►I will fulfill all dreams. I promise!♪♫ /Completed♥\

XXVI.kapitola

Sedím na terase za naším krásným rodinným domkem. Blíží se konec srpna, ale stále sluníčko hřeje. Pozoruji se šálkem ledové kávy Caluma v bazénu. Caluma hrající si v bazénu s našima dětma. Ano, máme dvě rozkošný děti. Carolline a Thomase. Je to zvláštní, dnes je ze mě advokátka. Když tak vzpomínám, tak mi přijde, že ještě včera jsem byla na střední škole.

Calumova kariéra skončila. Kvůli naší rodině s tím bohužel skončil. Kapela se rozpadla, vím, byla to rána pro každého fanouška a ostatní kluci nechtěli pokračovat bez něj. Bolelo to i mě, že už nikdy neuslyším nové písničky od 5 Second of summer.

Ale můj milovanej manžel, jsem paní Hood ano, stále nám hraje. Luke se smířil s tím, že už to nezmění a Ashton..

Ashton Fletcher Irwin, láska mých mladých velmi mladých let, se odstěhoval. Někam do Evropy, nevíme jestli Itálie, Španělsko, Francie a tak dále. Odstěhoval se tehdy, když zjistil, že čekám dítě.

Bolelo to a stále to bolí.

Mikey bydlí teoreticky s námi. Pomáhá nám s malýma, prostě jejich strejda.

Rodiče nás obou, mě a Caluma, říkají, že jsme mladí. Ale byla to naše cesta a my jsme šťastní.

A minulost jsme nechali za sebou. Bylo toho dost, co už raději nechci rozebírat.

A takhle bývám zasněná pořád, ne že bych si nějak moc přála aby se rozpadli nebo aby Ash odešel z našich životů, ale podle mě. Všichni nemůžeme být šťastní pohromadě. Nebo snad na hromadě?

,,Rebecco poslouchej mě!''vyrušil mě velmi vysoký hlasem Aaron.

,,Promiň.''šeptla jsem.

,,Nad čím jsi přemýšlela?''posadil se vedle mě.

,,Nad budoucností.''pohlédla jsem do jeho obličeje.

,,Konkrétně?''

,,Jak to bude vypadat za pár let, kde budu, s kým budu, co ze mě bude.''pokrčila jsem rameny a podívala jsem se na rovnici. Ale to už mě vyrušil můj svvítící mobil. Vypnula jsem si zvonění aby se neřeklo.

,,Omluv mě na chvíli.''odešla jsem z kuchyně do chodby.

,,Ano?''přijala jsem hovor.

Ahoj Becc, to jsem já. Ozvalo se z mobilu.

,,Calume! Konečně ses ozval.''byla jsem štěstím bez sebe. Je to mnohem lepší ho slyšet takhle, mluví přímo ke mě a ne v televizi nebo v rádiu.

Becco musím ti něco říct. Máš teď čas? Rozhlédla jsem se.

,,Jistě, povídej.''pobídla jsem ho.

Becc vážně mě to mrzí a nevěděl jsem co dělám, ale-ale jáá. Jak to říct. Vy-vy-yspal jsem se s jinou.

,,Cale nemám čas na vtípky.''nechci tomu věřit.

Lásko já-á bohužel nevtipkuju, ale pochopil jsem, že to byla velká chyba.

,,To byla Calume! Proč?!''křikla jsem do mobilu.

Becc já.

,,Ty, ty a jenom ty! Myslíš jen na sebe! Na nikoho jinýho nebereš ohledy.'' poslední větu jsem šeptla.

Rebecco! Já tě miluju. Řekl do telefonu.

,,Ne Calume, to já. Já tě doopravdy milovala. Já tě nepodvedla. A já tu mám rozpadlý srdce na sto triliard kousků!''vzlyky se draly z mých úst.

Lásko..

,,Ticho! Už ne Calume. Končím. Jo přesně tak. Kašlu na to.''další slzy tekly po tvářích.

Ale Rebecco, to nemůžeš. To nejde! Začal zvyšovat hlas.

,,Proč by to nešlo?! Pochop to! Vše si zničil. Mě si zničil.''utřela jsem si slzy. ,,Jdi si za tou druhou, nebo jich snad bylo víc?! O některých nevím?''vyštěkla jsem.

Co to plácáš pane bože?! Ozval se stejně nepříjemným hlasem.

,,Měj se Calume.''šeptla jsem a típla hovor.

,,Becc?''za mnou stál Aaron. Mobil jsem pustila na zem a pořádně jsem se rozbrečela.

,,Becco co se stalo?''přišel ke mě a objal.

,,Calum.''šeptla jsem mu do ramene a dál pokračovala ve vodopádu slz.

Nikdy bych si neměla takhle hezky plánovat budoucnost. Stane se pak neočekávané. A tohle 'neočekávané' mě dostatečně. Ranilo, snad můžu říct, že zabilo.