Vylezla jsem ze školy jako všichni ostatní. Nenápadně jsem se rozhlížela pohledem po řediteli. Oddechla jsem si když jsem ho nikde neviděla a rychle se rozešla pryč.
,,Becco!''ale ne.
,,Pane řediteli.''pomalu jsem se otočila a nahodila úsměv.
,,Pojedeme?''pousmál se.
,,Ji-jistě.''znejistila jsem. Nevím čeho je schopný. Tedy už vím.
,,Nějaká nejistá.''ucítila jsem jeho ruku na mých zádech.
,,Znervózňuji vás, slečno?''šeptl přímo vedle mého ucha. Dech se odrážel od mé kůže. Bože můj.
,,Trochu.''pousmála jsem se.
,,To je dobře a teď.''odmlčel a vytáhl klíčky od auta. ,,Nastup si.''pokynul hlavou. Přede mnou stál vyleštěný, černý bavorák. Se širokým úsměvem jsem oběhla auto a nastoupila. V autě byla všude kůže, přesněji krémová kůže. Rozplývala jsem se natolik, že jsem si nevšimla toho krásného zavrnění motoru.
,,Líbí se ti?''vyrušil mě.
,,Samozřejmě.''uculila jsem se a připoutala. Zac pustil rádio a do volantu vyťukával melodii. Zapořila jsem se pořádně do sedačky a tašku hodila k nohám. Krásně to tu voní. Takovou tou novotou.
,,Je nové?''zeptala jsem se.
,,Asi měsíc.''odpověděl, zabočil a zpomalil. ,,Jsme tu, krásko.''odpoutali jsme se a vystoupili. Zac auto zamkl a přešel ke mě. Znovu položil ruku na moje záda jen trochu níž. Nebylo mi to nepříjemné, právě naopak. Jeho dům byl pěkný. Ne moc přehnaný, ale ani žádná rozpadlá bouda. Odemkl vchodové dveře a pustil mě první. Krása. Jediné co na to mohu říct. Zula jsem si boty a odložila tašku.
,,Dáš si něco k pití nebo k jídlu?''obešel mě a mířil si to pravděpodobně do kuchyně. Já ho následovala.
,,Vodu, prosím.''sledovala jsme každý jeho pohyb. Pod košilí se mu rýsovaly svaly a při každém pohybu se některý napnuly. Sáhl pro skleničku a načepoval do ní vodu. Otočil se na mě a s úšklebkem si mě prohlédl.
,,Mám snad špinavou košili?''
,,Emm ne. Nemáte.''zrudla jsem. Sklenici postavil přede mě na stůl, vzala jsem si a rychle se napila. Vrátila jsem si zpět na bar.
,,Tak začneme?''zeptala jsem se.
,,Jistě.'šeptl. Přiblížil se ke mě, teď nevím jestli mám couvat nebo ne. Bylo ale už pozdě. Jeho silné ruce se obmotaly kolem mých boků a přitáhly si mě k jeho tělu.
,,Jsi tak krásná.'' opřel si čelo o to mé. Jeho svěží dech se znovu odrážel od mé pokožky. Nezmohla jsem se na nic. Ani na jediné gesto. Jeho ruce sjely k mému zadku.
,,Zacu to nejde.''konečně jsem se na něco zmohla.
,,Proč by to nešlo?''znovu šeptl a přesunul své rty ne můj krk, který začal jemně obsypávat polibky.
,,Mám Caluma.''
,,Ten tu ale není.''podíval se mi do očí a zvedl mě. Instinktivně jsem obmotala nohy kolem jeho boků. Drže mě od zadkem a já měla ruce kolem jeho krku.
,,Chci tě políbit Rebecco.''šeptl mi na rtech.
,,Tak moc chci.''a také to udělal. Velmi dravě. A já jsem nezaostávala.
Z pohledu Caluma:
,,Tak už vypadni!''řval jsem přes celej hotelovej pokoj.
,,Ale Calume. Ta noc s tebou!''byla ubrečená.
,,Nikdy se nic takovýho nestalo! Vypadni!''chytl jsem ji za zápěstí a táhl ji ke dveřím.
,,Nikdy bych tohle do tebe neřekla!''vyprskl na mě. Otevřel jsem dveře a vyhodil ji. Jen sem se na ni podíval a zabouchl dveře. Následně jsem je zamkl a vrátil se do ložnice. Povalil jsem se na postel a natáhl jsem se pro mobil. Tři zprávy, postupně jsem je otevřel.
Kur*a Calume! Uklidni se tam!- Irwin
,,Hoode, doprde** co tam děláš?!- Clifford
,,Calume Thomasi Hoode, přísahám jestli si teď udělal něco co ublíží Rebecce. Si mrtvej! - Hemmo
Z toho všeho vyplívá.. Jsem mrtvej
Nová část je na světě! :3
Doufám, že jste rádi :)) a omlouvám se za chyby
Byla bych moc vděčná kdyby jste si přečetli http://www.wattpad.com/story/41151229-valentine-love%E2%99%A5 Valentine love a http://www.wattpad.com/story/37773089-the-player-with-the-number-31 the player with the number 31 na mém profilu :)
With love Nikoletta♥
ČTEŠ
►I will fulfill all dreams. I promise!♪♫ /Completed♥\
Fanfic''I remember the day you told me you were leaving.'' ''You said you'd be back.'' ''This is the end. End of the game. The end of our game...''