovu zaťukám.

,,Moment!''konečně nějaká odpověď. Posadím se na postel a čekám až vyleze. Rozhlídnu se kolem. Ani sem si nevšimla, že tu má tolik fotek. Většinou s klukama a rodinou. Spoustu fotek s Lukem a některé na kterých je ještě malý. Všude ten jeho úšklebek. Není fotka kde by ho neměl. 

Není možné ho bez úsměvu na tváři vidět až do teď.

,,Rebecco co tu děláš?''stál ve dveřích.

,,Jen sem ti přišla říct, že jsme u přivezli Lucase.''hledím do jeho zelených očí, které jsou mírně opuchlé.

,,Dobře, za chvíli jsem tam.''furt na mě zíral. Vypadá to jako by mě vyhazoval, proto sem se raději zvedla a odešla.

,,Beccy počkej!''vylítl z pokoje Ash. ,,Můžeš jít zpět?'' otočila sem se a šla zpátky do pokoje.

,,Co se děje Ashi?''

,,Mrzí mě, že sem tě tak ignoroval a to co jsem řekl. Za to se omlouvám.''lehce se usmál.

,,Neomlouvej se.''pohladila sem ho po tváři.

,,Takže zase nejlepší kamarádi.''ukázal i svoje bílé tesáky.

,,Ty na to jdeš nějak rychle!''zachychotala sem se.

,,Málem jsem kvůli blbosti ztratil mojí princeznu a to nechci znovu dopustit.''chytil mě za boky. Začala jsem rudnout.

,,Will my princess?''

,,Yeah.''

Další část konečně na světě! :3 Nebudu tu nějak řečnit, takže děkuji mooc všem za reas, votes :)) :3
I love you ! ♥

-Nikolett♥

 

►I will fulfill all dreams. I promise!♪♫ /Completed♥\Kde žijí příběhy. Začni objevovat