VII. kapitola

162 14 2
                                    

,,Ale já to chci tady a teď.''zakousla se mi do rtu.

To zní jako výzva.

Nebezpečná výzva...

Z pohledu Caluma:

Ležím na posteli a koukám do stropu. Tohle je snad nejnudnější den co sem kdy zažil. Vždycky sme s klukama někam vyrazili nebo sem z Lukem hrál Fifu, ale teď když je tu Rebecca tak se všechno točí kolem ní. Lukey je naštvanej, Mike se to snaží urovnávat a Ashton jí už asi někde klátí. Ano sem na ní naštvanej, protože mi přijde, že hned co přišla se něco stalo. Neříkám že jí nemám rád nebo že se nedivím, že po ní Ash vyjel.

Prostě mě to štve, to je celý. A taky mě štve jak mi furt někdo bouchá do zdi! Naštvaně sem slezl z postele a šel ke dveřím, které sem následně prudce otevřel. To co sem viděl sem vidět nepotřeboval.

,,To si děláte prdel?!‘‘zařval sem víc než sem chtěl.

,,Hoode prosím tě neřvi.‘‘zašeptal Ashton, když se odlepil od Rebeccy.

,,Jak nemám řvát?! Děláte mi to tu o mojí zeď!‘‘

,,Co tu řveš Calume? Nikdo ti vzal kousek pizz-.‘‘sakra. Lucas.

,,Ashtone?! Becco!!‘‘a jéje. Musím zmizet.

,,Co si myslíte, že tu děláte?!! Ashtone něco si slíbil! I ty Rebecco!!‘‘křičel ze všech sil. Rozmyslel sem si to bude to ještě zajímavý.

,,Luku já nic nesliboval.‘‘řekl v klidu Ash.

,,Jo a proto si hned ojel mou sestru na chodbě.‘‘už se zklidnil.

,,Ashtone?!‘‘a je tu náš taťka. Michael.

,,Ashtone?! Už zase ? A ještě mi řekni že tady!‘‘Michael si stoupl přímo před něj. Odtrčil Beccu, která dopadla na mě. Podívala se na mě. V očích měla strach a ani se jí nedivím. Všiml sem si, že je jen ve spodním oblečení. Sakra to je pohled. Ne! Musím se ovládat.

,,A ty Rebecco!‘‘otočil se na nás rudej Luke. Stále sem jí držel, klepala se. Strašně moc, ale ne zimou, nýbrž strachem.

,,Ty teď budeš každej den se mnou! Budu tě hlídat, budeš spát u mě! Do hotelu tě nepustím tam on.‘‘ukázal na Ashe. ,,Může kdykoliv přijít.

,,Luku prosím! Nech mě žít!‘‘vychrlila ze sebe. ,,Nikdy si mi nic nedovolil! Vždy když sem si našla hodnýho kluka zmlátil si ho! Vždycky! Ale ty sám si můžeš přivést kohokoliv! Si jen děvkař! Zkurv**ej děvkař!‘‘zakřičela z plných plic. Viděl sem jak se Lukey napřahuje. Ne! V poslední chvíli sem mu ruku chytl, zkroutil za záda a přirazil ho čelem ke zdi.

,,Co blbneš Lucasi! Nikdy bys holce neublížil a teď si chtěl uhodit vlastní sestru?! Co se to s tebou stalo.‘‘víc sem ho přimáčkl ke zdi.

,,Cale! Pust mě.‘‘zavrčel.

,,Nepustím dokud se neuklidníš.‘‘řekl sem a stále ho držel. Zhluboka se nadechl a poté vydechl.

,,Dobrý, sem v pohodě.‘‘řekl klidnějším hlasem. Pomalu sem ho pustil a on se otočil.

,,Díky brácho.‘‘objal mě. Objetí sem mu opětoval. Můj pohled padl na Ashtona. Naznačil sem očima ať vypadne. Mike schoval Beccu.

,,Calume.. Mohli by sme si promluvit?‘‘odtáhl se Luke.

,,Jop dobře.‘‘vešli jsme do jeho pokoje a sedli na postel. Podíval sem se na něj.

,,Víš Calume. Bál sem se. Bál sem se, že se tohle stane.‘‘řekl se zabodnutýma očima v podlaze.

,,To s Ashtonem?‘‘

,,No, jo. Štve mě, že mi ojel sestru. I když sem si myslel, že to uděláš ty.‘‘podíval se na mě. Vytřeštil sem na něj oči.

,,Proč?‘‘

,,Protože já to udělal tvý sestře.‘‘teď sem si to uvědomil.

,,To..‘‘snažil sem se uklidnit. ,,To už nebudeme řešit.‘‘

,,Seš nejlepší brácho.‘‘poplácal mě po rameně. Jen sem se pousmál.

Skvělá příležitost na pomstu.

Ahoj! :3 Radši nebudeme řešit kdy sem naposledy vydala část -,-
Chci Vám poděkovat za to, že se přece jen někdo našel a čte nejen tuhle story, ale i ty mé ostatní :3
Také Vám chci popřát krásné prožití Silvestra :3 žádný chlastačky! :D Ať se Vám daí v Novém roce lépe jak v tomhle starém :))
Vše zlé hoďte za hlavu a berte Nový rok jako novou příležitost jak začít znovu, jak něco změnit, jak žít nanovo O:). Ještě jednou Vám moc děkuju :))
ještě určitě bude Silvestrovskej díl :3

Miluju vás :3
-Nikolett♥

►I will fulfill all dreams. I promise!♪♫ /Completed♥\Kde žijí příběhy. Začni objevovat