2

759 33 19
                                    

Měla bych si udělat úkoly, jelikož jsem přišla domů nějak v půl třetí a usnula ve tři tak jsem toho moc nenadělala, a jestli chci mít aspoň trochu dobrý známky tak bych měla začít něco dělat.
______________________________________

Pořád dělám úkoly a to už je asi sedm hodin ráno, doslova dvě hodiny a půl si dělám nějaký posraný učení do tý zasraný školy.

Dneska už máme tělocvik s novým panem učitelem a druhou hodinu, to nepřežiju.
Jak že se vlastně ten pan učitel jmenuje? Tom? Tom Kaulitz? Jo asi jo.


Seděla jsem v lavici a čekala než zazvoní na hodinu, těším se, protože máme paní učitelku Gorenovou, a jak už víme tak ta je moje nejoblíbenější učitelka na škole.

(Pro ty co nepochopili, paní učitelka Gorenová je s ním bude seznamovat až po tělocviku.)

Těsně po zvonění přišla i paní učitelka Gorenová která nám vysvětlovala nějaký nový příklady v matice. To nestačí že do teď nechápu zlomky a ostatní hovna ze základky? Asi ne no.

Hodina skončila a to znamenalo jediné, tělocvik.
Opustila jsem třídu a šla společně s těma nafrněnýma spolužačkama do šatny. Připadám si skoro postižená, jelikož mě všichni ignorují a furt na mě divně čumí, nejen spolužačky ale i spolužáci, jak kdybych mohla za to že existuju.
No nic vešla jsem do šatny a začala se převlíkat, vzala jsem si biker shorts a docela velký tričko, prostě můj oblíbený styl, jen mi vadilo že tričko je trochu kratší než jsem očekávala a to mi přijde trochu nekomfortní.

Seděla jsem oblečená v šatně a poslouchala ty namyšlený holky ze třídy jak se baví o klucích. Krávy.

"Nazdárek děvčata, budu vás čekat za pět minut v tělocvičně." Řekl pan učitel když přišel k naší šatně.

To je velmi hezký představení pane učiteli, a zrovna když se ostatní děvčata převlíkají. Ještě lepší. Ale byl docela pěkný, měl zajímavý styl. Černý copánky a pytlové oblečení. Sekne mu to. Teda.., je to můj učitel, ne kamarád.

Před odchodem na mě hodil letmý pohled a odešel.

Na nic čekat nebudu a půjdu do tý posraný tělocvičny.

Vešla jsem do obří místnosti a sedla si na lavičku. Pan učitel si všiml mého příchodu a jeho pohled z papírů se přesunul na mě.

Opíral se o stěnu a ruce s papíry si zkřížil na prsou.
A čuměl na mě.

"Tebe už jsem někde viděl." Řekl do ticha.

Nic jsem mu neodpověděla, jen jsem seděla a snažila se vyhýbat očnímu kontaktu.

"No tak, nestyď se." Dodal, ruce zkřížený na prsou sundal podél těla a pomalým krokem šel ke mě.

(Chvilku bylo ticho.)

"Nejsi náhodou, Ella? Ella Colemanová?" Stál u mě, byl vysoký a já seděla na lavičce, hlavu jsem měla přibližně u jeho boku neboli u pen***. Tohle mě docela znervózňuje.

"A-ano, děje se snad něco?" Vykoktala jsem ze sebe.

"Ne nic." Dodal a odešel do místnosti s pomůckami na tělocvik.

Najednou dovnitř vlítli holky. Učitel vylezl z místnosti s pomůckami a v ruce držel míč.

Jeho pohled většinou zastavoval u mě ale někdy se podíval i na ostatní děvčata.

"Udělejte tři kolečka po celé tělocvičně a pak si dejte rozcvičku." Řekl když jsme byli seřazený v nástupu.

Když jsme doběhli tak jsme si dali rozcvičku což moc nové nebylo, dělali jsme to furt do tý doby dokud nevyhodili paní učitelku Gardnerovou a místo ní nám nedali tohodle nováčka.

"Nádech a výdech děvčata." Řekl učitel když procházel kolem každý z nás.

"Hlavně se pořádně předkloňte když budete vydechovat." Řekl a pozoroval každou dívku v této místnosti, hlavně její zadek.

Další kapitola na světě. Snad se líbí. ;)

ILWTTKde žijí příběhy. Začni objevovat